Otázka:

Když se počítá využitelnost elektřiny z fotovoltaiky pro program NZÚ, je nutné vycházet z roční spotřeby elektřiny z faktury. Roční spotřebu elektřiny tedy zadávám na příslušný formulář jako "přímé zadání známé spotřeby (např. podle faktur)".

Je třeba při tomto způsobu zadání dále zadávat celý systém TZB (zdroje vytápění, ohřev TV, soláry)? respektive je výpočet výroby a využitelnosti elektřiny z FVE propojený se zadáním na záložkách TZB systému? Je třeba při tomto způsobu zadání dále namodelovat objekt (obalové konstrukce, nevytápěné prostory, vytápěný objem zóny, apod)? nebo celý výpočet vychází ze zadané celkové spotřeby elektřiny a zvolené třídy typového diagramu dodávky?

Otázka:

Mám dotaz na prokazování výpočtových hodnot součinitelů tepelné vodivosti na základě deklarovaných hodnot pro energetické posudky v dotačním titulu "Nová zelená úsporám".

Konkrétně u materiálů EPS 70 F popř. EPS 100 S či EPS 150 S jsou hodnoty předdefinované v katalogu výrobků v Teplu 2011 (uváděné jako výpočtové) shodné s hodnotami, které výrobci u těchto materiálů uvádějí jako deklarované. Přičemž v metodickém pokynu pro NZÚ se uvažuje s tím, že výpočtové (návrhové) hodnoty se mají počítat jako zhoršení deklarované hodnoty uváděné výrobcem o 3-5%.

Tedy mám-li např. u EPS 70 F deklarovanou hodnotu tepelné vodivosti 0,039 W/m.K u v podstatě všech výrobců tohoto materiálu, pak by měla být výpočtová v rozmezí 0,04 - 0,041 W/m.K. Ale v software TEPLO 2011 je uvedena jako návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti 0,039 W/m.K. Samozřejmě jsem původně použil do výpočtů předdefinovanou hodnotu z katalogu Teplo 2011 a teď mi to úředníci v posudku rozporují. Jaké je vaše oficiální stanovisko jakožto dodavatele softwaru určeného mimo jiné pro zpracovávání energetických posudků pro NZÚ?

Otázka:

Hodnotím dům ve svahu pro Novou zelenou úsporám, přičemž nejvíce zapuštěná stěna jde přes první i druhé podlaží. Jak toto počítat, když v metodických pokynech k NZU jsou činitele b vyloučeny?

Otázka:

Již jednou jsem se ptal na rozdílné výsledky u bytového domu. Nyní pracuji na další bytovce s podobnými rozdíly. Jedná se o objekt rozměrů cca 37*11m se dvěmi nadzemními podlažími a problematickým suterénem, kde jsou cca 2/5 vytápěné a 3/5 nevytápěné. Nutno podotknout že stěna mezi vytápěným a nevytápěným prostorem je po váženém průměru v tl cca 200mm z CP.

Pokud jsem zadal vše snad tak jak by mělo být tedy nevytápěnou část suterénu přes podrobný výpočet a vytápěnou část zahrnul do vytápěné části dostal jsem výsledek u SS (stávají stav) 194kWh (potřeba tepla na vytápění), u NS (nový stav) po zateplení fasády, střechy, výměny oken a zateplení stropu nad nevytápěnou části suterénu 58kWh. Pokud jsem však použil výpočet pro částečně vytápěný suterén dostal jsem tyto velmi rozdílné hodnoty u SS je potřeba 174kWh a NS je 45 kWh, což jsou rozdíly 10% respektive 22%.

Již i dířve např. u RD jsem si všiml že mi podrobný výpočet dával vždy horší hodnoty. Můžete mi prosím říci kde případně dělám chybu. Jelikož první postup znamená izolování i stěn oddělující vytápěnou částu SUT od nevytápěné kdežto druhý postup nikoliv.

Také jsem vše zkusil spočítat sice né v souladu s TNI ale použil jsem činitele teplotní redukce pro rozdíl 10°C a pak mi vyšly výsledky naprosto stejné s hodnotami kdy jsem počítal suterén jako částečně vytápěný přes pomocný výpočet. Je také zajímavé že v pomocném výpočtu je doporučována výměna vzduchu 0,3 a změna na hodnotu 2,0 má vliv jen 1kWh ale při zadávání této položky v podrobném výpočtu je změna z 2,0 na hodnotu 0,3 cca 4kwh, přitom zde je psáno že je hodnota 0,5 s malými ventilačními otvory a těsnou obálkou což bych řekl že zrovna v suterénech moc neplati i když ve výpočtu podlahy je doporučováno 0,3.

Mohu poprosit o osvětlení tohoto problému případně kde mám chybu. Velmi děkuji a njsem s pozdravem.

Otázka:

V Energii 2015 není s odkazem na nedefinování postupu výpočtu v metodickém pokynu pro NZÚ 2015 u nápovědy pro intezitu větrání uvedena její hodnota použitelná pro RD. Je zde uvedena hodnota pro NZÚ 2014 (0,3 1/h).

Zajímalo by mne, zda mohu použít následující postup: spočítat výměnu vzduchu dle spárové průvzdušnosti oken a v případě, že je větší než těch 0,3 1/h, tak ji použít. V opačném případě počítat s hodnotou 0,3 1/h.

Je tento postup (větší z hodnot vycházející buď ze spárové průvzdušnosti nebo z minimální hygienické výměny vzduchu 0,3 1/h) v souladu s platnou legislativou a normami?