Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Máte-li na mysli konkrétní model z příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/modelovani-sikme-strechy-u-pozednice/?srt=nejkomentovanejsi&pg=2, pak by se při uvažování vnějších rozměrů brala:

a) výška stěny (tj. svislý rozměr b) tak, aby byla shodná s výškou stěny uvažovanou při výpočtu plochy stěnové konstrukce (jde o plochu, která se používá ve výpočtu tepelného toku prostupem Ht = A * U * b)

b) šikmá délka střechy tak, aby byla opět shodná s délkou uvažovanou při výpočtu plochy střechy.

Je dost možné, že v tomto konkrétním případu nebude výška stěny dosahovat až k místu, kde stěna přechází do šikminy. To ovšem nijak nevadí, tepelný tok chybějící částí konstrukce bude zahrnut ve výsledné hodnotě lineárního činitele prostupu tepla.

Obecně se v podobných situacích musí postupovat tak, že se do protokolu o výpočtu hodnoty Psí vyznačí ve schématu rozsah, odkud kam byly délky b uvažovány. Lze je totiž uvažovat často více různými způsoby, aniž by bylo dopředu možné říci, který je ten správný. Záleží totiž až na tom, jak se při výpočtu tepelného toku prostupem Ht pro budovu jako celek počítají plochy jednotlivých konstrukcí.

Aby bylo vše správně, je nutné používat vždy stejné rozměry: jak pro stanovení ploch konstrukcí ve výpočtu Ht=A*U*b, tak pro stanovení lineárních činitelů prostupu tepla. Jedině pak lze jednoduše tok tepelnými mosty Ht,tb=l*Psi*b přičíst k toku konstrukcemi Ht.

Zbyněk Svoboda

Objemové toky pro teplovzdušné vytápění ve skutečnosti pro výpočet potřeba nejsou, takže ani nevadí, když je neznáte. Dokonce byste mohla udělat chybu, pokud byste je zadávala jako objemové toky potřebné pro větrání.

Objemové toky, které se zadávají do programu, se totiž týkají pouze větracího vzduchu, tj. vzduchu, který je potřebný k zajištění hygienicky potřebného větrání budovy. Tyto toky se zadají na kartu "Větrání zóny a úprava vlhkosti" a program na jejich základě spočítá potřebu tepla na vytápění pro jednotlivé měsíce.

Pokud se tato potřeba pokrývá nejen nějakým běžným zdrojem tepla, ale i teplovzdušně, pak se na kartě "Zdroje tepla" nahoře vyplní rámeček "Krytí potřeby tepla vzduchotechnikou". Důležité je hlavně odhadnout, kolik procent z celkové potřeby tepla budete zajišťovat teplovzdušně a kolik jiným způsobem. Dále pak nastavte korektně průměrnou teplotu vzduchu přiváděného do zóny, obě požadované účinnosti a činitel recirkulace. Ten můžete nastavit dokonce i jen odhadem jako hodně vysoké číslo (třeba i 100%) - program sám automaticky recirkulaci sníží tak, aby bylo vždy zajištěno, že do interiéru půjde takové množství čerstvého vzduchu, které jste definovala na záložce "Větrání zóny".

Na základě výše popsaných údajů program stanoví potřebné objemové toky pro teplovzdušné vytápění, které budou schopné do interiéru dodat požadované množství tepla.

Další informace najdete také v příspěvcích http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/cinitel-recirkulace/?pg=11 a http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/recirkulace-jeji-vyznam-a-efekty/.

V katalogu byste měl Armaporit najít mezi lehkými autoklávovanými betony. Problém ovšem bude v tom, že Armaporit v katalogu je materiál pro zdivo vyráběný v Armaporitu Kaznějov v 90. letech - a tudíž nemusí právě odpovídat vrstvě v posuzované střeše (ta bude asi výrobně o dost starší).

V obou případech by ale mělo jít o plynosilikát, jehož tepelná vodivost se může pohybovat od cca 0,17 do cca 0,30 W/(mK) podle stavu materiálu. Pro pravděpodobně méně kvalitní desky ve staré střeše (navíc možná vlhké) by bylo vhodnější uvažovat spíše vyšší tepelnou vodivost kolem 0,3 W/(mK).

Zbyněk Svoboda

Jedná se o katalog tepelných mostů, který připravuje Ing. R. Šubrt a jeho spolupracovníci - pokud jsem zatím informován, tak přímo o výpočtový nástroj nepůjde. K-CAD bude fungovat pouze jako dealer tohoto katalogu. Současně také počítáme s tím, že zmíněný katalog bude možné vyvolávat z programu Energie a používat ho tak coby externí pomůcku při zadání lineárních činitelů prostupu tepla.

Zbyněk Svoboda

U dvouplášťových konstrukcí se uvažuje při výpočtu součinitele prostupu tepla pouze vnitřní plášť. Větraná vzduchová dutina se zohlední pouze prostřednictvím zvýšeného tepelného odporu při přestupu na vnější straně (Rse=0,10 m2K/W pro střechy a Rse=0,13 m2K/W pro stěny).

Zbyněk Svoboda

Je-li v RD nucené větrání, tak lze - při jeho dobré funkci - očekávat, že vlhkost vnitřního vzduchu nebude až tak vysoká. Vždy ale existuje riziko, že nebude vše fungovat podle optimistických předpokladů, takže bych spíše doporučoval posuzovat konstrukci s bezpečnostní rezervou, tj. pro 4. třídu.

S faktorem je to složitější. Pro zimní období by bylo lepší použít pro vnitřní desku "suchý" faktor a pro vnější faktor "mokrý". V létě tomu může ale být naopak - podle toho, jak vysoká rel. vlhkost se vytvoří kolem diskutovaných desek. Pragmaticky bych doporučoval ověřit skladbu konstrukce pro různé kombinace "suchého" a "mokrého" faktoru. Pokud budou všechny fungovat vlhkostně dobře, pak máte jistotu kvalitního návrhu.

Zbyněk Svoboda 

Aktualizaci programu Energie připravujeme už teď, ale s její definitivní podobou čekáme na konečné znění novely vyhlášky (ještě se o ní stále jedná). Vzhledem k tomu, že podle posledních zpráv by měla nová vyhláška platit až od dubna 2013, tak je naštěstí trochu více času, než se čekalo původně. Předpokládáme, že novou verzi Energie uvedeme na trh začátkem roku 2013, pravděpodobně do konce února.

Zbyněk Svoboda

Těžko soudit takto na dálku. Nejlepší by asi bylo program odinstalovat, odstranit kompletně příslušné záznamy v registru (cestu k nim najdete popsanou v závěru manuálu) s pomocí programu Regedit (součást Windows) a program znovu nainstalovat.

Zbyněk Svoboda

Možné to je. Musíte si ale stažený soubor KATAL32BP.MDB přejmenovat na KATAL32.MDB a teprve poté jím nahradit stejnojmenný soubor v adresáři Tepla 2010.

Zbyněk Svoboda

Máte-li na mysli program Teplo, pak v něm vliv dřevěných sloupků na součinitel prostupu tepla můžete zohlednit poměrně přesně a snadno. Stačí, když si spočítáte ekvivalentní hodnotu tepelné vodivosti pro vrstvu izolace se sloupky - postup najdete např. v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zohledneni-tepelnych-mostu-ve-skladbe/.

Horší je to s vlivem sloupků na šíření vodní páry - tento efekt nelze v programu Teplo hodnotit, protože používá jen 1D model. Pokud by vás zajímalo vlhkostní pole v konstrukci, bylo by nutné provést výpočet 2D šíření tepla a vodní páry programem Area.

Zbyněk Svoboda

P.S. Z formulace vaší otázky lze usuzovat, že jste měla v úmyslu provést oblíbený, ale bohužel dosti chybný výpočet výsledného U jako váženého průměru z hodnoty U v místě tepelného mostu a z hodnoty U mimo tepelný most. Tento postup není podporován žádnou normou a vede obvykle k citelně optimističtějším výsledkům, než by odpovídalo realitě. Nedoporučuji ho proto používat. Pokud byste někdy neměla k dispozici exaktnější nástroj a potřebovala spočítat U pro nehomogenní konstrukci ručně, pak si raději spočítejte váženým průměrem ekvivalentní tepelnou vodivost vrstvy s tepelnými mosty (přes průřezové plochy v charakteristickém výseku). A s touto hodnotou pak zcela standardním způsobem již vypočtěte výsledné U. Jde sice také o přibližný výpočet, ale pro dřevěné tepelné mosty bude vykazovat už jen poměrně malou chybu.