zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Otázka:

Jak postupovat při výpočtu součinitele prostupu tepla panel domů?

Obvyklé provedení sendvič. panelů– zeslabená izolace, různá položebra, nenavazující tep izolace při výrobě. Je správné zohlednění těchto nesystem. tepel. mostů pomocí korekce součinitele prostupu tepla DeltaU? Jaká hodnota odpovídá reálnému stavu? 0,05W/(m2K?

V Energii se vliv tep. vazeb započítá hodnotou 0,05W/(m2K)?

Otázka:

Setkala jsem se s názorem, že při zadávání součinitele prostupu tepla konstrukce do programu Energie se má uvažovat hodnota ponížena o korekci ΔU, protože program s ní již nějakým způsobem počítá.

Nehodnotím teď to, jestli je vhodné korekci (např. 0,02 na kotvy) při výpočtu součinitele prostupu tepla připočíst, ale to, pokud ji tam už zahrnu, zda s ní uvažovat i v hodnotě, kterou zadávám do Energie.

Dosud jsme vždy do Energie zadávali kompletní hodnotu spočítanou v programu Teplo včetně případné korekce. Mohla bych Vás požádat o upřesnění, co je prosím správně?

Otázka:

Mohl bych poprosit o radu ohledně psí osazení balkónových dveří? Psí detailu založení stavby na XPS a balkónových dveří z obrázku mi vyšlo -0,749. Mám za to že toto je psí celého detailu.
Jakým způsobem by se dal namodelovat a vypočítat pouze vliv osazení těchto balkonových (franc. dveří) ?

Kam toto psí zadat do energie. Lze zadat do psí oken - parapet? Nebo lze zadat do záložky /stěny/ ?

 

Otázka:

Rád bych se zeptal na základní problematiku tepelně technického výpočtu a to je použití „výpočtové“ hodnoty tepelné vodivosti. Jelikož je v krycích listech určených Zelené úsporám nesmyslně udáván součinitel prostupu tepla konstrukce, ze kterého sice lze tepelnou vodivost dopočítat ale výsledky jsou mnohdy naprosto rozhozené jeví se tedy asi jako nejlepší vycházet z charakteristické hodnoty dodávanými výrobci a tuto hodnotu upravit o vlhkostní koeficienty a stanovit tak výpočtovou hodnotu.

Pro výpočet této hodnoty jsem použil tohoto vzorečku : λu=λk.(1+z1.Zu(z2+z3)). Pro materiály na bázi expandovaného polystyrenu jsem obdržel hodnotu kolem 2%, pro minerální vlákna pak kolem 5-7% dle zabudování tohoto materiálu v konstrukci a vystavení vlhkosti. V teple jsem si všiml, že uvádíte hodnoty 2% pro EPS 10% pro minerální vlnu. Charakteristická hodnota pro EPS se pohybuje například u EPS 70F firmy Orsil na hodnotě 0,038 W/(m.K). Pokud tedy toto přenásobíme dostaneme pro EPS výpočtovou hodnotu tepelné vodivosti 0,039, u minerálních izolací je to pak kolem hodnoty 0,042-0,043. Je možné takto postupovat či stačí používat výrobcem deklarovanou hodnotu, která je u EPS i minerální vlny také 0,039W/(m.K)? Tyto hodnoty většinou odpovídají hodnotám ve Vašich knihovnách.

Za druhé bych se rád zeptal, jestli v souladu s ČSN EN ISO 6946 je opravdu při výpočtu možné zanedbat plastové kotvící prvky a součinitel prostupu stěny zateplený systémem ETICS tak nezatěžovat žádnou přirážkou na tepelné mosty? Je pak tedy zateplení v tl. 150mm na stěně z cihel CPP tl. 440 mm dostatečné když hodnota U vychází s výpočtovou hodnotou izolantu 0,039 W/(m.K) U=0,22 W/(m2.K)? Vím že nová platná verze TNI již umožňuje použít přesnou hodnotu přirážky na vliv bodových tepelných mostů, ze které pak toto potlačení plastových prvků vychází.

Posledním dotazem je zpřesnění popisu u přirážky na celkové tepelné mosty. Zde je uvedeno že hodnotu 0,05W/(m.K) je možné použít v případě kdy je izolace na většině plochy v neztenčené tloušťce. Toto ale třeba není někdy možné dodržet při zateplení střešní konstrukce a fasády kdy propojení izolantu vlastně ani není možné. Je pak použití této hodnoty vůbec opodstatněné?

Otázka:

Jakým způsobem zohledňuje program Energie 2009 lineární a bodové tepelné mosty?

< Stránka 1 2 3 4 5 6 .. 6 >