Když se o dodané energii na chlazení a energii odevzdané z budovy do okolí psalo na našem blogu poprvé, vzbudilo to tak malý ohlas (viz http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/dodana-energie-na-chlazeni-a-energie-odevzdana-do-okolniho-prostredi/), že jsem si na ten dávný příspěvek ani nevzpomněl... a nezařadil tudíž tento příspěvek hned do správného volného seriálu. Téma se ovšem stalo postupně asi natolik kontroverzním, že po 3 letech vzbudilo mnohem vzrušenější debatu. Na jejím začátku byl dotaz:

Když nyní program Energie prochází revizí, tak mne tak napadá, zdali je správné, že Energie nehodnotí energii okolního prostředí získanou tepelným čerpadlem pro chlazení.

Např. Mám-li v budově tepelné čerpadlo pro chlazení, tedy pro chlazení získávám energii okolního prostředí, pak se započítává pouze energie do tepelného čerpadla vložená (vesměs elektřina), mám-li však v budově tepelné čerpadlo pro vytápění, přípravu TV pak se získaná energie okolního prostředí započítává.

Otázka:

Nesouhlasím s vaším názorem vyjádřeným v článku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vnitrni-delici-konstrukce-mezi-zonami-a-vypocet-prumerneho-soucinitele-prostupu-tepla-budovy/.

Podle definice obálky budovy v zákoně č. 406/2000 Sb., (§2 odst. 1 písm. t)) je "obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu".

Z této definice je zcela jasné, že do obálky budovy patří i kce mezi zónami.

Otázka:

Měl bych dotaz ohledně uplatnění vnitřních tepelných zisků z dosud nezadaných zdrojů tepla:

Zadání přídavných vnitřních zisků

Zjistil jsem, že pokud zadám další tepelné zisky z dosud nezadaných zdrojů tepla v nenulové hodnotě, dojde nejen k přepočtení výsledků na celkovou dodanou energii i na neobnovitelnou primární energii, ale i k přepočtení požadavků.

Se zadáním tepelných zisků se logicky sníží výsledek výpočtu. Nerozumím ale tomu, proč se současně zpřísňují požadavky. (V konkrétním případě řešené úlohy to znamená posun u celkové dodané energie posun z kategorie F do G).

Je přehodnocení požadavků skutečně správné? Neměla by tato hodnota zůstat beze změny?

Otázka:

Podle vyhlášky by se PENB měl vypracovávat na veřejné budovy, které mají větší plochu něž 250 m2 a jediným zdrojem je pouze osvětlení. Když však zadávám tyto hodnoty v programu Energie, je vždy nutné je zadat, aby byl dokončen výpočet, ,,nějaký" typ zdroje na vytápění a přípravu TUV s účinností.

Jak se mají tyto hodnoty pro vypracování PENB zadávat?

Po čase se vracíme k dalšímu problému, který jsme na našem blogu už diskutovali. Tentokrát byl inspirací pro článek dotaz:

Při zpracování PENB pro RD (budova je v původním stavu, konstrukce nejsou zatepleny, otvorové výplně nejsou vyměněny a zdrojem tepla pro vytápění jsou volně stojící kamna na dřevo) vychází dodaná energie na vytápění i v letních měsících (červen, červenec, srpen), tedy mimo topnou sezónu.

Dle protokolu je délka topné sezóny 365 dní. Profil užívání je RD bytová zóna, tedy ani tady moc parametrů ovlivnit nedokáži. Bohužel se mi nepodařilo přijít na to, proč to takto vychází.

Mohla bych se zeptat, čím je to způsobeno?