Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,
chtěla bych se zaptat jaké výpočtové hodnoty součinitele prostupu tepla u oken by jste doporučoval používat v původní zástavbě. Na školení, stránskách TZBinfo, kolegové dosazují do výpočtu výpočtové hodnoty dle ČSN 73 0540 (např. u oken zdvojených s dřevěným rámem Uw=2,8W/m2K. V normě ČSN 73 0540-3 odkazují na přílohu č.D.1, kde je pro toto okno uvedena hodnota 2,4W/m2K. Děkuji
U starých oken je to samozřejmě vždy odhad, protože reálné U závisí i na jejich stavu. Většinou se ale vychází z normových hodnot, tedy např. buď z již neplatné ČSN 730542 (1977) a nebo ze současné ČSN 730540-3 (2005).
V dnes platné normě jsou hodnoty U uvedeny bez 15% přirážky, která byla dříve automaticky k naměřeným hodnotám přidávána (15% na vliv malé tepelné akumulace se dnes zohledňuje s pomocí činitele teplotní redukce, např. při výpočtu energetické náročnosti budov podle vyhl. 148/2007 Sb.).
Takže když si vezmeme zdvojené dřevěné okno, najdeme ve staré ČSN 730542 hodnotu 2,9 W/(m2K), čemuž odpovídá dnes uváděná hodnota 2,4 W/(m2K). První hodnota obsahuje přirážku na malou akumulaci, druhá hodnota nikoli. Podobně je tomu i u dvojitých oken, která mají podle ČSN 730542 U=2,7 W/(m2K), zatímco podle ČSN 730540-3 U=2,35 W/(m2K). Jde přitom o stále stejné konstrukce.
Při volbě příslušného U je tedy třeba zvážit, zda chceme hodnotu včetně vlivu přirážky na malou akumulaci či nikoli... a tomu pak i přizpůsobit výpočet ENB (tzn. činitel teplotní redukce uvažovat 1 nebo 1,15).
Zbyněk Svoboda
Vazeny p. Svoboda,
v ramci EPD do programu ZU resim v programu Simulace nejvyssi denni teplotu v krit. mist., v objektu je nucene vetrani, jednotka Atrea Duplex. Nejsem si uplne jist zda dobre zadavam vymenu vzduchu, zda bysme my mohl poradit s timto. Dalsi otazka je na tercialni cinitel prestupu tepla, ktery tim padem nemuze byt nulovy, nikde jsem nenasel v jakem rozsahu se pohybuje.
Dekuji
Pokud máte v místnosti nucené větrání, pro které znáte objemový tok větracího vzduchu v jednotlivých hodinách v m3/h (samozřejmě nikoli v celém domě, ale jen v hodnocené místnosti) a pokud znáte objem vzduchu v místnosti, můžete stanovit příslušnou násobnost výměny vzduchu vydělením objemového toku objemem místnosti. Získané hodinové výměny pak už stačí jen zadat do příslušného formuláře.
Terciální činitel Sf3 je bohužel poněkud enigmatická hodnota, o které se sice zmiňuje EN 13792, ale pak již není uvedena v žádné další evropské normě (alespoň pokud vím). Osobně tedy také netuším, jak by se měla spočítat a jakých asi tak hodnot by mohla nabývat. Doporučuji si jí nevšímat - není ostatně zcela vyloučeno, že se jedná o nějaký omyl zapomenutý v textu EN 13792.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
prosím Vás když počítám v pomocném výpočtu Area psí a beru U dané konstrukce a ta konstrukce se po výšce mění třeba je oslabena nějakou částí s horšími vlastnostmi, beru do pomocného výpočtu U a výšku i té oslabené části?
Děkuji
Zásadně se ve výpočtu hodnoty Psí uvažuje ten součinitel prostupu tepla plošné konstrukce, který se pak použije i při výpočtu měrného toku prostupem přes plošné konstrukce v rámci hodnocení celé budovy. Většinou je to tedy hodnota v převažujícím místě, ale existují i výjimky.
Máte-li poblíž vašeho detailu ve stěně nějaké oslabení (třeba v místě parapetu), pak jsou dvě možnosti:
a) při výpočtu celé budovy se uvažuje stěna ve všech místech se stejným U
V takovém případě budete při výpočtu hodnoty Psí uvažovat toto U jako vlastnost stěny ve všech jejích místech (i v oslabení). Výsledné Psí pak v sobě bude zahrnovat i vliv tohoto oslabení stěny.
b) při výpočtu celé budovy se uvažuje stěna rozdělená na 2 části s různými U
V takovém případě budete při výpočtu Psí uvažovat také dvě hodnoty U vztažené k příslušným výškám stěn.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaká aktualizace materiálů v programu teplo.
Děkuji
Urbánková denisa
Poslední aktualizace katalogu materiálů byla publikována v březnu 2010 a můžete si ji stáhnout z http://www.kcad.cz/download/Katal32.mdb. Stažený soubor je třeba nakopírovat do adresáře s programem místo původní stejnojmenné databáze.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
prosím Vás kam zadávat liniovou tepelnou vazbu týkající se založení příček na základové desce.Děkuji
Parametry této vazby by sice měly přijít ke konstrukcím v kontaktu se zeminou, ale tam je nelze zadat (EN 13370 s nimi vůbec nepočítá).
Jedinou možností je proto zadat je na formulář pro konstrukce ve styku s vnějším vzduchem "Stěny a střecha" (záložka "Liniové tepelné vazby") a to, že jsou v kontaktu se zeminou, vyjádřit činitelem teplotní redukce b. Ten lze vypočítat jako
b=(Ti-Tg)/(Tim-Te)
kde Ti je teplota v prostoru přilehlém ke konstrukci (obvykle 20 C), Tg je teplota v zemině (obvykle 5 C), Tim je převažující návrhová vnitřní teplota (obvykle 20 C) a Te je návrhová venkovní teplota.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, zda by jste mi poradil, jak mám zadat nebo vypočítat kondenzaci vodní páry v návrhu podlahy v programu teplo 2009.
Pokud se jedná o podlahu na terénu, pak se z hlediska roční bilance zkondenzované a vypařené vodní páry nehodnotí - viz nedávný příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vypocet-kondenzace-v-podlahach-na-zemine/.
Pokud jsou v podlaze na terénu dřevěné prvky, má nicméně smysl ověřit riziko kondenzace v jejich blízkosti - to se pak provádí pro návrhové okrajové podmínky (v zemině: 5 C a 100%, v interiéru podle místnosti).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, rád bych se zeptal na výpočet PENB v programu energie. zarazil mě výsledek u řadového domu o podlahové ploše 100m2 a vytápěném objemu 350m3, že mě vyšla horší hodnota než u stejného objektu o větší ploše i objemu.Nebo proč vycházejí jiné hodnoty u spotřeb energíí na ohřev TUV a El,energii, když zadám stejné hodnoty v obou případech.Diky za odpověď
Pokud mají RD různé podlahové plochy a objemy, pak nemohou vyjít z hlediska měrných spotřeb stejně (např. proto, že se výsledná spotřeba v kWh dělí celkovou podlahovou plochou). Menší domy přitom vycházejí obvykle hůře než domy větší - takže Váš výsledek je vlastně typický.
Nerozumím bohužel přesně, co myslíte tím, že vycházejí jiné hodnoty, když zadáte stejné hodnoty... Máte na mysli rozdílné výsledné měrné spotřeby, které vycházejí, i když zadáte např. stejné příkony osvětlení? Pokud ano, pak jde o stejné vysvětlení jako výše: výsledek je ovlivněn výrazně celkovou podlahovou plochou - pokud není stejná, nemůže být stejný ani výsledek.
Další podrobnosti v výpočetním postupům a vztahům najdete v manuálu k programu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
rád bych se zeptal, jak je to s aktuálností katalogu materiálů, konkrétně u zdiva Porotherm (např. pro 24 P+D v Teple je lambda = 0,44 a katalogu Wienerbergeru 0,38, což je dost zásadní rozdíl. AKU cihly zcela chybí.) Porotherm je přece jen nejpoužívanější zdicí systém..
Děkuji
Katalog není a nikdy nebyl prezentován jako nějaký "totální" katalog všech stavebních materiálů - je to čistě a jen pomůcka pro zadávání, která primárně obsahuje materiály z ČSN 730540-3. Je v něm jistě i velké množství dalších výrobků, ale kompletně pokrývat aktuální sortiment všech producentů bohužel zcela jistě nikdy nebude.
U každého materiálu je na kartě "Poznámka" uveden datum, kdy byl do katalogu vložen, a z jakých informací se přitom vycházelo. Aktuálnost dat tak můžete hned zkontrolovat. Starší materiály zůstávají v katalogu záměrně kvůli posuzování rekonstrukcí.
Nové materiály jsou zařazovány průběžně tak, jak je to časově možné. Chybějící materiály si můžete do katalogu samozřejmě doplnit i sám zcela podle vlastního uvážení.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
Je velká chyba, pokud jsem nezahrnul vliv zeminy na konstrukci podlahy nevytápěného prostoru na úrovni nadzemního podlaží?
Děkuji za odpovědi
Těžko říci, protože bohužel nevím, v jaké souvislosti se na to ptáte.
Pokud ověřujete splnění požadavku na souč. prostupu tepla podlahy, tak pak jste chybu neudělal, protože vliv zeminy se neuvažuje. Pokud jde o výpočet energetické náročnosti budovy, pak by se vliv zeminy uvažovat měl, ale pokud ho zanedbáte, pak dostanete výsledky na straně bezpečnosti.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, používám SW Energie 2010 pro výpočet potřeby enegie pro vytápění v rámci projektu Zelená úsporám. Je možné ze SW dostat celkovou tepelnou ztrátu objektu Qz v kW? Děkuji Sylva Vágnerová
Orientačně to možné je, ale přesný výpočet tepelné ztráty zcela v souladu s EN 12831 lze provést pouze programem Ztráty. Detaily najdete v řadě příspěvků na blogu, např. http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zelena-usporam-c3-celkova-tepelna-ztrata-objektu-zvysene-prizemi-izolace-soklu-nad-terenem/, http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/tepelne-ztraty-navrh-zdroje-vytapeni/ či http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/lze-vyuzit-program-energie-2009-k-vypoctu-celkove-tepelne-ztraty-objektu-lze-menit-tabulky-pridavat-dalsi-zdroje-vytapeni/.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 110 111 112 113 114 Stránka 115 116 117 118 119 120 .. 122 >