Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Doporučuji prostudovat si příslušnou ČSN EN 12831. Pro výpočet ztráty větráním se uvažuje vždy maximum z hygienické výměny a z výměny netěsnostmi (viz čl. 7.2).

Ve vašem případě je zkrátka hygienická výměna (odvozená ze zadané hodnoty násobnosti výměny n) vyšší než výměna přes netěsnosti (odvozená z hodnoty n50). Změny v n50 by se projevily teprve tehdy, když by výměna netěsnostmi překonala hygienickou výměnu.

Zbyněk Svoboda

Program Energie používá názvosloví v souladu s ČSN 730540, takže v něm platí, že tepelný odpor je jen vlastností skladby konstrukce, takže R=Suma (d/lambda). Odpory při přestupu tepla se zahrnují do tepelného odporu při prostupu tepla, který se ale v programu nepoužívá.

Nejsem si teď jist, co znamená veličina DeltaR ve vašem dotazu - asi vliv tepelných mostů? Pokud ano, tak v podlaze typicky žádné tepelné mosty nejsou (jedná se o vrstvy položené jedna na druhé), takže DeltaR=0.

Pokud byste měl v podlaze pravidelně se vyskytující tepelné mosty, pak bych vám doporučoval zohlednit jejich vliv přesným výpočtem (např. v Teple). Projevil by se pak v ekv. tep. vodivosti vrstvy s tepelnými mosty a DeltaR by byla tudíž stále 0.

Pokud byste existující tepelné mosty zohlednil jen přibližně, musel byste DeltaR odhadnout a ve výpočtu tep. odporu R by se pak s hodnotou DeltaR samozřejmě počítalo.

Překvapuje mne ale, že vám R vychází jinak z Tepla a jinak z Energie - to zcela jistě není při shodném zadání možné. Doporučuji zkontrolovat zadání a ověřit, že porovnáváte stejné hodnoty (a používáte stejné DeltaR či DeltaU).

Zbyněk Svoboda

Propustnost slunečního záření může mít velmi rozličné hodnoty v závislosti na typu použitých skel.

Hodnotu g=0,70 lze podle ČSN EN 13790 použít pro trojité zasklení obyčejným sklem (tj. bez selektivních vrstev). U většiny moderních trojskel se nicméně používají skla s pokovením, takže by se hodnota g měla skutečně uvažovat nižší. Konkrétní hodnota ovšem může dosti kolísat: od cca 0,2 do cca 0,5.

ČSN EN 13790 uvádí pro trojsklo se 2 selektivními vrstvami hodnotu 0,5 (viz nápověda v Energii). Pokud znáte konkrétní typ trojskla a jeho dodavatele, zkuste se na propustnost g informovat - výrobci ji běžně uvádějí.

Zbyněk Svoboda

Spočítat to uvedeným postupem sice lze, ale přesnost je problematická - jednak proto, že už samotné teploty měříte s určitou chybou a dále pak tím, že do výpočtu musíte zadat určitou hodnotu odporu při přestupu tepla, kterou přitom jen odhadujete (a která je současně pro výsledek dost zásadní).

Získáte tedy spíše orientační hodnotu, která může mít chybu i kolem desetin W/(m2K).

Zbyněk Svoboda

Pokud chcete vyhodnotit pouze vliv ocelového profilu, pak je třeba spočítat:

a) lineární činitel prostupu tepla Psí1 pro detail s okny, ale bez ocelového profilu

b) lineární činitel prostupu tepla Psí2 pro detail s okny a s ocelovým profilem.

Rozdíl Psí = Psí2-Psí1 představuje tepelný příspěvek ocelového profilu k celkovému prostupu tepla detailem. Tuto hodnotu pak můžete srovnat s požadovanou hodnotou pro příslušný typ tepelné vazby.

Zbyněk Svoboda

To bohužel možné není. Vypočtená data se přenášejí do šablony PENB interními příkazy Visual Basicu pro aplikace postupem, který je ověřen jen pro Word - u Open Office by pravděpodobně nefungoval. V každém případě by to znamenalo programátorský zásah do jádra programu a náročné testování, takže o tom zatím neuvažujeme.

Zbyněk Svoboda

Rozložení průměrných měsíčních teplot a vlhkostí v nevytápěných prostorách je třeba odhadnout. V letním období se budou průměrné teploty a vlhkosti blížit parametrům exteriéru, v zimě zůstanou teploty na cca 0-5 C s vlhkostí kolem cca 80 %.

Možný odhad (od ledna do prosince):

1. teplota:    5 / 5 / 8 / 10 / 14 / 17 / 20 / 20 / 17 / 14 / 10 / 5

2. RH:         80 / 80 / 76 / 70 / 65 / 60 / 60 / 60 / 60 / 65 / 72 / 80.

Zbyněk Svoboda

Program Mezera umožňuje provést ověření, zda dvouplášťová konstrukce splňuje požadavky ČSN 730540-2, přičemž používá postupy z ČSN 730540-4. Je tedy samozřejmě možné zcela bez problémů používat jeho výsledky v těch soudních sporech, které se týkají tepelně vlhkostního chování dvouplášťových konstrukcí.

Pokud je v daném případě předmětem sporu tepelně vlhkostní chování dvouplášťové střechy, pak mají jistě větší váhu výpočtem podložené hodnoty, než empirická pravidla pro návrh střech uvedená v ČSN 731901. Předpokladem je samozřejmě korektní zadání všech vstupních údajů do výpočtu.

Zbyněk Svoboda

Normový výpočetní postup podle ČSN 730540-4, který je v programu Mezera použit, neumožňuje danou situaci zcela přesně modelovat.

Střechu lze nicméně modelovat přibližně - a to tak, že se část střechy s plechovou krytinou zadá jako úsek s vodorovnou orientací a část střechy s keramickou krytinou jako úsek se svislou orientací. Tímto způsobem bude ve výpočtu zohledněn vřazený odpor v místě zlomu proudu - a to navíc s dostatečnou bezpečnostní rezervou.

Zbyněk Svoboda

Podlahy s dřevěnými prvky na zemině by se neměly vůbec navrhovat.

Pokud už něco podobného máte, je třeba počítat s tím, že na horním líci hydroizolace bude vznikat téměř celý rok kondenzát a dřevo tudíž nesmí být položeno přímo na hydroizolaci.

Difuzně uzavírat dřevo shora je problém, to bych nedoporučoval. Nicméně tato "otevřenost" vede zas k výše zmiňované kondenzaci na hydroizolaci. Daný problém nemá ideální řešení a tudíž je lepší se mu zcela vyhnout a navrhovat i do dřevostaveb betonové podlahy - jak lze ostatně nezřídka, hlavně v zahraničí, vidět.

Zbyněk Svoboda