Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

Otázky a odpovědi :

A) Měl bych dotaz ohledně Násobnosti výměny vzduchu při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi vnitřním a vnějším prostředím, (Důležité je že počítáme měrnou potřebu tepla pro Zelenou úsporám) protože na základě nápovědy v Energii 2009 jsme pro bytové domy používaly hodnot 2-5 u horších objektů až 10, poté se kolegové účastnili školení u Vás Energie 2009/10 - Zelená úsporám, byli instruováni že se pro přirozené větrání mají používat hodnoty až od 4,5 a výše. Zpětně se u spolupracujících firem objevují hodnoty nižší, potřeboval bych vědět jaké hodnoty používat u těchto případů.

1-starý zděný bytový dům s původními okny s přirozeným větráním
2-ten samý s vyměněnými okny s přirozeným větráním
3-ten samý kompletně zateplený s vyměněnými okny s přirozeným větráním
4-nový objekt s přirozeným větráním, 
   a)U dle normových doporučených hodnot, 
   b)případně nízkoenergetický standart
5- nový objekt s nuceným větráním  nízkoenergetický a pasivní  standart

nucenéVětrání

Otázky:

prosím o některé informace ohledně výpočtu k Zelené úsporám:

1- Prosím o sdělení přesnosti výpočtu celkového obestavěného prostotu dle TNI 730329, kde má být stanoven přesně vypočtený objem % vzduchu z obestavěného prostoru. Započítávají se do tohoto prostoru střední nosné zdi i příčky?
Na totéž bych se chtěla zeptat ohledně podlahové plochy?
2- Zadáváme - li potřebu pomocné energie na provoz zóny (čerpadla, ventilátory) , vycházíme z obvyklých hodnot dle nápovědy a dům má 2 bytové jednotky - má se zadat dvojnásobné množství energie nebo program již počítá s tím , že jsem výše uvedla 2 byty?
3- Kam je lépe zahrnout stropní konstrukci nad sklepem, když v rámci zelené sklep do výpočtu nechci zahrnovat ale stropní konstrukce by se měla v rámci dotací zateplovat. Jestli mezi podlahy nebo stěny.
4-…větrání a chlazení…je pouze okny - proč musí být vždy energonositel?

Otázka:

Řadový domek (přízemí, podkroví), výškově i směrově uskočený oproti ostatním. Celoplošně podsklepen (prádelna, dílna, garáž). Suterén zahlouben pod terén tak, že na jedné straně je pod terénem a na druhé nad terénem.
Prosím o posouzení korektnosti logiky výpočtu:
Suterén počítám na záložce Podlaha a suterén jako " částečně či zcela nevytápěný sutrerén". Tepelné odpory stropu suterénu a podlahy suterénu určím klasicky.
Tepelný odpor suterénní zdi určím váženým průměrem dle ploch a dílčích tepelných odporů všech konstrukcí (zdiva suterénu k sousednímu bytu, zdiva suterénu k sousednímu suterénu, zdiva suterénu k zemině, zdiva suterénu k venkovnímu prostředí, oken a dveří).
Výšku podlahy 1NP nad terénem a podlahy suterénu pod úrovní terénu určím zase váženým průměrem výšky terénu ve štítech.
Až sem to vypadá až podezřele jednoduché.
Při výpočtu na záložce Nevytápěné prostory však narazím na problém souseda(ů). Je správné zadat společné zdi řadových domů jako neprůsvitné konstrukce na styku s interiérem (pomíjím, že část dělící zdi bytu sousedí i se suterénem souseda)? Jaký bude objem vzduchu - celý objem sousedních domů?

Otázka:

Počítám energetický štítek obálky budovy. Jedná se o halový objekt, obdélníkového půdorysu 96,8x25,1 m, plocha je tedy 2430 m2, obvod 244 m. tepelný odpor podlahy 0,551 K.W/m2. Podle pomocného výpočtu v Energii mě vyšlo U = 0,221.
V porovnání se součinitelem prostupu tepla konstrukce (R=0,551, U= 1,82) je tedy v přepočtu činitel teplotní redukce b = 0,12.

Můžete mi prosím potvrdit, jestli je to tak správně? Ten rozdíl "U" se mi zdá strašně veliký, když vezmu v úvahu, že zjednodušeně se pro podlahy uvažuje b = 0,4.