Otázka:

Hodnotíme RD, který bude vytápěn elektrokotlem, ovšem teplá voda bude připravována s pomocí tepelného čerpadla. TČ nebude tedy využito na vytápění.

Nevíme si rady, jak správně zadat tyto zdroje. Pokud totiž tepelné čerpadlo nezadám do záložky Zdroje tepla, pak nemůžu v záložce způsobu ohřevu TV zaškrtnout, že voda je ohřívána tepelným čerpadlem.

Jaký poměr tedy zadat mezi elektřinou a tepelným čerpadlem v záložce zdroje, tak aby to odpovídalo způsobu využití. Zatím jsme poměr dali 99% elektřina a 1% tepelné čerpadlo, ale nevíme jestli je tato úvaha správná.

Otázka:

...Prosím o popis - manuál převodu skladby konstrukcí z programu Teplo do programu Energie. Je-li možné - totéž k podlahovému topení, které je v nízkoenergetických objektech navrhováno. Domnívám se, že tepelný odpor konstrukce podlahy je v tomto případě počítán od tepelné izolace podlahy k hydroizolaci. Pokud je potrubí vkládáno do systémové tepelně izolační desky, pak by mělo být asi počítáno i s tloušťkou tepelné izolace, která se nachází pod potrubím (obvykle 2,0 - 2,5 cm).

Další otázka zní: jak uvažovat v administrativních budovách lokální ohřev teplé vody elektřinou? V mém případě se jedná o 4 tlakové ohřívače s příkonem 1,8 kW každého a 2 beztlakové ohřívače 2 kW každého. Stačí zadat součet 11,2 kW a že u ohřevu TUV chci počítat s primární energií?

V nepravidelném občasníku budeme připomínat některé závažné problémy, které jsme řešili na tomto blogu v minulosti. Snad to bude užitečné nejen pro naše začínající kolegy...

První retro téma se týká výpočtu referenční dodané energie na osvětlení u nebytových budov, které mně samotnému připomněla diskuse s Ing. Chmelou pod příspěvkem http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vliv-zmeny-osvetleni-na-vysledky-vypoctu-energeticke-narocnosti-budovy/#1023. Protože ale komentáře pod články na webu řada lidí zásadně nečte, tak je možné, že by její obsah trochu zapadl - a to by byla, myslím, škoda. Hlavní části diskuse proto přetiskuji v tomto samostatném článku.

O problému výpočtu referenční dodané energie na osvětlení se živě diskutovalo během roku 2013, tj. po vydání vyhlášky 78/2013 Sb., kdy se poměrně rychle ukázalo, že při hodnocení občanských a výrobních budov s vyšší požadovanou osvětleností (nad cca 100 lx) vycházejí pro příslušnou referenční budovu naprosto nerealisticky vysoké dodané energie na osvětlení... a následně pak i nerealisticky nízké dodané energie na vytápění. Hodnocená budova následně vycházela skvěle z hlediska osvětlení (třída A-B) a mizerně z hlediska vytápění (třída D-G).

Otázka:

Při zadání prostoru mrazírny byla určena převažující návrhová vnitřní teplota pro určení požadavku na součinitel prostupu tepla správně ve výši 20 C (aby nedošlo k přepočtu součinitelů prostupu tepla dle ČSN 14 8102), a průměrná vnitřní teplota pro režim vytápění a chlazení -22 C.

Ve vygenerovaném PENB se u těchto prostor v části výpočtové zóny objevuje návrhová vnitřní teplota ve výši 20 C.

Je to správně?

Otázka:

Zpětné získávání chladu: V budově mám centrální VZT jednotku vybavenou rekuperací, v létě jednotka umožňuje chlazení vzduchu. Pokud počítám správně, tak se vliv rekuperace (0 až 70 %) na výši spotřeby energie na chlazení neuplatní? Proč?