Otázka:

V rámci zpracování PENB se setkávám při výpočtech s jedním problémem. Jedná se o tzv.spojení zón - např.mezi obytnou částí budovy (byt) a zónou chodby. Při výpočtu tepelných ztrát samozřejmě s přestupem tepla do ochlazované zóny (chodby) počítám - přenos tepla prostupem. V případě výpočtu PENB je to však trochu jinak. Výpočty provádím v programu Energie 2009 - zde je tento výpočet řešen v sekci spojení zón. V manuálu k programu jsem však nalezl odkaz, že tento výpočet není nutný provádět a odvolává se na ČSN EN ISO 13790(říjen 2009). V této normě skutečně je článek 6.3.3.2, kde se propojení mezi zónami neuvažuje. Jak to prosím tedy řešit?

V případě, že tento výpočet v programu neřeším,dostávám se hlavně u bytových domů (velké plochy prostupu mezi zónami) do celkem slušných hodnot (většinou C), ale pokud s tímto výpočtem uvažuji, jsem rázem úplně někde jinde.Při zateplování bytových domů jde projektová dokumentace na stavební povolení a pro toto řízení je nutný PENB - v případě odpojování od CZT je také dle metodiky Minis.pro místní rozvoj nutné doložení PENB včetně proj.dokumentace. A zde narážím na problém, kdy v souhrnné technické zprávě uvádím tepelné ztráty a potřebu tepla na vytápění. V případě, že neuvažuji s propojením zón, dostávám na potřebu tepla pro vytápění dvě různá čísla. Nemůžete mi prosím poradit, jak toto řešit?

Otázka:

Vlastním sw Energie 2009 a součástí výsledků v protokolu je měrný tok, který když pronásobíme teplotním rozdílem získáme ,,orientační ztrátu objektu,,. Jaký je rozdíl mezi takto vypočtenou ztrátou a ztrátou spočítanou přímo Vaším sw Ztráty ??

Otázka:

Chtěl bych se zeptat k Energii na téma vnitřní tepelná kapacita zóny - pokud zadávám a počítam tuto hodnutu přesně.

Jak zadat železobetonový strop, který je zespodu opatřen sádrokartonovým podhledem? Jaká je vůbec akumulační schopnost toho stropu v porovnání bez a s podhledem? Je ta akumulace ve výsledku snížená vlivem toho podhledu? Nebo strop akumuluje v reálu stejně tak s i bez podhledu?

Ptám se i proto abych si ověřil skutečnost, že v případě kdy kvůli dobré akumulační schopnosti žb desky tuto navrhuju tak zda její akumulační schopnost nedegraduji podhledem.

Skladba shora:

• Žb monol strop tl. 200 mm
• Vzduchová mezera tl. 200 mm
• Sdk tl. 12.5 mm

 Je správné zadat do pomocného výpočtu v energii takto?

• Žb monolitická deska 200/2=100mm
• Vzduchová mezera 200/2 = 100mm
• Sdk tl. 12.5/2= 6,25 mm

Otázka:

Zajímalo by mne, jak mám postupovat, když zpracovávám PENB na RD, ke kterému se bude přistavovat nová přístavba o zhruba stejném objemu, jaký má ta stará část. Stávající budova se bude současně zateplovat.

Otázka:

Již jednou jsem se ptal na rozdílné výsledky u bytového domu. Nyní pracuji na další bytovce s podobnými rozdíly. Jedná se o objekt rozměrů cca 37*11m se dvěmi nadzemními podlažími a problematickým suterénem, kde jsou cca 2/5 vytápěné a 3/5 nevytápěné. Nutno podotknout že stěna mezi vytápěným a nevytápěným prostorem je po váženém průměru v tl cca 200mm z CP.

Pokud jsem zadal vše snad tak jak by mělo být tedy nevytápěnou část suterénu přes podrobný výpočet a vytápěnou část zahrnul do vytápěné části dostal jsem výsledek u SS (stávají stav) 194kWh (potřeba tepla na vytápění), u NS (nový stav) po zateplení fasády, střechy, výměny oken a zateplení stropu nad nevytápěnou části suterénu 58kWh. Pokud jsem však použil výpočet pro částečně vytápěný suterén dostal jsem tyto velmi rozdílné hodnoty u SS je potřeba 174kWh a NS je 45 kWh, což jsou rozdíly 10% respektive 22%.

Již i dířve např. u RD jsem si všiml že mi podrobný výpočet dával vždy horší hodnoty. Můžete mi prosím říci kde případně dělám chybu. Jelikož první postup znamená izolování i stěn oddělující vytápěnou částu SUT od nevytápěné kdežto druhý postup nikoliv.

Také jsem vše zkusil spočítat sice né v souladu s TNI ale použil jsem činitele teplotní redukce pro rozdíl 10°C a pak mi vyšly výsledky naprosto stejné s hodnotami kdy jsem počítal suterén jako částečně vytápěný přes pomocný výpočet. Je také zajímavé že v pomocném výpočtu je doporučována výměna vzduchu 0,3 a změna na hodnotu 2,0 má vliv jen 1kWh ale při zadávání této položky v podrobném výpočtu je změna z 2,0 na hodnotu 0,3 cca 4kwh, přitom zde je psáno že je hodnota 0,5 s malými ventilačními otvory a těsnou obálkou což bych řekl že zrovna v suterénech moc neplati i když ve výpočtu podlahy je doporučováno 0,3.

Mohu poprosit o osvětlení tohoto problému případně kde mám chybu. Velmi děkuji a njsem s pozdravem.