Otázky:

..obracím se na Vás s prosbou při výpočtu konkrétního bytového domu. Jde mi v zásadě si potvrdit rozdíl mezi výpočtem pro PENB a pro Zelená úsporám.

Bytový dům má 4 nadzemní podlaží (byty a schodiště), 1 podzemní podlaží (celoplošné, nevytápěné) – sousedí jednou štítovou stěnou s dalším (zrcadlovým) bytovým domem. Každý byt má vlastní systém vytápění (není centrální kotelna)!

Úvodem pomíjím fakt, že PENB počítám dle vyhlášek MPO a ZÚ dle TNI.

1) V PENB bych každý byt samostatně pokládal za jednu vytápěnou zónu, schodiště a suterén by byly nevytápěným prostorem – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

V ZÚ pokládám všechny byty (i přes autonomní vytápění) za jednu celkovou vytápěnou zónu, schodiště a suterén pokládám za nevytápěné prostory – Energie 2009 část Nevytápěné prostory.

2) V PENB bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům (vytápěnou část) pokládal za další jednu vytápěnou zónu (rozdíl teplo 10st.C), styk nevytápěných prostor bych ve výpočtu zanedbal (nepředpokládá se přenos tepla).

V ZÚ bych pro zjednodušení celý sousední bytový dům uvažoval jako nevytápěný prostor a v v oddílu Nevytápěné prostory bych zaškrtl políčko „neprovádět podrobný výpočet dle ČSN EN ISO 13789“ a doplnil činitel teplotní redukce (např.0,29)

3) V obou případech vycházím z vnějších rozměrů konstrukcí, v obou případech je exponovaný obvod podlahy obvod domu mínus společná stěna se sousedním bytovým domem. Položku exponovaný obvod podlahy však nevyužiji, protože suterén budu počítat v části Nevytápěné prostory (zvyk). V obou případech u nevytápěného suterénu zanedbám vliv zeminy, měl bych být na straně bezpečnosti.

Prosím o kontrolu správnosti výše uvedených úvah.

Otázka:

Pro původní stav RD jsem uvažoval výměnu vzduchu n50=14 za hodinu. Po výměně všech oken jsem hodnotu n50 snížil na 1 za hodinu. Úředníci na SFŽP mi výpočet vrátili s tím, že dávám moc na průvzdušnost budovy.

Dále by mne zajímalo, zda mohu snížit po výměně oken přirážku na vliv tepelných vazeb DeltaU.

Otázka:

...zadávání dat do programu Energie 2009. Mám připravit objekt RD na dotační program Zelená úsporám. Nevím, kde je chyba, ale vychází mně hodnoty o dost větší, něž by vycházet měly. Stávající objekt je jednopodlažní s částečně podsklepeným(asi 1/9 celkové plochy) nevytápěným suterénem, větrání objektu je řešeno infiltrací. Stávající objekt je z cihel plných pálených tl.450 U=1,32W/m2K a 300mm U=1,76W/m2K, strop dřevěný se záklopem a podbitím z desek U=1,38W/m2K, podlaha z betonu nad sklepem U=1,5W/m2K a nad zaminou U=2,1W/m2K, okna dvojté s jednoduchým zasklením U=2,2W/m2K.  V nově upraveném objektu jsou trochu změněny okna(plocha stávajících a nových přibližně stejná) a zatepleny obvodové konstrukce (podlaha U=0,3W/m2K, strop U=0,15W/m2K, stěny CP 450 U=0,22W/m2K, CP300 U=0,23W/m2K) a osazeny nové okna U=1,1W/m2K.  U stávajícího objektu je měrná potřeba tepla 381kWh/m2.a a měrná spotřeba energie budovy 465,4 kwh/m2.a. U objektu zatepleného je měrná potřeba tepla 84kWh/m2.a a měrná spotřeba energie budovy 144,9 kwh/m2.a. dále se mně ve výsledcích objevila položka ztráta zbytkem kostrukcí, která je záporná. Nevím o jaké ztráty jde.

Otázka:

V Energii mám dvě zóny vytápěné na 20 a 15 st. C. Proč protokol PENBu netiskne (neuvažuje ?) ochlazované konstrukce mezi oběma zónami zadávané do karty "Popis spojení zón"?

Pokud zkoušíte experimentovat s pomalejším výpočtem n-uzlovým hodinovým modelem, doporučujeme zadávat pro obalové konstrukce co nejméně extrémně tenkých vrstev (folie, hydroziolace, stěrky, nátěry).Tyto vrstvy nemají z hlediska výpočtu potřeb energie na vytápění a/nebo chlazení žádný význam, ale - jak jsme tento týden zjistili - mohou dosti významně rozhodit numerickou stabilitu výpočtu.

To, že má n-uzlový model občas potíže s numerickou stabilitou, jsme už na blogu vícekrát diskutovali. I to, že pro jejich spolehlivé odstranění by bylo nutné zkrátit výpočetní krok - a tím bohužel několikanásobně prodloužit výpočet. Po dalších zkušenostech doplňuji, že pokud je ve skladbě více velmi tenkých vrstev, musela by se pro spolehlivou numerickou stabilitu rozdělit na mnohem větší počet konečných prvků než dosud. Což opět není dost dobře prakticky možné kvůli dopadům na délku výpočtu.

Pokud tedy zadáváte do výpočtu skladby konstrukcí včetně všech tenkých vrstev (folií, parozábran, asfaltových pásů, separačních vrstev, stěrek, lepidel, nátěrů apod.), používejte prosím pro výpočet vždy přednostně 5-uzlový model.