Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
děkuji, tím pádem abych to zjistil musím nevytápěný suterén namodelovat samostatně jako nevytápěný prostor a ne jako podlahu na suterénem (nevytápěným). Bylo by možné v nějaké další verzi 2026 tyto detailní výsledky měrných toků doplnit i pro část,, Měrný tepelný tok prostupem konstrukcemi v kontaktu se zeminou u zóny č. XY ,, kde se nevytápěný suterén taky objevuje? Děkuji a přeji hezký den
Pokud se hodnotí prostup tepla nevytápěným suterénem podle EN ISO 13370, tak se diskutované dílčí měrné toky bohužel vůbec nepočítají. Proto je také program netiskne. Místo nich se počítá ekvivalentní součinitel prostupu tepla stropu nad suterénem, který zohledňuje prostup tepla skrz strop nad suterénem, suterén a zeminu do exteriéru, přičemž je do toho zahrnut i vliv větrání suterénu. Vypreparovat z tohoto postupu dílčí měrné toky by asi šlo, ale musel bych se na to nejprve trochu podívat a promyslet to.
Pokud si nechcete měrné toky spočítat manuálně, pak bych proto zatím doporučoval zadávat nevytápěný suterén jako nevytápěný prostor. Není to o tolik pracnější, ale dává to přesnější výsledky a získáte tím i dílčí měrné toky.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, ještě bych měl prosím dotaz k tématu ze včera ohledně konstrukcí k nevytápěným prostorům. Psal jste, že by se to dalo zjistit podle vypočtených měrných toků. V protokolu výpočtu jsem našel pouze celkový měrný tok ve W/K od vytápěného prostoru, přes suterén do exteriéru. Mohl byste prosím popsat přesněji jak zjistím ty toky mezi suterénem a exteriérem + zeminou a mezi suterénem a interiérem? Klidně pošlu ten protokol. Děkuji
Měrné toky z interiéru do nevytápěného prostoru a z nevytápěného prostoru do exteriéru jsou uvedeny v protokolu o výpočtu v části "Parametry jednotlivých zón" v oddíle "Měrný tepelný tok prostupem nevytápěnými (či trvale jinak vytápěnými) prostory u zóny č. XY". Najdete tam i teplotu v nevytápěném prostoru při návrhové venkovní teplotě (-13/-15/-17 C), ze které se dá také při rozhodnutí o charakteru nevytápěného prostoru vyjít.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, měl bych dotaz k aktuální normě ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, přesně k tabulce požadovaných a doporučených součinitelů prostupu tepla. Jedná se mi o konstrukce k nevytápěným prostorům (stěny, stropy). Pokud mám nevytápěný suterén, který shora sousední s vytápěným a je zapuštěný cca 1m pod terén (tzn. cca 1m má suterénní stěny v kontaktu s exteriérem). Můžu ho brát jako prostor sousedící převážně s interiérem nebo exteriérem? Dost to pak ovlivní požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla. Děkuji
V daném případě je to mezní situace. Pokud by žádný kontakt s exteriérem nebyl (či jen minimální), tak by se dalo velmi pravděpodobně úspěšně obhájit, že jde o prostor převážně v kontaktu s interiérem. Pokud už je tam významnější plocha stěn v kontaktu s venkovním vzduchem, tak se suterén začíná blížit spíše prostoru převážně v kontaktu s exteriérem.
Každopádně je na rozhodnutí inženýra specialisty, jak k tomu přistoupí, protože přesná definice typů nevytápěných prostorů není v ČSN 730540-2 záměrně uvedena. K rozhodnutí může samozřejmě přistoupit každý po svém, ale vyjít by se dalo např. z vypočtených měrných toků ve W/K mezi suterénem a exteriérem+zeminou a mezi suterénem a interiérem. Pokud bude ten první menší než druhý (nejlépe při souč. prostupu tepla stropu jak 0,95, tak 0,3 W/m2K), tak to signalizuje chování prostoru v kontaktu převážně s interiérem.
Tomuto problému jsme se jinak už věnovali v komentářích zde: http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/energie-2026-aktualizace-na-novou-csn-730540-2-a-dalsi-novinky/#comments. K tématu připravujeme také stanovisko autorů normy, které bude publikováno na blogu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
bude možné zpracovávat PENB v Energii 2025 i po 1.9.2025 nebo kvůli revizi ČSN 730540 to již nebude možné?
Velmi teoreticky by to mohlo jít. V budově by ale musely být jen takové konstrukce, jejichž požadované součinitele prostupu tepla UN20 podle ČSN 730540-2:2011 budou naprosto stejné jako požadované součinitele prostupu tepla UN20 podle ČSN 730540-2:2025. Takové konstrukce skutečně jsou, ale je řada konstrukcí, kde toto neplatí (z těch zcela běžných např. střešní okna nebo konstrukce přilehlé k nevytápěným prostorům).
Používat Energii 2025 po 1.9.2025 znamená tedy jisté nezanedbatelné riziko, že nebudou správně spočítány parametry referenční budovy.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
mám v zadání PENB pro RD zimní zahradu (18m2) - vytápěnou (18°). Prostor spíše odpovídá označneí zasklená terasa. Měla bych ji zahrnout do zóny rodinného domu? S průsvitnými konstrukcemi nebo přímo LOP? Konstrukce mezi domem a "zimní zahradou" je stejné jako u celho RD, tzn. heluz + EPS.
a ještě prosím jeden dotaz:
pokud mám částečně zapuštěný suterén (ve svahu) vytápěný na 18°, nezahrnuje se do objemu zóny RD, že? Mohu zadata konstrukci "podlaha a suterén" pomocí činitele teplotní redukce, nebo musím podrobně (podlaha/stěna vytápěného suterénu)? Resp. kdy mohu použít výpočet přes činitel b?
děkuji Šťastná Z.
Omlouvám se za opožděnou reakci kvůli dovolené.
Je-li zimní zahrada skutečně cíleně vytápěna (tj. jsou v ní otopná tělesa), pak může být určitě jednou ze zón RD. Provozně to ale nebude asi právě odpovídat profilu "byt", takže bych doporučoval zadat ji jako samostatnou vytápěnou zónu s profilem "komunikace a vybavení". Konstrukce mezi ostatními zónami a zimní zahradou můžete buď zanedbat (běžný standard v souladu s EN ISO 52016-1), nebo zadat na formulář "Zadání parametrů rozhraní mezi zónami" (bude to přesnější). Pokud má obálka zimní zahrady charakter LOP, tak by to tak bylo určitě dobré zadat.
Jestliže ale v zimní zahradě žádná otopná tělesa nejsou, tak bych ji doporučoval zadat jako běžný nevytápěný prostor.
K suterénu: Je to obdobná situace. Pokud je suterén skutečně vytápěný (jsou tam tělesa), pak se zadá buď jako součást zóny "byt" (je-li v něm provoz odpovídající bytu), nebo jako samostatná zóna s profilem "vybavení" (když je to třeba jen nějaká občasně používaná dílna). V prvním případě (suterén jako součást "bytu") se objem suterénu přidá k objemu "bytu".
Činitel teplotní redukce by se pro zadání konstrukcí přilehlých k zemině neměl standardně používat - je to v podstatě jen nouzová možnost pro případy, kdy nelze použít některý z výp. modelů EN ISO 13370. U suterénu ve svahu taková situace může nastat, ale nevím samozřejmě, jestli je to váš případ, protože neznám konkrétní situaci.
U vytápěného suterénu ve svahu lze ale většinou zadat konstrukce v kontaktu s venkovním vzduchem na formuláře "Stěny a střecha" a "Výplně otvorů" a konstrukce v kontaktu se zeminou na formulář "Podlaha a suterén" (model podlaha/stěna vytápěného suterénu). Hloubku podlahy pod úrovní terénu je obvykle třeba určit jako vážený průměr a plochu suterénních stěn vypočítat manuálně a přímo zadat.
Zbyněk Svoboda
Je možné v souladu c vyhl.264/2020 sloučit u obytné budovy do jedné zóny podzónu BD byt a podzonu komunikace a vybavení? Zástupce SEI to odmítá s tím, že je to v rozporu s paragrafem 2 odst. o) vyhlášky. Děkuji za odpověď
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
jaký je maximální počet zón, které lze do programu Energie zadat?
Předem děkuji za Vaší odpověď
Maximální počet zón v hodnocené budově je 99.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
poslední dobou se potkávám s názorem, že PENB není splněn, pokud není splněn současně § 6 odst. 2 a) a § 6 odst. 2 b) vyhlášky 264/2020 Sb.
Prý mezi jednotlivými odstavci daného paragrafu zmizelo slovíčko nebo a tím pádem to musí být splněno vše (Uem, celková dodaná i primární energie) i u větším změn budov.Prosím o Váš pohled na tuto věc. Děkuji.
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
řešíme objekt, kde je využíván odpadní chlad z technologie, konkrétně ze zdroje vytápění. Měla bych dotaz, jaký je v tomto případě správný faktor primární energie z neobnovitelných zdrojů dle Vyhl. 264/2020. V tabulce přílohy č. 3 je uvedeno pouze odpadní teplo.
Je správné zvolit hodnotu 0 pro "odpadní teplo" (podobný princip) a nebo "ostatní neuvedený energonositel" s hodnotou 1,2?
V Energii v definici zdrojů lze zvolit u zdroje chladu "obecný energonositel-individuální zadání", kde by případně šlo zadat hodnoty pro odpadní teplo, ale změnit název na odpadní chlad. Nevím ale, jestli je tento postup správný.
Nemáte s tímto zadáním prosím nějakou zkušenost?
Děkuji, P.Horová
Jestli tomu dobře rozumím, tak zmíněný zdroj tepla (asi nějaké TČ?) odebírá teplo z jedné zóny (kde tedy funguje jako chladič) a předává ho do jiné zóny (kde funguje jako zdroj tepla).
Je-li tomu tak, pak bych doporučoval zadat zařízení jako standardní zdroj chladu v chlazené zóně... a v té vytápěné nastavit, že je vytápěná odpadním teplem z technologie - jen tak by se totiž zohlednilo, kolik toho tepla bude z chlazené zóny kdy odebráno.
Pokud je tomu nějak úplně jinak, tak prosím o podrobnější informace raději na e-mail či telefonicky, děkuji.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den.
Obvodová stěna mrazírny -12 °C, Un podle ČSN 14 8102 mi vychází 1/(Rn+Rsi+Re) = 1/(7,95+0,13+0,04) = 0,123 W/m2K.
Pomocný výpočet Energie 2025 dává Un = 0,22 W/m2K (navíc se výsledek liší např. pro -12 a -17 °C, ačkoliv to je stále stejné určující teplotní pásmo C).
Nemůžu přijít na to, co počítám špatně...
V pomocném výpočtu UN podle ČSN 148102 se nepoužívá přepočet z požadovaných odporů, ale používají se v normě uvedené požadované součinitele prostupu tepla UN.
Je možné, že tabulkové hodnoty UN a pro tu samou situaci vypočtené hodnoty z RN si vzájemně neodpovídají - to jsem nekontroloval. Pokud si dobře vzpomínám (nemohu to ověřit, normu teď nemám u sebe), tak hodnoty RN norma uvádí pro skládané konstrukce (vytvořené z vrstev na místě), což už je dnes dosti neobvyklý postup. Pro panely - dnes standardní řešení - norma uvádí přímo hodnoty UN. Z těchto důvodů se v pomocném výpočtu pracuje s tabulkovými hodnotami UN.
Tabulkové hodnoty UN přitom závisí nejen na teplotním pásmu, ale i na teplotním rozdílu působícím na konstrukci. Pokud bude Te např. 35 C, vyjde pro -12 C i -17 C stejná hodnota UN = 0,18 W/m2K. Pokud bude Te např. 15 C, vyjde pro -12 C hodnota UN=0,24 W/m2K, zatímco pro -17 C hodnota UN=0,22 W/m2K.
Máte-li skutečně na místě skládanou konstrukci, pak si prosím stanovte UN manuálně. Budu-li mít trochu času, ještě to prověřím a zvážím, zda nepřidat do pomocného výpočtu volbu, zda jde o skládanou konstrukci či panel. Nejsem si ale jistý, jestli by to vůbec někdo dnes využil.
Zbyněk Svoboda
< Stránka 1 2 3 4 5 6 .. 124 >