Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,
Potřebuji stanovit energetickou náročnost RD před provedením a po provedení opatření (částečné zateplení obálky s možností využití dotací z SFŽP) a nevím, jestli mám k RD připočítat bazénovou halu, která byla dodatečně přistavována a není integrované v RD, nicméně je přístupná ze zádveří.
Jak danou situaci vnímate a jak by jste ji řešili?? Setkali jste se s podobnou situací?
S podobnou situací bohužel zkušenosti nemám, odpověď bude tedy trochu spekulativní:
Pokud je bazén vytápěn stejným zdrojem tepla jako RD, pak bych ho do hodnocení RD raději zahrnul. Jestli jsem dobře pochopil danou situaci, tak je bazén u RD již teď (tj. před zateplováním RD). Pak bude jeho potřeba tepla na vytápění součástí výsledků pro hodnocení původního i nového stavu a výsledná procentuální úspora tím tudíž nebude ovlivněna.
Pokud je bazén vytápěn samostatným zdrojem tepla a s RD nemá téměř styčné plochy, pak by asi šlo uvažovat ho jako oddělený objekt. Ovšem pokud chcete stanovit jen snížení měrné potřeby tepla na vytápění po zateplení, tak by to mělo vycházet vlastně stejně jako v předchozím případě.
To platí samozřejmě pro případ, že bazén již stojí. Pokud by se budoval až při zateplování RD, pak na tom, zda ho započítat či ne, bude výsledná úspora hodně závislá.
Doufám, že jsem Vám aspoň trochu pomohl. Osobně bych Vám doporučoval vyžádat si stanovisko od SFŽP.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, mám dotaz k programu TEPLO. Při výpočtu korekce souč. prostupu tepla na vliv system. tep. mostů DeltaU dřev. trám. stropu pro ZÚ. Ve skladbě omítka, podbití, vzduch. mezera, záklop, násyp vychází DeltaU záporně (ve větších tl. má vzduch. mezera vyšší lambdu než dř. trámy). Na přednášce o TNI 730329 nám sdělili, že DeltaU nesmí být záporné. Mohl byste nám poradit, jak se s tím vypořádat.
V podobných situacích není vhodné používat přirážku DeltaU, ale raději si spočítat ekvivalentní tepelnou vodivost vrstvy s "tepelnými mosty". Další informace najdete v příspěvku: http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/tepelne-vlastnosti-vzduchove-dutiny-mezi-vysokymi-tramy/
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
vracím se k tématu Prostup tepla přes tepelnou vazbu za časovou jednotku. Chtěla jsem se zeptat jestli tento vzorec bude platit i v případě záporných hodnot psí.
Děkuji Petra Kadlčíková
Pokud vám vyjde záporné psí, tak to samozřejmě neznamená, že vám příslušná tepelná vazba vyrábí energii (tzn. že za leden vám vyrobí např. 5,89 MJ/m, pokud bych měl zůstat u minulého příkladu).
Záporná hodnota psí má smysl pouze ve vztahu k navazujícím plošným konstrukcím a neměla by se používat samostatně (např. pro roh obvodové stěny je psí pro vnější rozměry prakticky vždy záporné, což je dáno tím, že se při výpočtu měrného toku prostupem tepla Ht = Suma (a.U)+Suma (l.Psi) uvažují plochy stěn včetně rohu, který je tam pak 2x, a záporné psí pouze kompenzuje tuto skutečnost).
Ono ani kladné psí často nevyjadřuje jenom vliv tepelné vazby, ale i vliv uvažovaných rozměrů plošných konstrukcí. Zcela čisté je to jen v případech tepelných vazeb v rovinných konstrukcích (např. sloup ve stěně) - tam psí vyjadřuje opravdu jen vliv sloupu a lze pak říci, že tímto detailem "uteče" kvůli sloupu za určitý čas tolik a tolik tepla navíc. Jinak bych byl ale opatrný.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
počítám v programu stabilita obývací pokoj,je však částečně otevřený s chodbou a schodištěm a částečně předělen příčkami.Chtěla bych se zeptat, jaké plochy do programu zahrnout.
Děkuji
Pokud je místnost otevřená i do dalších místností, pak je obvykle nutné hodnotit celý vzájemně související prostor.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
zajímalo by mě zda-li jde zjistit z hodnoty psí únik tepla za nějakou časovou jednotku.
Lineární činitel prostupu tepla uvádí, kolik W prochází 1 m délky tepelné vazby při teplotním rozdílu 1 K. Jde tedy o množství J za 1 sekundu.
Pokud máte např. hodnotu psí=0,1 W/(mK) a na vazbu působí během ledna průměrný teplotní rozdíl 22 C, unikne přes 1m délky tepelné vazby za celý leden následující množství energie:
Q=0,1*22*31*24 / 1000 = 1,64 kWh/m
nebo
Q=0,1*22*31*24*3600 / 1000000 = 5,89 MJ/m.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, chci Vás poprosit jak nastavit nový materiál v Teplu. Výrobce reflexní izolace Lupotherm udává: Λ= 0,006 w/m.k, U=0,16 w/m2, R=6,28 m2k/w. Po dodání hodnot do Tepla: Λ=0,006 w/m.k,U=0,19 w/m2k, R=5,00 m2k/w. Proč se výpočet v Teplu nehodují z hodnoty výrobce. Jedná se o materiál. Viz. http://www.lupotherm.cz/nejtensi_zatepleni_izolace_uvod.php?lang=2.S pozdravem Prusek Radim
Tep. odpor R=5 m2K/W platí pro tloušťku 30 mm (R=0,03/0,006). Pokud výrobce uvádí pro stejnou tloušťku a lambdu jiný tepelný odpor, pak uvádí chybnou hodnotu.
Především je ale nutné upozornit, že už samotná hodnota lambda=0,006 W/mK je fyzikálně nesmyslná a prodejci daného materiálu jí jen matou veřejnost. Pokud chcete podobné materiály korektně výpočtově hodnotit, je třeba postupovat v souladu s návodem v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vrstvene-tepelne-izolace-3xal-folie-mezi-vrstvami-skelne-vaty/, tzn. modelovat postupně dílčí vzduchové dutiny a folie a jejich emisivity.
V uvedeném příspěvku také uvidíte, že reálná lambda podobných systémů se pohybuje v nejlepším případě kolem 0,025 W/mK.
Zadávat přímo samotný materiál s parametry od výrobce vám tedy opravdu nedoporučuji - podobně nízkých tepelných vodivostí mohou dosáhnout jen vakuové izolace, k nimž mají foliové systémy tak daleko jako embéčko k formuli 1 (nic proti embéčku).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, řeším detail v Arei. Jedná se o založení příčky na tepelné izolaci (STYRODUR tl.60 mm),v jaké hloubce zahrnout zaminu a jestli spočítat tepelný tok celého detailu a tepelný tok zeminou a poté to odečíst, zkoušela jsem to ale vyšlo psí -1,19. Tímto bych Vás chtěla poprosit o radu.
Děkuji Petra Kadlčíková
Jak hodnotit podobné detaily není bohužel v žádné normě stanoveno. Klasický výpočetní model pro detail uložení stěny na základ nelze v daném případě použít.
Osobně bych doporučoval stanovit lineární činitel z rozdílu mezi dvěma výpočetními modely. Další detaily najdete v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/linearni-cinitel-prostupu-tepla-v-napojeni-vnitrni-steny-na-podlahu-na-terenu/
Zbyněk Svoboda
Vlastním program Teplo 2010 a vzhledem k tomu, že při výpočtech pro Zelená úsporám vyžaduje SFŽP přesnou specifikaci použitého materiálu pro daný výpočet tak se ptám, zda jde do tohoto programu zadat nové izolační či jiné materiály a které hodnoty si musím sehnat od dodavatele pro doplnění do daného programu. Předem děkuji Maier
Do programu lze zadat samozřejmě jakýkoli materiál, pro který budete mít k dispozici návrhové hodnoty tepelné vodivosti, měrné tepelné kapacity, objemové hmotnosti a faktoru difúzního odporu.
Interní katalog stavebních materiálů je pouze pomůcka, kterou můžete i nemusíte používat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den
Jedná se mi o jeden detail (vyložení balkonové desky, která je propojená s vnitřní stropní deskou pomocí ISO nosníku), nevím jaké U a b a jakých částí mám zadat pro výpočet lineárního činitele prostupu tepla v programu Area.Tímto bych vás chtěla poprosit o Vaši radu.
Pokud se jedná o klasický detail, v němž máte svislou stěnu, skrz níž prochází stropní deska (mezi dvěma vytápěnými podlažími) směrem do exteriéru, uvažuje se ve výpočtu hodnoty psí pouze obvodová stěna. Lineární činitel tedy bude:
Psí = L - b*U,
kde L je propustnost detailem stanovená výpočtem, b je celková výška stěny (včetně stropu) a U je souč. prostupu tepla stěny (v typickém místě mimo prostup desky).
Zbyněk Svoboda
P.S. V tepelné vodivosti izolace isonosníku je třeba zohlednit vliv výztuže. Některé hodnoty stanovené detailním 3D výpočtem uvádí katalog materiálů programu ve verzi 2010 (autor výpočtů je ing. J. Stašek).
Dobrý den,
počítám objekt na zelenou úsporám. Pod obytným prostorem je sklep, který ale není tvořený žádnou konstrukcí. Je to jen vyhrabaná díra v zemi na celou šířku objektu. Suterén je odvětraný s venkovním prostorem. Strop tvoří betonová deska, ale podlahu a stěny tvoří jen zemina.
To je zajímavý problém, který se nějakým jednoznačným způsobem v normách neřeší. Podle mého názoru máte 2 možnosti:
a) uvažovat v suterénu venkovní prostředí (tj. suterén nezadávat a podlahu nad ním zadat jako konstrukci do exteriéru), což bude v každém případě na straně bezpečnosti (pro málo větraný suterén ovšem poměrně značně)
b) zadat suterén tradičním způsobem (tj. buď jako nevytápěný suterén nebo jako nevytápěný prostor), přičemž by se zadaly tepelné odpory suterénních stěn a podlahy hodnotami blízkými nule (např. 0,1 m2K/W).
Postup b) by bylo možné aplikovat i na případ podlahy z dusané hlíny (tep. odpor by šel spočítat s použitím tloušťky této vrstvy). Pokud by stěny suterénu tvořila skála, postupovalo by se rovněž stejně - zadal by se pro tyto stěny formálně nenulový, nízký tepelný odpor.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 110 111 112 113 114 Stránka 115 116 117 118 119 .. 119 >