Otázka:

chtěl bych se Vás zeptat na rozdílné výsledky. Jelikož kolegyně doktorandka má zaměření práce porovnávání různých metodik a výpočtů vím že se výsledky třeba z energie a NKN liší. Dnes zadávám jeden domek a jelikož je lehký řekl jsem si že to konečně vyzkouším. První věcí co mě překvapilo je že se výsledky hodně lišili v potřebě tepla, ještě zvláštnější mě přišlo že potřeba tepla v energii se změnila pokud jsem použil přesný výpočet osvětlovací soustavy (poklesla dolu) ale celková energie se zvedla. Vím že je to asi komplikované ale zajímalo by mě čím je způsobeno že výsledky v Energi jsou cca o 10%méně příznivé. Vím že NKN je spíš takový pokus a Váš program je  seriózní, ale abych snad mohl vůbec nějaký domek schválit musím používat nkn jinak by neměl šanci žádný vyhovět, vím že je to obecný problém protože 90% projektů se drží na hranici požadovaných hodnot, bohužel. Věřím že nová podoba 148 to změní.

Otázka:

Při zadání prostoru mrazírny byla určena převažující návrhová vnitřní teplota pro určení požadavku na součinitel prostupu tepla správně ve výši 20 C (aby nedošlo k přepočtu součinitelů prostupu tepla dle ČSN 14 8102), a průměrná vnitřní teplota pro režim vytápění a chlazení -22 C.

Ve vygenerovaném PENB se u těchto prostor v části výpočtové zóny objevuje návrhová vnitřní teplota ve výši 20 C.

Je to správně?

Otázka:

V příloze č.1 vyhlášky 78/2013 Sb. je u rovnice (2) uvedeno, že převažující návrhová vnitřní teplota Theta,im se má uvažovat podle ČSN 730540-2. Znamená to, že musím při zpracování energetického průkazu vždycky použít vnitřní teplotu podle ČSN 730540, i když je v budově např. prováděna činnost, pro kterou je podle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) požadovaná jiná teplota, než je uvedena v ČSN 730540?

Tuto úvahu u mne vyprovokoval podnět kolegy, že pro hodnocení EN budov se musí používat teploty uvedené v ČSN 730540-3 v normativní příloze I, protože je to tak uvedeno v příloze č. 1 u rovnice (2) ve vyhlášce 78.

Otázka:

Podle kolegyně bychom měli do kolonky jmenovitého měrného příkonu ventilátorů VZT jednotky zadávat daleko menší hodnoty, než to děláme. Zatím jsme vycházeli z max. příkonu ventilátorů a max. průtoku s tím, že je to pak přepočítané následně tím váhovým činitelem... to jsou hodnoty, které prokazatelně výrobce udává. On samozřejmě udává i např. příkon při nějakém nižším průtoku, ale ten se přeci může lišit od průtoku ve výpočtu...

Je někde vidět, jak je ten příkon pak přepočítáván, nebo to zadáváme špatně a má se to dělat jinak?

Výpočet energetické náročnosti s hodinovým krokem a zohledněním konkrétních zadaných skladeb a všech jejich vrstev (dále přesný výpočet) poskytuje sice obecně vzato přesnější výsledky než zjednodušený výpočet s 5-uzlovými modely neprůsvitných konstrukcí, ale má bohužel také několik nevýhod. Kromě delšího času výpočtu jde i o občasné problémy s numerickou stabilitou.

Pro zajištění numerické stability řešení soustavy rovnic při nestacionárním výpočtu se obvykle zkracuje výpočetní krok, k čemuž jsme zatím nepřistoupili, protože by to mohlo několikrát prodloužit již tak dlouhý výpočet. V programu je místo toho zabudována kontrola průběžných výsledků, která při evidentní odchylce od reálných teplot výpočet ukončí a upozorní uživatele, že by měl použít pro výpočet raději 5-uzlový model, který je podle našich dosavadních zkušeností z hlediska numerické stability bezproblémový.

V posledních dnech jsme ale bohužel zjistili, že zmíněná kontrola nemusí být vždy dostatečná. Budeme ji tedy dále upravovat a testovat. Než bude připraven update programu, doporučujeme dodržovat následující postup výpočtu: