Otázka:

Myslíte si, že je korektní v budově z předminulého století, která je využívána jako muzeum, a to pouze mimo zimní období, uvažovat s vnitřní návrhovou hodnotou 20 st.C, když reálně se tam po dobu zimy temperuje na 5stC? V prvním případě vyjde Uem pocitově správně v G, v druhém případě samozřejmě v A.

Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?

Otázka:

Narazil jsem na problém s tepelnou ztrátou větráním. V metodickém pokynu k NZÚ je napsáno, že objem vzduchu se stanovuje z celkové vnitřní podlahové plochy a vynásobením světlou výškou. V Energii jsem nenašel tuto možnost, stále tam je 80% z obestavěného prostoru.

Je i tato varianta možná pro NZU?

Otázka 1:

chtěl jsem moc požádat o pomoc s obhajobou projektu u krajského úředníka státního fondu.. - (cituji):

"3. Pokud ve výpočtu potřeby tepla používáte pro jednotlivá okna vypočítané (různé) hodnoty Uw, pak je nutné tento výpočet doložit do posouzení dle ČSN 730540"

- do výpočtu uvažuji pro jednotlivé výplně individuální hodnoty na reálné hodnoty Uw dle rozměru a členění ...  zvládnu  nějak doložit  tento výpočet s programovým vybavením Svoboda software?

Otázka:

V rámci zpracování PENB se setkávám při výpočtech s jedním problémem. Jedná se o tzv.spojení zón - např.mezi obytnou částí budovy (byt) a zónou chodby. Při výpočtu tepelných ztrát samozřejmě s přestupem tepla do ochlazované zóny (chodby) počítám - přenos tepla prostupem. V případě výpočtu PENB je to však trochu jinak. Výpočty provádím v programu Energie 2009 - zde je tento výpočet řešen v sekci spojení zón. V manuálu k programu jsem však nalezl odkaz, že tento výpočet není nutný provádět a odvolává se na ČSN EN ISO 13790(říjen 2009). V této normě skutečně je článek 6.3.3.2, kde se propojení mezi zónami neuvažuje. Jak to prosím tedy řešit?

V případě, že tento výpočet v programu neřeším,dostávám se hlavně u bytových domů (velké plochy prostupu mezi zónami) do celkem slušných hodnot (většinou C), ale pokud s tímto výpočtem uvažuji, jsem rázem úplně někde jinde.Při zateplování bytových domů jde projektová dokumentace na stavební povolení a pro toto řízení je nutný PENB - v případě odpojování od CZT je také dle metodiky Minis.pro místní rozvoj nutné doložení PENB včetně proj.dokumentace. A zde narážím na problém, kdy v souhrnné technické zprávě uvádím tepelné ztráty a potřebu tepla na vytápění. V případě, že neuvažuji s propojením zón, dostávám na potřebu tepla pro vytápění dvě různá čísla. Nemůžete mi prosím poradit, jak toto řešit?