Otázky:

prosím o některé informace ohledně výpočtu k Zelené úsporám:

1- Prosím o sdělení přesnosti výpočtu celkového obestavěného prostotu dle TNI 730329, kde má být stanoven přesně vypočtený objem % vzduchu z obestavěného prostoru. Započítávají se do tohoto prostoru střední nosné zdi i příčky?
Na totéž bych se chtěla zeptat ohledně podlahové plochy?
2- Zadáváme - li potřebu pomocné energie na provoz zóny (čerpadla, ventilátory) , vycházíme z obvyklých hodnot dle nápovědy a dům má 2 bytové jednotky - má se zadat dvojnásobné množství energie nebo program již počítá s tím , že jsem výše uvedla 2 byty?
3- Kam je lépe zahrnout stropní konstrukci nad sklepem, když v rámci zelené sklep do výpočtu nechci zahrnovat ale stropní konstrukce by se měla v rámci dotací zateplovat. Jestli mezi podlahy nebo stěny.
4-…větrání a chlazení…je pouze okny - proč musí být vždy energonositel?

Otázka:

Řadový domek (přízemí, podkroví), výškově i směrově uskočený oproti ostatním. Celoplošně podsklepen (prádelna, dílna, garáž). Suterén zahlouben pod terén tak, že na jedné straně je pod terénem a na druhé nad terénem.
Prosím o posouzení korektnosti logiky výpočtu:
Suterén počítám na záložce Podlaha a suterén jako " částečně či zcela nevytápěný sutrerén". Tepelné odpory stropu suterénu a podlahy suterénu určím klasicky.
Tepelný odpor suterénní zdi určím váženým průměrem dle ploch a dílčích tepelných odporů všech konstrukcí (zdiva suterénu k sousednímu bytu, zdiva suterénu k sousednímu suterénu, zdiva suterénu k zemině, zdiva suterénu k venkovnímu prostředí, oken a dveří).
Výšku podlahy 1NP nad terénem a podlahy suterénu pod úrovní terénu určím zase váženým průměrem výšky terénu ve štítech.
Až sem to vypadá až podezřele jednoduché.
Při výpočtu na záložce Nevytápěné prostory však narazím na problém souseda(ů). Je správné zadat společné zdi řadových domů jako neprůsvitné konstrukce na styku s interiérem (pomíjím, že část dělící zdi bytu sousedí i se suterénem souseda)? Jaký bude objem vzduchu - celý objem sousedních domů?

Otázka:

Počítám energetický štítek obálky budovy. Jedná se o halový objekt, obdélníkového půdorysu 96,8x25,1 m, plocha je tedy 2430 m2, obvod 244 m. tepelný odpor podlahy 0,551 K.W/m2. Podle pomocného výpočtu v Energii mě vyšlo U = 0,221.
V porovnání se součinitelem prostupu tepla konstrukce (R=0,551, U= 1,82) je tedy v přepočtu činitel teplotní redukce b = 0,12.

Můžete mi prosím potvrdit, jestli je to tak správně? Ten rozdíl "U" se mi zdá strašně veliký, když vezmu v úvahu, že zjednodušeně se pro podlahy uvažuje b = 0,4.

Otázka:

Počítám v Energii 2025 jeden dům, jednou jsou zadány hodnoty U přímo a v druhé úloze jsou zadány v Energii podrobné skladby konstrukcí. Výsledek výpočtu ale vychází odlišně.

Výsledný měrný tepelný tok H vychází v obou případech stejný, ale rozdíl je už v potřebě tepla na vytápění. Je tedy rozdíl v tepelných ziscích, ale nemohu najít v čem. Procházím a porovnávám obě úlohy už 2 hodiny, ale nemohu najít rozdíl v zadání.

Otázka:

Chtěl bych se zeptat zkušenějších, jak správně spočítat U stropu nad nevytápěným suterénem. Stávající strop je tvořen betonovými I profily, na kterých jsou osazena "PZDčka", škvárový násyp, beton a vlysy. S výpočtem U této konstrukce ve stávajícím stavu i po zateplení problém nemám. Ale tepelné ztráty (výkon) se počítají z vnějších rozměrů. A tento objekt má stěny š. 950 a 500mm. Takže z celkové půdorysné plochy, dané vnějšími rozměry, zabírají tyto stěny 25%. A nejeví se mi správné takto spočítané U (0,296 po zateplení; 1,187 stáv.stav) vztáhnout na celou plochu, tedy i plochu, kterou zabírají tyto celkem mohutné stěny, protože v místě stěn je spočítané U (po zateplení) pro tyto plochy příliš dobré. Ale nevím si rady s tím, jak toto zohlednit.