Otázky:

1) je pravda, že při zachování konstrukčního systému budovy včetně druhů navržených energetických systémů platí, že čím menší podlahová plocha, tím větší energetická náročnost na vytápění v přepočtu na plošnou jednotku? 

2) čím může být způsoben rozdíl pří výpočtu (programen Energie 2009) běžného objektu s jednou zónou, podlahovým vytápěním, stěnami Supertherm 440P+D včetně zateplení 10cm Orsil, základy izolovány 10cm Styrodur (dle doporučení ČSN 730540), který vychází EP,A kolem 150-160 kWh/(m2rok), souč.prostupu tepla obálky U,em kolem 0,31 W/(m2K) a při výpočtu podle prováděcí PD s PEN vypracovaný autorizovanou osobou - EP,A 96,9 kWh/(m2rok)? Rozdíl je jak v potřebě tepla na vytápění, tak u náročnosti osvětlení EP,L. Jde o kancelářské prostory, celkový příkon osvětlení je 2000W. Autorizované osobě vychází necelých 5 GJ/rok, což je 9,27 kWh/(m2rok), v programu Energie 2009 vychází 26 GJ/rok (50 kWh/(m2rok). Zdá se, že ani při zkoušení různých variant zadání klasifikační třídu "B" nelze u byť zatepleného objektu prakticky dosáhnout bez použití systém nuceného větrání a dalších zisků, např. solární energie aj. Součinitel tepelného prostupu "obálky" je od 0,25 (stěny), 0,20 (stropy) do cca 0,35 (zateplená střecha nad nevytápěným podkrovím).

3) Je možné u běžně navrženého domu, podlahové plochy cca 150m2, sedlové střechy, nezatepleného podkroví, izolace stěn 10cm  a podlahovým topením dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu?

Otázka:

Hodnotím RD dle §6 odst.2 písm.c) (měněné prvky obálky). Výplně otvorů jsou trojskla, Ug=0,6 W/m2.K, Uf=1,3 W/m2.K. Součinitel prostupu tepla pro standardní rozměry Uw=0,93 W/m2.K. Pro rozměr okna 60*60 je Uw=1,23 W/m2.K.

V průkazu je toto okno vyhodnoceno jako "ne", tím pádem hodnocení není splněno.
Proč není vyhodnocení měněných oken pro standardní rozměr?

Otázka:

Hodnotím budovu s tepelným čerpadlem (země-voda) používaným na vytápění a přípravu teplé vody, která je současně zajišťována i solárními kolektory. Na střeše je FV systém pro export elektřiny do sítě. Z protokolu Energie jsou výsledky po energonositelích:

- elektřina ze sítě 462 MWh
- Slunce a jiná energie prostředí 182 MWh

Myslím si, že to Slunce a jiná energie prostředí je asi energii ze země, kterou si bere TČ. Ale nevím, jestli je to jen ta země, nebo je tam zahrnuta i produkce kolektorů.

Otázka:

MPO tento měsíc spustilo nový internetový systém hlášenek průkazů, který nově generuje čísla PENB, která jsme dle zákona povinni v průkazu uvádět. V Energii na to ale chybí kolonka. Nebo se mýlím? Kam číslo zapsat?

V nepravidelném občasníku budeme připomínat některé závažné problémy, které jsme řešili na tomto blogu v minulosti. Snad to bude užitečné nejen pro naše začínající kolegy...

První retro téma se týká výpočtu referenční dodané energie na osvětlení u nebytových budov, které mně samotnému připomněla diskuse s Ing. Chmelou pod příspěvkem http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vliv-zmeny-osvetleni-na-vysledky-vypoctu-energeticke-narocnosti-budovy/#1023. Protože ale komentáře pod články na webu řada lidí zásadně nečte, tak je možné, že by její obsah trochu zapadl - a to by byla, myslím, škoda. Hlavní části diskuse proto přetiskuji v tomto samostatném článku.

O problému výpočtu referenční dodané energie na osvětlení se živě diskutovalo během roku 2013, tj. po vydání vyhlášky 78/2013 Sb., kdy se poměrně rychle ukázalo, že při hodnocení občanských a výrobních budov s vyšší požadovanou osvětleností (nad cca 100 lx) vycházejí pro příslušnou referenční budovu naprosto nerealisticky vysoké dodané energie na osvětlení... a následně pak i nerealisticky nízké dodané energie na vytápění. Hodnocená budova následně vycházela skvěle z hlediska osvětlení (třída A-B) a mizerně z hlediska vytápění (třída D-G).