Otázka:

Prosím o radu s posouzením vnitřního zateplení RD. Dostal se mi do ruky k posouzení en. náročnosti objekt s vnitřním zateplením - skladba dle PD:

- interiérové SDK desky na tmel

- EPS 70F 250mm na terče tmelu

- tvárnice BE-TONG 190mm + Výztuž 

- vnější omítka (akryl-silikonová ) 

Chtěl jsem se zeptat, jaký limit nuto volit pro celoroční bilanci zkondenzované vodní páry v konstrukci při posouzení dle ČSN 730540-2:

Mc,a musí být nižší než 0,1 kg/m2.rok nebo 3-6% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot)

nebo

Mc,a musí být nižší než 0,5 kg/m2.rok nebo 10-15% plošné hmotnosti materiálu (nižší z hodnot).

Roční množství zkondenzované vodní páry vychází Mc,a = 0,2036 kg/m2,rok. 

Otázka:

Chtěl bych se dotázat, zda při posouzení konstrukcí v místnostech s trvale provozovanou vzduchotechnikou je nutné toto zohlednit v zadání v programu TEPLO 2011 z hlediska šírění vlhkosti uvnitř konstrukce ... zda pŕípadný přetlak / podtlak vzduchu nemá vliv na parciální tlaky vodní páry při šíření vlhkosti napříč konstrukcí a zda to nějak neupravuje nová ČSN 730540-2 (2011 ).

Otázka:

Dá se aplikovat poznámka 2 pod tabulkou 3 v ČSN 730540-2 o využití tepelné izolace kolem základů v případě hal nebo rozsáhlých administrativních prostor u hal?

Mám na mysli to, že když mám v 1np administrativní zázemí+recepci+šatny, tak abych nemusel plošně dávat do podlahy tepelnou izolaci, tak jí dám jen kolem základové části. Jde mi nyní především o splnění požadavku dle normy, ale především z hlediska finančního je pro mne méně nákladně zaizolovat soklovou část než plošně rozsáhlou administrativu(včetně zázemí) nebo halu.

To znamená, že při dosazování do programu Teplo budu jako tl. dosazovat tl. izolace kolem základů a nebo v případě že ponechám tepelnou izolaci podlahy, a zateplím soklovou část, tak toto zateplení zahrnu do skladby?

Otázka:

Mám na Vás jeden dotaz ohledně vrstvených tepelných izolací… Jeden budoucí klient má rovněž  ve stávající střešní skladbě asi tři hliníkové folie mezi vrstvami skelné vaty. Opravdu funguje v praxi efekt jakési radiační bariéry a dodatečných koeficientů přestupu mezi jednotlivými vrstvami tepelné izolace? Pokud ano, dá se tento efekt spočítat např. v programu teplo tak, aby byl uznatelný pro zelenou úsporám? (jak sám víte, pokud s konstrukcí nic nedělám, je lepší, když mi vyjde co nejlépe).

V našem retro občasníku se tentokrát vracíme k zadání vlivu zvýšené vlhkosti materiálu na jeho součinitel tepelné vodivosti. Inspirací pro návrat k podobné otázce před cca patnácti lety byl následující dotaz:

Řeším sanaci stávající střechy, kdy je tepená izolace z EPS nasáklá vodou, vlhkost vychází na 241%. Není to překlep, u EPS je to za určitých podmínek možné.

Můžete mi prosím poradit jak to to zadat do TEPLA?  Našel jsem na blogu článek z 30.11.2009, kde jste podobné téma řešili, ale jak zadám do TEPLA takovýto extrém? Jaké maximum zadat do podmínek působení?

Mohl byste i třeba poradit jaké hodnoty zadat do druhé tabulky v teple do PODMINEK PŮSOBENÍ? Jedná se o EPS 150 tl. 60 mm.