Má dnes ještě smysl malovat obrazy tradičním způsobem? Učit se kreslit, malovat, pracovat s barvou? Strávit desítky a stovky hodin před jedním plátnem? A nakonec stát z hlediska převažujícího pohledu výtvarných kritiků někde na okraji aktuálního dění jako beznadějný tradicionalista, který zaspal dobu plnou akce a performance?

Sebevědomou odpověď zhruba dvaceti současných českých malířů nabízí do 10.9.2017 Muzeum umění v Olomouci na reprezentativní přehlídce hyperrealistických maleb Fascinace skutečností. Název výstavy je celkově trefný, ale skutečnost není na všech obrazech vždy jen běžnou skutečností kolem nás. Hyperrealisticky jsou mnohdy zachyceny i motivy, nad nimiž lze uvažovat úplně stejně jako nad abstraktní malbou.

S hledáním důvodů, proč se zajet podívat do Humpolce, to má v posledních letech milovník moderní architektury čím dál jednodušší. V Humpolci je možné obdivovat mohutnou Medovu vilu od Josefa Gočára připomínající spíše menší správní úřad, dobře se najíst a potěšit designem v oceňovaném hotelu Fabrika, spravedlivě se rozhořčit či naopak užasle vzdychat při pohledu na rodinný dům Plecháč a vylézt na skvěle minimalisticky dotvořenou vyhlídkovou věž na hradu Orlík. Není asi náhodou, že pod většinou výše zmíněných realizací je podepsána místní architektonická kancelář OK PLAN, která se zasloužila i o působivý projekt přestavby původní přádelny na multifunkční prostory uměleckého centra 8smička.

Další výtvarná pozvánka míří do města, které je čím dál zajímavější - a pro architekty a stavební inženýry zvláště. Asi nemusím doporučovat návštěvu areálu bývalých vysokých pecí v Dolních Vítkovicích. To, co se v této oblasti povedlo zrealizovat podle projektu ateliéru Josefa Pleskota za pouhých pár let, je skvělé. Kdo měl to štěstí a mohl vidět proslulý plynojem shora i zevnitř v původním syrovém stavu, musí dnes žasnout nad tím, jakou proměnou prošel... a přitom má stále stejnou monumentalitu.

Dnešní pozvánka ale není do Vítkovic, podíváme se do Galerie výtvarného umění v Ostravě (Dům umění), kde až do konce března probíhá výstava Narušená imaginace.

Už delší dobu přemýšlím o tom, že by možná nebylo špatné přerušit občas nepřetržitý proud technických informací na našem blogu i nějakou informací či spíše pozvánkou do světa umění. A nejlépe asi výtvarného, protože to je mnohým architektům a inženýrům docela blízké. Ne, není třeba se obávat, že byste u nás nově četli kunsthistorické rozbory a marně přemýšleli o tom, co přesně znamená restrukturalizace destruovaných stop ukončené přítomnosti kočky v životě umělce. Najdete tu spíš upozornění na výstavy, které vám mohly uniknout a které by vás přitom mohly inspirovat třeba k nedělnímu výletu.

Takovou výstavou může být tento týden končící výběr maleb Kamila Lhotáka z let 1938 až 1965 v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích...

Zatímco se v Praze chodí všichni bavit na Krištofa Kinteru do Galerie Rudolfinum (stavebním inženýrům lze doporučit k prostudování hlavně sochu Do it yourself), v Plzni čeká kulturní cestovatele do 21. 1. 2018 úplně jiný zážitek. Drsný, silný a znepokojivý. Výstava Tenkrát v Evropě v Západočeské galerii kombinuje dokumenty, čísla a umění a vytváří fascinující obraz temných časů, v nichž mnohdy stačilo špatně se narodit, aby pro člověka neexistovala žádná budoucnost.