Otázka:

Lze pro vodorovný "podhled" v podkroví RD (např. sedlová střecha) využít stejný součinitel, jako pro šikmé části střechy? (zateplení mezi krokvemi, alt. pod, nad...)

(Požadované Un pro šikmou část počítám 0,24 W.m-2.K-1 Požadované Un pro vodorovný podhled počítám 0,3 W.m-2.K-1) Hodnota 0,3 pro podhled je správně, nebo mám táké počítat s hodnotou 0,24 ?

Otázka:

Nešlo by něco udělat s barvou v protokolech (Energie 2014)? ..nemohla by to být šedá? ...takto nám tiskne tiskárna barevně a výtisky stojí výrazně více, než kdyby byly ve škále šedé...

Také jsem si všiml, že nyní je asi i pdf PENBu barevné, oproti původní černé/šedé... tj. opět zvýšené náklady na tisk... a tisknout to postupně rozdělené na černobílé/barevné nastavením tiskárny (štítek musí být barevný) je v praxi nereálné..

Otázka:

Řešíme velkoplošný skleník, ve střechách je 1 čiré sklo, vnitřní teplota bude 13°C. Přemýšlíme nad zatahovací reflexní folií ve 3/4 výšky - zatahování na noc. Jak je možné toto modelovat? Jak zohlednit zatažení pouze přes noc?

V srpnu 2013 byla vyhlášením UNMZ zavedena revize normy EN ISO 13788 - tedy základní normy pro ověření rizika růstu plísní a kondenzace vodní páry ve stavebních konstrukcích. Ačkoli byla platnost normy stanovena od září 2013, normu je dosud možné získat jen v anglickém originálu - na překladu se zatím ještě pracuje. Norma nicméně již platí a vyžádá si aktualizaci některých programů z naší nabídky.

Aktualizací projde především program Teplo, jehož nová verze - 2014 - je již prakticky připravena. 

Teplo 2014

Program byl upraven nejen s ohledem na revizi EN ISO 13788, ale i s ohledem na loňskou revizi STN 730540-2 a STN 730540-3. Zahájení prodeje programu Teplo 2014 očekáváme ještě před koncem roku 2013. Detailnější přehled novinek budeme ještě publikovat, v tomto příspěvku se soustředíme hlavně na změny v EN ISO 13788...

Otázka:

Na vnějším povrchu stropu pod půdou mám umístěna prkna, aby se po něm dalo chodit. Pokud by ale tato prkna měla opravdu mi=150, tak by docházelo na jejich spodním líci ke kondenzaci, což jsem si výpočtem ověřil. Vzhledem k tomu, že je požadováno, aby tento strop byl pochozí, musejí tam být buď prkna nebo OSB (či něco na tento způsob); předepsal jsem tedy dřevěná prkna s tím, že je třeba je namontovat s mezerami šířky 10 mm - z tohoto důvodu jsem poté "citem" snížil součinitel difuse dřeva na mi=3... Nevím, zda jsem tuto hodnotu odhadl reálně? Nebo Vás napadá případně jiné opatření, jak zabránit kondenzaci a zároveň mít podlahu pochozí?