Otázka:

Rád bych Vás požadal o radu, jakým způsobem postupovat při řešení níže uvedeného příkladu a jestli má vůbec řešení:

Mám 3 podlažní vilu, která bude rekonstruována, kde 1NP se nacházejí kancelářské prostory a v 2NP, 3NP jsou bytové jednotky. Z hlediska úspory nákladu na vytápění řeším, respektivě se snažím vymodelovat případ, kdy v kanceláři mám přerušované vytápění přes pracovní dobu cca od 7:00-17:00 20° a mimo pracovní dobu min 10°. V bytech mám nepřerušované vytápění na 20°. Jde mi o to jestli se dá nějakým způsobem zjístit v kolik hodin stačí vypnout topení tak, aby tepelota neklesa přes noc pod 10° respektivě po vypnutí otopných těles? - akumulace zdiva.

Otázka:

Obr - tvarování střešního světlíku:

S jakým stínícím faktorem mohu uvažovat při takto tvarovaném světlíku při výpočtu letní stability posuzovaného prostoru (atrium) tj. jde mi o obdobný faktor jako je u svislých otvorových výplní v souvislosti s markýzou, bočním žebrem apod.

Další doplňující informace k uvažovanému provozu světlíku:

- letní období – předpokládá se automatické otvírání prosklené části v době slunečního svitu (odvedení tepelného zisku), dále se předpokládá, že se celý prostor v nočním období bude automaticky provětrávat (vychlazovat).

- zimní období – prostor pod světlíkem bude využíván pro odvod teplého vzduchu přes rekuperační výměníky VZT.

Otázka:

Chtěla bych se zeptat na zadávání podlahového topení do programu Stabilita. Jak správně stanovit součinitel přestupu tepla a akumulaci když jde například o anhyment a lepenou dřevěnou podlahu (akumulaci zatím počítám z váženého průměru objemové hmotnosti a kapacity, ale co ten přestup?).
Podlahové topení mi zvyšuje otopnou přestávku o cca 3 hodiny není to málo?