Otázka:

Řeším 2-zónový objekt, kde je rozdíl teplot mezi zónami deltaT=10K (20°C a 10°C). Hranice mezi zónami je dělící stěna. Nerozumím, jak je započítán vliv U-hodnoty této dělící kce.

Pokud totiž změním U u této stěny, projeví se to na toku mezi zónami, ale neprojeví se v celkovém měrném toku budovy. Přitom potřeba tepla na vytápění se při změně U mění. Chápal bych to tak, že ztráta z jedné zóny do druhé se projeví jako zisk ve druhé zóně. Mohl byste mi toto nějak vysvětlit?

Otázka:

Neuvažujete o tom, že by jste program nastavili tak, aby počítal potřebu tepla na vytápění jen pro otopné období - tedy říjen až duben?

Otázka:

Zkoušel jsem si provést ruční výpočet potřeby tepla na vytápění denostupňovou metodou podle vzorce ze známé publikace prof. Cihelky Vytápění, větrání a klimatizace. Nějak mi ale nevychází porovnání výpočtu denostupňů mým výpočtem s výstupem z programu, i když do vstupů zadám stejné hodnoty. Do Energie jsem zadal vnitřní teplotu stejnou jako do svého výpočtu a do obou výpočtů též stejnou průměrnou venkovní teplotu za hodnocené topné období (celá sezóna) zjištěnou z těch podkladů..

Přesto mi denostupně nevychází stejným číslem, což mě poněkud mate. Je ve vzorci v Energii nějaká odchylka od mého algoritmu?

Otázka:

Již jednou jsem se ptal na rozdílné výsledky u bytového domu. Nyní pracuji na další bytovce s podobnými rozdíly. Jedná se o objekt rozměrů cca 37*11m se dvěmi nadzemními podlažími a problematickým suterénem, kde jsou cca 2/5 vytápěné a 3/5 nevytápěné. Nutno podotknout že stěna mezi vytápěným a nevytápěným prostorem je po váženém průměru v tl cca 200mm z CP.

Pokud jsem zadal vše snad tak jak by mělo být tedy nevytápěnou část suterénu přes podrobný výpočet a vytápěnou část zahrnul do vytápěné části dostal jsem výsledek u SS (stávají stav) 194kWh (potřeba tepla na vytápění), u NS (nový stav) po zateplení fasády, střechy, výměny oken a zateplení stropu nad nevytápěnou části suterénu 58kWh. Pokud jsem však použil výpočet pro částečně vytápěný suterén dostal jsem tyto velmi rozdílné hodnoty u SS je potřeba 174kWh a NS je 45 kWh, což jsou rozdíly 10% respektive 22%.

Již i dířve např. u RD jsem si všiml že mi podrobný výpočet dával vždy horší hodnoty. Můžete mi prosím říci kde případně dělám chybu. Jelikož první postup znamená izolování i stěn oddělující vytápěnou částu SUT od nevytápěné kdežto druhý postup nikoliv.

Také jsem vše zkusil spočítat sice né v souladu s TNI ale použil jsem činitele teplotní redukce pro rozdíl 10°C a pak mi vyšly výsledky naprosto stejné s hodnotami kdy jsem počítal suterén jako částečně vytápěný přes pomocný výpočet. Je také zajímavé že v pomocném výpočtu je doporučována výměna vzduchu 0,3 a změna na hodnotu 2,0 má vliv jen 1kWh ale při zadávání této položky v podrobném výpočtu je změna z 2,0 na hodnotu 0,3 cca 4kwh, přitom zde je psáno že je hodnota 0,5 s malými ventilačními otvory a těsnou obálkou což bych řekl že zrovna v suterénech moc neplati i když ve výpočtu podlahy je doporučováno 0,3.

Mohu poprosit o osvětlení tohoto problému případně kde mám chybu. Velmi děkuji a njsem s pozdravem.

Otázka:

Klient má rodinný dům, který má 3 bytové jednotky a 1 je využívána pro komerční prostory. Chtěla jsem se zeptat, zda při výpočtu použít stejnou metodiku, jako je pro bytové domy popsáno v TNI 730330. Tedy brát komerčně využívané patro jako samostatnou zónu, která se zahrnuje do výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění a vnitřní teplota se bere co nejblíže skutečnosti nejvýše však 10°C. Nebo by se v případě rodinného domu postupovalo jinak?