Otázka 1:

chtěl jsem moc požádat o pomoc s obhajobou projektu u krajského úředníka státního fondu.. - (cituji):

"3. Pokud ve výpočtu potřeby tepla používáte pro jednotlivá okna vypočítané (různé) hodnoty Uw, pak je nutné tento výpočet doložit do posouzení dle ČSN 730540"

- do výpočtu uvažuji pro jednotlivé výplně individuální hodnoty na reálné hodnoty Uw dle rozměru a členění ...  zvládnu  nějak doložit  tento výpočet s programovým vybavením Svoboda software?

Otázka:

...prosím o výklad pojmu "celková podlahová plocha" uvedeného při zpracování PENB v Energii 2009.

... V jakém případě se uvažuje plocha pod vnějšími stěnami?

..výklad dle programu Energie 2009:

Celková podlahová plocha zóny je součtem podlahových ploch ve všech podlažích patřících do hodnocené vytápěné či chlazené zóny. Jednotka [m2].
-----------------------------
Podle zákona č. 406/2006 Sb. (par. 2, bod p) se celkovou podlahovou plochou rozumí podlahová plocha všech vytápěných podlaží vymezená mezi vnějšími stěnami (bez sklepů a sousedících nevytápěných prostor).

-----------------------------
TNI 73 0329 a TNI 730330 definují celkovou podlahovou plochu stejně, tj. jako celkovou vnitřní podlahovou plochu vytápěné části budovy, tedy opět plochu bez obalových konstrukcí.

-----------------------------
Vyhláška MVRR SR č. 625/2006 Z.z. definuje celkovou podlahovou plochu mírně odlišně. V par. 3, odst. 4 uvádí, že při stanovení celkové podlahové plochy se vychází z vnějších rozměrů budovy, přičemž se zanedbávají lokální vystupující konstrukce (sloupy, římsy, balkóny, lodžie, terasy). Do podlahové plochy se tedy podle vyhlášky 625/2006 Z.z. započítávají i plochy obalových konstrukcí.

-----------------------------
Celkovou podlahovou plochu zóny je nezbytné zadat nejen kvůli výpočtu tepelných zisků, ale i kvůli stanovení vnitřní tepelné kapacity zóny.

Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

Otázka:

...mám částečně vytápěný suterén (zóna č.2).
Při zadání na kartě Podlaha a suterén Vytápěný suterén, je plocha stěn vypočtená z exponovaného obvodu podlahy a hloubky podlahy suterénu.
Pokud na kartě Podlaha a suterén zadám Částečně či zcela nevytápěný suterén, plocha stěn suterénu není započítána do Plochy obalových konstrukcí budovy (podlaha suterénu však již je počítána).
Znamená to, že bych měl zadat plochu stěn suterénu na kartě Stěny?

Otázky a odpovědi :

A) Měl bych dotaz ohledně Násobnosti výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi vnitřním a vnějším prostředím, (Důležité je že počítáme měrnou potřebu tepla pro Zelenou úsporám) protože na základě nápovědy v Energii 2009 jsme pro bytové domy používaly hodnot 2-5 u horších objektů až 10, poté se kolegové účastnili školení u Vás Energie 2009/10 - Zelená úsporám, byli instruováni že se pro přirozené větrání mají používat hodnoty až od 4,5 a výše. Zpětně se u spolupracujících firem objevují hodnoty nižší, potřeboval bych vědět jaké hodnoty používat u těchto případů.

1-starý zděný bytový dům s původními okny s přirozeným větráním
2-ten samý s vyměněnými okny s přirozeným větráním
3-ten samý kompletně zateplený s vyměněnými okny s přirozeným větráním
4-nový objekt s přirozeným větráním, 
   a)U dle normových doporučených hodnot, 
   b)případně nízkoenergetický standart
5- nový objekt s nuceným větráním  nízkoenergetický a pasivní  standart

nucenéVětrání