Otázka:

Vyplňuji krycí list pro NZÚ (oblast A) a zjednodušení se nekonalo, naopak se krycí list ještě doplnil o další položky se kterými si nejsem 100% jistý. Mohl by jste prosím poradit které hodnoty z výstupu z Energie použít do tabulky krycího listu nazvané "Dílčí dodaná energie" a dále tabulky "Rozdělení podle energonositelů". Prosím položku po položce.

Nová Energie 2015 CZ/SK je uvolněna k prodeji. Na www.kcad.cz ji lze objednat, zde je pak ke stažení instalace. Informace o novinkách jsou uvedeny v předchozím článku.

Otázka:

Při porovnávání protokolů výpočtů podle starších a novější verze jsem narazil na některé nesrovnalosti. Nepátral jsem proč došlo ke změnám, mohl by jste mi to vysvětlit ?

- ve starší verzi byl údaj měrný tok speciálními konstrukcemi dH v záporné hodnotě. Myslel jsem si, že docházelo ke korekci tepelných toků podlahovými konstrukcemi. Bylo to zobrazeno i v grafech.
- v nové verzi již tato korekce není
- průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy byl ve starší verzi nižší (v mém příkladu 0,42) než v nové verzi (0,44)
- měrné potřeby i spotřeby zůstaly stejné
Některé další náměty k výpočtu: 
- činitel redukce oken dle TNI 730329, TNI 730330
  Dle těchto norem se posuzují NeRD a PaRD většinou s okny v pasivním standardu U=0,8 a menší. V těchto případech bych bral, že b=1 . Ale pak by se měl provádět přesný výpočet lineární vazby vlivu osazení okenní výplně. Při vyhodnocování pro zelenou úsporám se však vyskytují okna podstatně horších vlastností U=2,5   U=1,3   U=1,2. V těchto případech by se mělo používat b=1,15. Osobně používám b=1,15 pro všechny varianty a vím, že jsem na straně bezpečné.
- k vlastnímu PENB
  e) energetická bilance pro standardní užívání neudává se celková dodaná elektrická energie jako ve výpočtech mimo TNI. V této tabulce by to chtělo uvádět ve všech variantách výpočtu celkové dodané energii, aby byly uváděny i celkové náklady. Podobně v barevném štítku dle TNI se neuvádějí celkové dodané energie, myslím si, že by tam měly být uváděny veškeré dodané energie.
- k Zelené úsporám
  hodnoty potřeb energie pro vytápění, které jsou potřebné k dokladování jsou uvedeny v protokolu výpočtu. Já tyto stránky zkopíruji, označím zvýrazňovačem a přiložím k tiskovému výstupu. Proto si myslí, že není nutné stále něco v programu přizpůsobovat Zelené úsporám, protože se sleduje jen dílčí část potřeby energie v objektu.
K ČSN EN ISO 13789 (02/2009)
Řešení soustavy rozměrů pro výpočty dle str. 15 Národní poznámkou  NP2) je velice zvláštní, když v předchozím platném znění nic takového nebylo. Je s podivem, že to v předchozích osmi letech nikomu nevadilo, další otázka je kolik lidí to přesně podle toho počítalo. (To je jen osobní povzdech nad přejímáním a zaváděním evropských norem a jejich bezproblémových úprav, oprav a změn.)...

Otázka:

Chtěl bych se zeptat, jaký zadat v Energii 2014 energonositel u tepelného čerpadla země-voda? Jde mi konkrétně o Faktor neobnovitelné primární energie, který bych z nabídky programu energie zadal pro toto tepelné čerpadlo "energie okolního prostředí (sluneční záření, geotermální energie atd.)"

Jaký na to máte prosím názor? Jde mi o to, že potřebuji dosáhnout co nejnižší Měrnou neobnovitelnou primární energii a tím splnit podmínku Zelená úsporám 90 kWh/(m2.a).

Pokud zadám elektrickou energii, ta má vysoký Faktor neobnovitelné primární energie - 3,0, kdežto u "energie okolního prostředí (sluneční záření, geotermální energie atd.)" je Faktor neobnovitelné primární energie - 0.

Otázka:

Při žádosti o dotaci ZU C3 solární kolektory se vyplňuje i ztráta domu. Na tento údaj nejsou žádné "nároky" (pro získání dotace), ale je třeba ho vyplnit. To je asi hlavní důvod proč jsem o tom začal přemýšlet. Zatím jsem to řešil právě pomocí výstupu z Energie, ale vlastně nevím jak moc je toto číslo "korektní" - zda je spíše na bezpečné straně, nebo opačně. Dalším důvodem je samozřejmě dojem, že by bylo příjemné mít všechny výpočty "pod jednou střechou".

Ještě jsem si vzpoměl na jeden dotaz již z oblasti výpočtu. Jak co nejsprávněji zadat zateplení soklu za situace kdy podlaha 1.NP je např. 1m nad terénem a sokl je izolovaný pouze po úroveň terénu (nikoliv pod něj). Tabulka nabízí pouze zadání hodnoty hloubky izolace pod terénem, ale myslím že i ve výše uvedeném případě má izolace soklu vliv - zvláště pokud je samotná izolace podlahy špatná.