Otázka:

Chtěl jsem se zeptat, jak správně posoudit, vypočítat součinitel prostupu tepla v programu TEPLO 2009 u střešní trámové konstrukce, kde je tato skladba:

půda

Prkno 60 mm

Prkno 30 mm

Prkno 30 mm

rákos

Trám 165 mm (vzduchová mezera)

Rákos 5 mm

Omítka 10 mm

interiér

Respektive lze předpokládat, že vzduchová mezera je v podstatě uzavřená, ale ne úplně těsně. Zvolil jsem tedy vzduchovou uzavřenou mezeru 300 mm z nabídky katalogu materiálů a doplnil tloušťku 165 mm. Je to tak správně?

Otázka:

Posuzujeme stěnu dřevostavby s izolací ze slaměných balíků a s oboustrannými hliněnými omítkami. Z výpočtu v programu Teplo plyne, že dochází ke kondenzaci v konstrukci. Pokud vím, tak v případě organické konstrukce by ke kondenzaci nemělo dle normy docházet vůbec. V případě anorganické konstrukce by sice ke kondenzaci docházet mohlo, avšak max. 0,100 kg/(m2.rok) a vypařit se musí více než zkondenzuje (toto ale není náš případ, protože v konstrukci máme slámu).

Dodavatel mi napsal toto:

"Po přečtení Vašich výsledků nevidím problém. Ke kondenzaci dochází, ale tento program neumí zohlednit savé vlastnosti hliněných omítek, které jsou pro tuto skladbu zásadní. Hliněná omítka má větší nasákavost než-li slaměný balík, jinými slovy vysává ze slámy vlhkost, kterou následně transformuje ven do exteriéru. Tato skladba je nejpoužívanější skladbou při stavbách ze slaměných balíků a je prověřená na mnoha stavbách tohoto typu u nás i v zahraničí."

Nezdá se mi to, protože savost hliněné omítky je něco jiného než jev zvaný difuze vodní páry. Na druhou stranu vím, že tato jednoduchá konstrukce (hlína+sláma+hlína) se používá, a že opravdu bývá označována za bezproblematickou.

Prosím o Váš názor.

Otázka:

Při výpočtu součinitele přestu tepla U a tepelného odporu R se ve výpočtu zohledňují tepelné mosty přídavnou hodnotou Delta U nebo Delta R. Chtěl jsem se zeptat s jakými hodnotami bych měl uvažovat při výpočtu cihelného zdiva stávajícího objektu (stáří cca 60 let) opatřeného kontaktním zateplovacím systémem tl. např.12cm. V nápovědě je určité rozmezí a já nevím přesně s jakou hodnotou nejlépe počítat.

ZOOM: Okrajové podmínky pro posouzení vnitřní konstrukce

Vnitřní konstrukce se z hlediska šíření tepla a vodní páry posuzují poměrně výjimečně - a možná i proto dělá řada zpracovatelů při jejich výpočtu různé chyby. Nejčastěji se zadávají chybným způsobem okrajové podmínky. V dalším detailním návodu se proto podíváme na to, jak nejrychleji zadat v programu Teplo 2015 korektní parametry vzduchu působícího z obou stran na vnitřní konstrukci.

Otázka:

Jedná sa o výpočet jednoplášťovej plochej strechy s vnútornými zvodmi.
Jedná sa o objekt tréningovej haly zimného štadióna. Dochádza tu k tepelnému toku hore i dole –oboma smermi, preto je parozábrana navrhnutá na spodnej i na hornej stane. Pož. odolnosť strechy má byť 30 minút preto nie je použitý XPS.
Program teplo mi neumožnuje preukázať opodstatnenosť parozábrany na oboch povrchoch, lebo ked zadám te -11 st. C a 83 % vonk.  vlkhosť, tok z hora dole, ti=5 st. C a vlhkosť vn. 80% bilancia vodnej pary je priaznivá.
Strecha teéningovej haly by mala mat podla mna parozíábranu na oboch povrchoch. Ja však neviem preukázať výpočtom že ked bude len na spodnom povrchu tak celoročná bilancia pary bude nepriaznivá – a dať tak investorovi dôkaz o opodstatnenosti návrhu s dvoma parozábranami.
Posielam aj správu so vzt s definovaným vnút. prostr...

S1 Strecha

Poloha: všetky horizontálne strešné plochy, vrátane arkierov, a prehĺbenia strechy pod VZT
Skladba:

  ALT. 1

-          hydroizolácia prevedená z pvc fólie Fatrafol 810 kotevná k podkladu. systémovými tanierovými  kotvami zn. SFS        2 mm

-          parozábrana  ktorej  faktor difúzneho odporu je minimálne 350 000 ak sa nedocieli primárnou hydroizolačnou vrstvou  2 mm

-          tepelná izolácia z minerálnych hydrofobizovaných vlákien, pevnosť v tlaku 70 kpa                                                     100 mm

      tepelná izolácia z- minerálnych hydrofobizovaných vlákien  pevnosť v tlaku 50 kpa                                                    160 mm

-          parotesná zábrana  , ktorej faktor- difúzneho odporu je minimálne 350 000 .

Alt. Je možné použiť asfaltový pás za studena samolepiaci 0,05 -2,5 mm spolu                                                                 266- mm

Podklad.
            -          Nosná konštrukcia trapézový plech na oceľových väzníkoch
            -          Úprava podkladu je súčasťou časti oceľových konštrukcií
Spádovanie
            -          Strecha je spádovaná v nosnej konštrukcii
            -          Tam kde nie je spád v nosnej konštrukcii je spád vytvorený z tepelnej izolácie formou vložených klinov, dodržať spád min. 3% -jedná sa o úseky pri atike a pri šachtách  inštalačných jadier  vystupujúcich nad rovinu hydroizolácie.
Odvodnenie:
             -          Odvodnené je riešené do budovy
             -          Vpuste sú lokalizované pri atike a v úžľabiach
Poznámka:
-          Prestupy cez strešné vrstvy sú riešené lepením na podkladovú konštrukciu s ukončujúcimi lištami.
-          Tmelenie systémovým  trvale plastickým vodonepriepustným polyuretánovým tmelom v dodávke pvc fólie.
-          V dodávke strešnej fólie sú ukončujúce poplastované plechy, rohové a kútové poplastované plechy.
-          Kotvenie stešnej fólie previesť systémovými kotviacimi tanierovými hmoždinkami zn. SFS skrz vrstvy tepelnej izolácie. Po začatí kotvenia strešnej fólie sa prevedie odtrhová skúška a na jej základe sa bude pokračovať v ďalších prácach na kotvení pvc fólie.
-          Parozábrana bude spájaná do súvislej celistvej membrány .  Olemovania prestupov skrz parozábranu olemovať v zmysle technologického predpisu výrobcu parozábrany.  Parozábranu vyviesť na zvislé konštrukcie prenikajúce skrz rovinu strešnej hydroizolácie a tam ju systémovo ukončiť na konštrukcii.
-          Strešné vtoky sú vykázané v časti Zdravotechnika, a budú prevedené ako dvojúrovňové , takého typu aby zabezpečovali aj odvod kondenzu z vrstvy parozábrany.