Otázka:

V bytovém domě máme nucené větrání s rekuperací – jednotky Atrea – které v sobě mají i výměník na předchlazení větracího vzduchu v letním období. Výrobce udává, že se venkovní vzduch z teploty 32 C předchladí ve výměníku na 27 C (při teplotě odpadního vzduchu 26 C) a následně se chladí na 18 C.

Můžeme zohlednit tento režim ve výpočtu tepelné stability v létě? Zohlednili bychom to tím, že by teplota přiváděného vzduchu odpovídala venkovnímu - jen tam, kde by byla vyšší než 18 C, bychom ji snížili na 18 C.

Otázka:

Chtěl bych se zeptat, jak je myšleno posouzení kcí, když si zvolím „podlaha na zemině zadaná včetně 2m zeminy“.

Do výpočtu musím zadávat zeminu o tloušťce 2 m? Myslel jsem, že pro hodnocení kcí ČSN uvažuje „U“ bez vlivu zeminy? Mohl byste mi to prosím trochu osvětlit, jak je to myšleno nebo kde je to popsané v normě?

Otázka:

V příloze č.1 vyhlášky 78/2013 Sb. je u rovnice (2) uvedeno, že převažující návrhová vnitřní teplota Theta,im se má uvažovat podle ČSN 730540-2. Znamená to, že musím při zpracování energetického průkazu vždycky použít vnitřní teplotu podle ČSN 730540, i když je v budově např. prováděna činnost, pro kterou je podle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) požadovaná jiná teplota, než je uvedena v ČSN 730540?

Tuto úvahu u mne vyprovokoval podnět kolegy, že pro hodnocení EN budov se musí používat teploty uvedené v ČSN 730540-3 v normativní příloze I, protože je to tak uvedeno v příloze č. 1 u rovnice (2) ve vyhlášce 78.

Otázka:

Zpracovávám PENB pro větší změnu budovy, jedná se o nadstavbu 3.NP, zvětšení energe. vz. plochy je nad 25%, nadstavbu hodnotím jako samostatnou zónu-novostavbu, zbylé zóny jako větší změnu. Tato nadstavba splňuje podmínky dle vyhl. č. 78 pro novostavby, nicméně pokud vygeneruji PENB pro celou budovu, je v příslušné kolonce uvedeno, že požadavek podle §6 odst.1 není splněn.

Otázka:

Počítám prostup tepla střešních bodových světlíků dle nově platné ČSN EN 1873 (5/2015), která v příloze D předepisuje postup pro výpočet součinitele prostupu tepla. Dříve se postupovalo dle ČSN EN ISO 10077-1,2 a světlíky se počítaly ve svislé poloze. Pro výpočty používám Váš software AREA 2011 (ne zcela, používám okrajové podmínky +20 °C a 0 °C).

Potíž byla mj. zejména u světlíků s podstavcem a tak vznikl rozsáhlý postup popsaný ve výše zmíněné normě. Zásadní změnou je, že se mají světlíky počítat ve vodorovné poloze. Nechtěla jsem tomu věřit a nevím, zda nedělám nějakou chybu, ale pro srovnání je zhoršení vlivem vodorovné polohy asi toto:

Jen samotná prosklená výplň s hodnotou Ug=1,1 ve svislé poloze má ve vodorovné poloze Ug=1,6-1,7 W/m2.K. Je to možné? To pak samozřejmě ovlivní i další konečné hodnoty. Toto nezanedbatelné zhoršení má na svědomí hlavně plynový prostor. Podle nové normy se zahrnují do plochy rámu také jeho boční strany, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Ne úplně celé, dle geometrie rámu, ale ke zhoršení hodnoty dochází i zde. Okrajové podmínky, které se zadávají na detailu, také počítají s tokem tepla nahoru, čili další zhoršení, ale ne tak výrazné.

Až potud mají výpočty nějakou logiku. Potíž je v tom, že požadavek uvedený v ČSN 730540-2 …U ≤ 1,4 W/m2.K je na reálnou hodnotu poněkud přísný. Řekla bych, že byl přísný proto, že uvažoval vypočtenou nebo změřenou hodnotu ve svislé poloze, ve které vycházely světlíky naopak lépe, než ve skutečnosti.

Můžete mi prosím poradit? Chystají se nějaké změny v požadavcích ? Nebo jsem měla dále postupovat podle ČSN EN ISO 10077, kde je psáno, že výpočet se provádí pro svislou polohu?