zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější

Když se o dodané energii na chlazení a energii odevzdané z budovy do okolí psalo na našem blogu poprvé, vzbudilo to tak malý ohlas (viz http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/dodana-energie-na-chlazeni-a-energie-odevzdana-do-okolniho-prostredi/), že jsem si na ten dávný příspěvek ani nevzpomněl... a nezařadil tudíž tento příspěvek hned do správného volného seriálu. Téma se ovšem stalo postupně asi natolik kontroverzním, že po 3 letech vzbudilo mnohem vzrušenější debatu. Na jejím začátku byl dotaz:


Když nyní program Energie prochází revizí, tak mne tak napadá, zdali je správné, že Energie nehodnotí energii okolního prostředí získanou tepelným čerpadlem pro chlazení.

Např. Mám-li v budově tepelné čerpadlo pro chlazení, tedy pro chlazení získávám energii okolního prostředí, pak se započítává pouze energie do tepelného čerpadla vložená (vesměs elektřina), mám-li však v budově tepelné čerpadlo pro vytápění, přípravu TV pak se získaná energie okolního prostředí započítává.

Otázka:

Pokud se vnitřní konstrukce mezi zónami neprojeví v hodnotě průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy Uem a v referenčním UemR, jak uvádíte třeba v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/proc-nepatri-vnitrni-konstrukce-mezi-zonami-do-obalky-budovy-detailni-rozbor-s-prikladem/?srt=nejctenejsi, tak jak se tedy zohlední jejich kvalita v PENB?

Špatné izolační vlastnosti vnitřních stěn mají totiž určitě vliv na dodanou energii. Zvláště u průmyslových hal temperovaných na nezámrznou teplotu (5 st. C), ve kterých se nacházejí administrativní a hygienické vestavky vytápěné na 15 st. C a výše, je vliv konstrukcí mezi zónami na potřebu tepla na vytápění značný.

Vzhledem k tomu, že jsme na sociálních sítích zaznamenali různé šířící se konspirační teorie o tom, proč vycházejí podle nové vyhlášky horší výsledky potřeby tepla na vytápění, zařazujeme po čase opět náš retro občasník a připomínáme několik starších článků. 

Zvýšení vypočtené potřeby tepla na vytápění nesouvisí totiž v podstatě nijak s novou vyhláškou č. 264/2020 Sb. či s novou verzí programu. Ve skutečnosti je to důsledek zrušení normy EN ISO 13790 a zavedení nových výpočetních postupů podle EN ISO 52016-1, které proběhlo v ČR již v roce 2018. Specialisté, kteří drží rádi prst na tepu doby (pardon :-) a pořizují si včas nové verze SW (děkujeme :-), tuto nepříjemnou skutečnost zjistili již před více než rokem po zakoupení Energie 2019 - tedy prvního programu, který platnou EN ISO 52016-1 používal.

Referenční budova, Uem,N a SFŽP

Kategorie » téma: Teplo | Energie » 09 Výstupní data

18.02.2012 09.56 | Zbyněk Svoboda | Komentáře: 10 komentářů | Přečteno: 20948x

Otázka:

Ze SFŽP jsme dostali následující pokyny ohledně metody referenční budovy pro stanovení požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla budovy:

Musí být doloženo stanovení požadované hodnoty Uem, N metodou referenční budovy (po jednotlivých konstrukcích budovy) dle ČSN 730540 – 2:2011 např. pomocí samostatného Protokolu k energetickému štítku obálky budovy pro referenční budovu.

Stačí doložit protokol na hodnocenou budovu a ten obsahuje porovnání s referenční budovou nebo musím fyzicky spočítat a doložit?

A druhý dotaz: Při přepočtu totožných budov mi při stejných hodnotách vychází budova v hodnocení „ C „ dle původní normy „ B „. Je to možné?

Tip pro uživatele

Dnes jsme dostali od jednoho z našich zákazníků Ing. J. Dubna šikovný tip, jak se zbavit v prokotolu k PENB přebytečných řádků před jeho tiskem.

Doporučujeme na základě jeho myšlenky následující postup...

< Stránka 1 2 3 4 5 6 .. 37 >