Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,
má vliv aktualizece normy pro tepelnou ochranu budov ČSN 730540-2 na výpočty ve stavební fyzice? Konkrétně v Teplu a Energii. Pokud ano, jakou verzi programu by jsem musel mít, případně bude aktualizace verze 2010?
Nová ČSN 730540-2 "Tepelná ochrana budov - Požadavky" začne platit od listopadu 2011 a v souvislosti s tím zahájíme prodej nových verzí všech programů. Pro uživatele verze 2010 bude upgrade nabízen za nejvýhodnější ceny, pro uživatele starších verzí pak za ceny o něco vyšší.
Program Energie se změní celkem podstatně, protože se zcela jinak než dosud hodnotí průměrný součinitel prostupu tepla budovy. U programu Teplo se změny normy projeví také, i když o něco mírněji (v normě se měnily jen některé požadavky na součinitele prostupu tepla konstrukcí a šíření vodní páry).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat zda lze v některém z Vašich programů simulovat tepelně izolační efekt venkovních žaluzií v zimním období? Mám především na mysli sálání vzhledem k noční obloze. Děkuji.
Bohužel ne. Výměna tepla sáláním mezi konstrukcí a oblohou by se ale podstatně změnila jen tehdy, když by měly žaluzie výrazně nižší emisivitu než nekrytý povrch zasklení (tj. byly by např. z leštěného hliníku). Jinak se žaluzie stejně projeví hlavně redukcí šíření tepla vedením (přičemž se samozřejmě uplatní i vzniklá vzduchová dutina mezi žaluziemi a zasklením, kde hraje sálání také svou roli).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěl jsme se zeptat na to jak v programu teplo nasimulovat stav v konstrukci, kdy mi na vnitřní straně začne kondenzovat vlhkost (na povrchu).
Mám střešní panel Kingspan (plech-tep.izolce-plech) a potřebuji zjistit jakou nejnižší nebo nejvyšší teplotu mohu navrhnout v místnosti, aby mi přitom na povrchu nekondenzovala voda. Vlhkost místnosti je 60%.
Máte-li konstantní relativní vlhkost a hledáte-li k ní vnitřní teplotu, při které dojde k povrchové kondenzaci na určité konstrukci, pak nezbývá než postupovat zkusmo, postupně.
Zadá se samozřejmě skladba konstrukce a korektní odpory při přestupu. Průměrné měsíční teploty a vlhkosti nejsou pro daný výpočet podstatné, takže stačí zadat v podstatě jakákoli rozumná data. Rozhodující naopak budou teploty a vlhkosti v rámečku "Návrhové hodnoty pro výpočet vnitřní povrch. teploty, teplotního faktoru a bilance dle ČSN 730540".
Samozřejmě se do zmíněného rámečku zadají známé konstantní hodnoty: parametry venkovního vzduchu a relativní vlhkost vzduchu vnitřního. Proměnná bude teplota vnitřního vzduchu.
Doporučoval bych pro první stav zvolit teplotu vnitřního vzduchu nižší (např. 15 C), protože takový stav reprezentuje sušší interiér. Dále provedete výpočet a z výsledků zjistíte, zda k povrchové kondenzaci dochází.
Pokud ne, zvýšíte vnitřní teplotu např. na 20 C a postup opakujete (a opakujete a opakujete, dokud nenajdete kritickou teplotu). Pokud ano, vnitřní teplotu můžete naopak snížit.
Jakmile od určité teploty začne k povrchové kondenzaci docházet, bude k ní v daných podmínkách docházet i při všech vyšších teplotách, protože vnitřní vzduch o konstantní relativní vlhkosti je tím vlhčí, čím je teplejší.
Zbyněk Svoboda
P.S. Vámi uvažované zadání je poněkud netypické. Většinou se relativní vlhkost vnitřního vzduchu s jeho teplotou mění. Případ, který uvažujete, by vyžadoval pravděpodobně zvlhčování vzduchu (např. kvůli technologii či předmětům umístěným v místnosti).
Dobrý den.Chtěl bych se zeptat, jak je ve výpočtu počítáno s instalovaným příkonem u mechanického větrání. Pokud zadám procento čas.ús.s nuceným větráním např.50%, tak je jasné, že množství vzduchu se ve výpočtu počítá pouze poloviční než jsem zadal.Počítá se stejně i s instalovaným příkonem, nebo příkon mohu oproti návrhu VZT ponížit? Díky
Doporučuji se v podobných případech podívat vždy do manuálu, kde jsou uvedeny všechny použité vztahy.
Pro nucené větrání se vždy zadávají (v souladu s nápovědou) ty hodnoty, které platí pro nucené větrání v provozu. Takže byste měl zadat průměrný denní tok větracího vzduchu v m3/h (nikdy ne návrhovou hodnotu pro provozní špičku) a příkon ventilátorů (a případně i další údaje) pro stav s nuceným větráním - a nic nijak uměle nesnižovat.
Pokud nemá nucené větrání trvalý charakter, definuje se dále, po jaký časový úsek je v provozu... a následně se definují i parametry přirozeného větrání, které zajišťuje výměnu vzduchu v budově v době mimo provoz VZT. Z těchto všech hodnot se pak následně vypočtou výsledné měrné toky větráním a pomocné energie (detaily viz manuál).
Z toho plyne, že i kdyby byla VZT v provozu přesně 50% času, tak nebude výsledný objemový tok poloviční oproti zadané hodnotě, protože tu je ještě přirozené větrání ve zbylých 50% času.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,řeším v programu Area detail styku podlahy (v kontaktu se zeminou) a obvodové stěny z hlediska povrchových teplot.Lze použít princip pro zadávání okrajových podmínek do zeminy,který platí pro ČR (v ČR bude podmínka 3m pod terénem 5°C,která odpovídá průměrné roční teplotě venkovního vzduchu)i na lokalitu mimo ČR(např. Rusko),kde mohou být průměrné roční teploty vzduchu odlišné.Děkuji.
Předpoklad, že v zemině v hloubce 3 m pod terénem lze uvažovat teplotu odpovídající průměrné roční teplotě venkovního vzduchu, je podle EN ISO 10211 obecný. Vzhledem k tomu, že jde o ISO normu, tak se k ní jistě vyjadřovali i specialisté z Ruska. Pokud norma prošla připomínkovým řízením v dnešní podobě, pak proti ní asi nic zásadního nenamítali.
Takže tento obecný princip lze zcela jistě použít i pro Rusko. Problém bude ovšem s konkrétní teplotou. Lze očekávat, že hodnota +5 C bude pro řadu ruských lokalit příliš vysoká. Vycházet by se mělo rozhodně z místních klimatických dat a na jejich základě průměrnou roční teplotu venkovního vzduchu odvodit.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den. Řeším PENB pro administrativní budovu, kterou bude využívat mobilní operátor. V budově se nacházejí datové sály, s hodně velkou spotřebou energie pro chlazení výpočetní techniky. Jaký je Váš názor na nutnost zahrnovat do výpočtu tuto energii (např. do záložky přídavné spotřeby) ? Díky
Abych řekl pravdu, tak jednoznačnou odpověď neumím napsat. Na jednu stranu se třeba u kanceláří energie na chlazení (související mimo jiné i s provozem běžných počítačů) do PENB zahrnuje, na druhou stranu se často energie spojená s "technologií" (výrobní procesy v hodnocené budově) do PENB nezapočítává.
Osobně bych doporučoval provést výpočet se zahrnutím energie na chlazení datového centra a zkontrolovat, zda administrativní budova splňuje požadavky vyhlášky 148. Pokud tomu tak bude, tak bych výpočet nechal v této podobě.
Pokud budova s datovým centrem nevyhoví, tak můžete případně zkusit datové centrum vypustit a argumentovat tím, že jde o mimořádný provoz, který souvisí jen činností tohoto uživatele a při jeho změně již v budově nebude (jde tedy o jistou obdobu výrobního procesu s jistými technologicky podmíněnými spotřebami energie). Je ovšem otázkou, co na to příslušní kontrolující úředníci...
Zahrnout datové centrum do PENB je zkrátka nejméně kontroverzní...
Zbyněk Svoboda
Dobrý deň,
"Podlaha vysoko nad okolním terénem",ak by som dodržala tento postup v prípade nezatepleného základu,poprípade by som použila výpočet STN EN ISO 10211, čl. 10.4.2(20), tak by mi výsledný súčiniteľ tejto podlahy, počítaný podľa STN EN ISO 13370, príloha B.4 vyšiel lepšie ako je súčiniteľ podlahy na teréne?Je nejaký postup aj v prípade nezateplených základov ? Ďakujem za Vašu odpoveď.
Máte-li na mysli příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/podlaha-vysoko-nad-okolnim-terenem/, tak uvedený postup je univerzální a jde použít jak v případě, kdy je základ zateplený, tak v případě, kdy izolace základu chybí.
Z hlediska výsledků bych očekával, že vám vyjde podlaha vysoko nad terénem bez zateplených základů hůře než stejná podlaha umístěná do úrovně okolního terénu. Efekt většího úniku tepla přes nezateplené základy nad terénem by se měl ukázat ve vysoké kladné hodnotě vypočteného lineárního činitele prostupu tepla (tj. lin. ztrátového činitele).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,prosím měla bych dotaz k PENB.Když bych v progamu Energie chtěla zohlednit odsávací ventilátor na WC je možné to zadat v záložce Větrání a úprava vlhkosti-větrání v zoně je nucené?Že by se pouze ve spodní části záložky vyplnila kolonka příkon ventilátoru?
Když toto udělám,tak to výrazně pomůže výsledné hodnotě Měrn.spotř.energie.
Odsávací ventilátor obvykle funguje jen nárazově, takže z hlediska průměrných hodnot výměny vzduchu není podstatný (hodnocení ENB se provádí pro průměrné měsíční hodnoty). Ventilátory na WC se tedy standardně neuvažují a budova se zadává jako přirozeně větraná.
Pokud byste zvolila nucené větrání a zadala jen příkon ventilátoru (tzn. objemové toky vzduchu by byly nulové), tak by to znamenalo, že máte nulovou výměnu vzduchu. Nebylo by pak divu, že by to vycházelo příznivěji než u přirozeného větrání. Nicméně by šlo o chybu. Pro správný výsledek byste si musela spočítat, jaký objemový tok odpovídá násobnosti výměny 0,5/h a ten pak zadat jako objemový tok přiváděného a odváděného vzduchu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, dotaz: intenzita n50 v rámci výpočtu pro ZÚ dle TNI. Bylo provedeno zateplení fasády (ostatní opatření-zrealizovány před) a tím dosaženo komplexního zateplení A1. Bylo připomínkováno, že rozdíl n50 v původním a novém stavu nemůže být 4,5 na 2 [1/h.]. Je možné uvažovat pokles intenzity n50v tomto rozmezí nebo je nutno v obou stavech uvažovat stejnou hodnotu (a jakou)? Děkuji za odpověď.
Podle TNI 730329 (2010) se výměna n50=2/h uvažuje pro případy, kdy byla budova nejen zateplena, ale byly v ní vyměněny i všechny výplně otvorů.
Pokud se provádí pouze zateplení a okna a dveře zůstavají stejné, pak se obvykle uvažuje n50 shodně před i po rekonstrukci (tj. n50=4,5/h). Reálně samozřejmě i samotné zateplení přinese určité malé zvýšení těsnosti obálky budovy, ale bez měření jde spíše o spekulaci a proto se tento efekt zanedbává.
Zbyněk Svoboda
Dobrý deň, prosím Vás o dotaz, ako sa dá vo výpočte v Energii ovplyvniť zadanie, aby hodnota vo výsledku výpočtov fH , Q,H,ht a Q,H,nd potreba tepla na vykurovanie neboli nulové.
Vo výpočte píše : Potreba tepla na vykurovanie za rok
Q,H,nd: ---
Ďakujem za odpoveď.
Pokud vám vychází nulová potřeba tepla na vytápění Qh,nd (a dokonce už i potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Qh,ht), tak to bude téměř jistě nějaká chyba v zadání.
Do výpočtu hodnoty Qh,ht vstupují v principu hlavně plochy obalových konstrukcí a jejich součinitele prostupu tepla a dále pak výměna vzduchu v interiéru budovy. Pokud všechny tyto hodnoty máte zadány správně (tj. nejsou nulové), pak bych doporučoval provést kontrolu okrajových podmínek (teploty v interiéru a v exteriéru, délky měsíců či otopného období).
Nenajdete-li chybu ani v této části vstupních dat, pak nám prosím vaše data pošlete jako přílohu e-mailu ke kontrole (např. na adresu svoboda@kcad.cz). Pokusíme se vám odpovědět tak rychle, jak to vzhledem k období dovolených bude možné.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 104 105 106 107 108 Stránka 109 110 111 112 113 114 .. 122 >