zobrazit: všechny | placené | neplacené řadit podle: nejnovější | nejčtenější | nejkomentovanější
Proč nepatří vnitřní konstrukce mezi zónami do obálky budovy: detailní rozbor s příkladem
Kategorie » téma: Energie » 05 Konstrukce doplňkové | Energie » 10 Ostatní | Normy a vyhlášky
28.02.2017 18.41 | | Komentáře: 26 komentářů | Přečteno: 38982x
Otázka:
Nesouhlasím s vaším názorem vyjádřeným v článku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vnitrni-delici-konstrukce-mezi-zonami-a-vypocet-prumerneho-soucinitele-prostupu-tepla-budovy/.
Podle definice obálky budovy v zákoně č. 406/2000 Sb., (§2 odst. 1 písm. t)) je "obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu".
Z této definice je zcela jasné, že do obálky budovy patří i kce mezi zónami.
Způsob hodnocení budov s fotovoltaikou od ledna 2023
Kategorie » téma: Energie » 07 OZE a primární energie | Normy a vyhlášky
24.11.2022 14.41 | | Komentáře: 22 komentářů | Přečteno: 18138x
Otázka:
Je možné po 1.1.12023 používat Energii 2021 /která má modul na posouzení FVE/ na objekty, kde není chlazení a úprava vlhkosti, ale třeba je tam FVE?
Bylo by to ve smyslu vyhl. 264 možné, když ten modul již počítá s hodinovým krokem FVE?
RETRO: Proč vychází vyšší potřeba tepla na vytápění?
Kategorie » téma: Energie » 09 Výstupní data | Normy a vyhlášky
06.10.2020 15.37 | | Komentáře: 17 komentářů | Přečteno: 50511x
Vzhledem k tomu, že jsme na sociálních sítích zaznamenali různé šířící se konspirační teorie o tom, proč vycházejí podle nové vyhlášky horší výsledky potřeby tepla na vytápění, zařazujeme po čase opět náš retro občasník a připomínáme několik starších článků.
Zvýšení vypočtené potřeby tepla na vytápění nesouvisí totiž v podstatě nijak s novou vyhláškou č. 264/2020 Sb. či s novou verzí programu. Ve skutečnosti je to důsledek zrušení normy EN ISO 13790 a zavedení nových výpočetních postupů podle EN ISO 52016-1, které proběhlo v ČR již v roce 2018. Specialisté, kteří drží rádi prst na tepu doby (pardon :-) a pořizují si včas nové verze SW (děkujeme :-), tuto nepříjemnou skutečnost zjistili již před více než rokem po zakoupení Energie 2019 - tedy prvního programu, který platnou EN ISO 52016-1 používal.
Vytápěná garáž, nová vyhláška a ČSN 730331-1
Kategorie » téma: Energie » 04 Konstrukce - nevytápěný prostor | Energie » 06 Provoz zóny | Normy a vyhlášky
25.09.2020 18.01 | | Komentáře: 10 komentářů | Přečteno: 53028x
Otázka:
V RD je garáž, která je temperovaná. Vytvořila jsem si tedy v Energii 2020 vlastní profil, ale abych ho mohla přiřadit zóně, musím dát typ podzóny "jiná než obytná", typ profilu vlastní a vybrat vytvořený.
Ve výsledku je pak u tohoto profilu počítáno snížení neobnovitelné primární energie o 10 % jako u jiných než obytných staveb. Je trochu matoucí, když garáž patří do celku s obytnou stavbou...
Je, prosím, někde přesně daná vnitřní návrhová teplota pro garáž nebo je možné použít jakoukoliv teplotu?
Vliv přídavných vnitřních zisků na zařazení budovy do energetických tříd A-G
Kategorie » téma: Energie » 06 Provoz zóny | Energie » 10 Ostatní | Normy a vyhlášky
24.11.2013 18.30 | | Komentáře: 10 komentářů | Přečteno: 25107x
Otázka:
Měl bych dotaz ohledně uplatnění vnitřních tepelných zisků z dosud nezadaných zdrojů tepla:
Zadání přídavných vnitřních zisků |
Zjistil jsem, že pokud zadám další tepelné zisky z dosud nezadaných zdrojů tepla v nenulové hodnotě, dojde nejen k přepočtení výsledků na celkovou dodanou energii i na neobnovitelnou primární energii, ale i k přepočtení požadavků.
Se zadáním tepelných zisků se logicky sníží výsledek výpočtu. Nerozumím ale tomu, proč se současně zpřísňují požadavky. (V konkrétním případě řešené úlohy to znamená posun u celkové dodané energie posun z kategorie F do G).
Je přehodnocení požadavků skutečně správné? Neměla by tato hodnota zůstat beze změny?