Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Položit otázku

 *
 *
 *

*) Povinné položky jsou označeny hvězdičkou.

Vaše otázky:

06.09.2010 11.18

Dobrý den,

mám otázku k zadání zón:

U jednopodlažního RD se sedlovou střechou, kde obytné část je pouze 1.NP, podkroví je nevyužité. Zóna pro výpočet bude pouze 1.NP, kde strop mezi 1.NP a půdou budu uvažovat jako styk s exteriérem, nebo zadám dvě zóny - 1.NP a půdu, pak bude strop brán jako styk vytápěné a nevytápěné části?

Děkuji, s pozdravem Luděk Kelecsény

RD je vhodné zadat jako 1 zónu. Půda se zadává přes nevytápěné prostory. Viz např. tento dotaz:

"Střecha s půdou - způsob výpočtu tepelného odporu konstrukce".

JT

Doplňuji:

Zóna je VŽDY VYTÁPĚNÁ. Nevytápěná půda tedy v žádném případě není NIKDY zónou. Ve vašem případě bude tedy 1. NP jedinou hodnocenou zónou budovy. Strop pod půdou můžete zadat buď jako strop přímo do exteriéru (jednodušší postup na straně bezpečnosti) a nebo lépe jako konstrukci přilehlou k nevytápěnému prostoru (tedy na formulář Nevytápěné prostory, kam pak zadáte nejen strop pod půdou, ale i konstrukce oddělující půdu od exteriéru).

Zbyněk Svoboda

05.09.2010 19.49

Dobrý deň, chcel by som sa spýtať či je možné posúdiť stenu zo slamených balíkoch hrúbky 500 mm omietnutou hlinenou omietkou hr 40 mm. Publikovaný súčiniteľ tepelnej vodivosti slamených balíkov je λ=0,044W∙(mK)-1 pri objemovej hmotnosti 70 kg/m3.

vplyv konvekcie na takéto konštrukcie je bohužial značný a výrazne znižuje tepelnoizolačné vlastnosti, je možné tento vplyv započítať do výpočtu ?

Šíření tepla konvekcí skrze stavební materiály je sice v některých případech významný faktor, ale v rámci stávajících normových výpočtů se standardně nehodnotí. Kromě obtížné specifikace netěsností a permeabilit dílčích materiálů komplikuje výpočet i to, že výsledné množství tepla přeneseného konvekcí je závislé na působícím tlakovém gradientu (který může mít v reálném provozu velmi proměnné hodnoty).

Normy (např. ČSN 730540-2) proto většinou předepisují, že konstrukce musí být navrženy jako vzduchotěsné, což by měla ve vašem případě zajistit omítka.

Samotná konvekce tepla v rámci balíků slámy (tedy konvekce nesouvisející s prouděním vzduchu ve směru interiér - exteriér) by měla být zohledněna již ve změřené hodnotě tepelné vodivosti. Pokud publikované hodnotě nedůvěřujete, lze doporučit její zvýšení odhadem o 10-50% podle stavu balíků.

Samotný výpočet skladby lze provést zcela stejně jako u jakékoli jiné skladby, pokud máte k dispozici i další potřebné hodnoty, především pak faktor difúzního odporu pro balíky (což by byla další kapitola sama pro sebe).

Zbyněk Svoboda

 

05.09.2010 16.34

Dobrý den,

mám otázku ohledně programu STABILITA:

" Hodnota Alfa je návrhová hodnota součinitele pohltivosti slunečního záření pro vnější povrch konstrukce " - co ale zadat jako hodnotu Alfa v případě že obvodová stěna( drevostavba s drevenym obkladem ) je provedena s provětrávanou fasádou ?

Děkuji.

Dvouplášťové konstrukce nelze bohužel podle tradičních metodik ČSN 730540-4 pro hodnocení tepelné stability místnosti v letním a v zimním období zcela přesně zohlednit.

Většinou se vliv větrané dutiny víceméně zanedbává (posun na stranu bezpečnosti), tzn. jako hodnota Alfa se zadá pohltivost vnějšího povrchu obkladu a vzduchová dutina se zadá jako nevětraná.

Zbyněk Svoboda

19.08.2010 07.49

Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat jestli při výpočtu průkazu energetické náročnosti zohledňovat nevytápěné prostory pomocí podrobného výpočtu dle ČSN nebo je to jedno?

Podrobný výpočet vlivu nevytápěných prostor je vždy prioritní - a nejen proto, že ho tak chápou všechny normy, ale i proto, že vám umožní nejpřesněji stanovit vliv nevytápěného prostoru. Takže i pro PENB by se měl používat výpočet podle EN 13789 a jen výjimečně postup s použitím činitelů teplotní redukce.

Zbyněk Svoboda

18.08.2010 16.12

Dobrý den,

zajímalo by mě, jestli v případě řadového domku můžu jako exponovaný obvod zadat pouze délku čelních stěn (těch,co jsou do ulice a do dvora) a délku stěn,které sousedí s okolními řadovkami, zanedbat, protože tímto směrem podle mého názoru nebude docházet k žádnému tepelnému toku.

Nejen můžete, ale dokonce byste to tak měl vždy v souladu s EN ISO 13370 udělat.

Zbyněk Svoboda

18.08.2010 11.07

Pracují, prosím, programy Svoboda Software v 64 bitové verzi?

Děkuji?

--Všechny programy pracují v 64-bitové verzi Windows 7. Při instalaci je nutné, po vložení HW klíče nechat systém, aby si našel ovladač sám z Windows Updatu ( neprovádějte instalaci HW klíče z CD).

16.08.2010 10.06

Chtěla bych se zeptat:

jsem v 2NP kde mám hodně strmé šikminy, tak je tam provedena přístavba stěny a vznikne mi nevytápěný prostor( vetšinou na každé straně RD jeden) mám to počítat každý prostor zvlášť nebo to můžu dát jako jeden nevytápěný prostor? Případně dá se to započítat do nevytápěného prostoru půdy?

Předem děkuji

Urbánková

Nevytápěný prostor by měl tvořit vždy jeden související celek, protože výpočet tepelného toku přes nevytápěný prostor vychází z rovnováhy tepelných zisků a ztrát v nevytápěném prostoru.

Pokud tedy diskutované prostory nejsou spojeny vzájemně či s dalšími nevytápěnými prostory, doporučoval bych je zadávat samostatně.

Zbyněk Svoboda

16.08.2010 01.21

Prosím o vysvětlení výpočtu součinitele prostupu tepla ve vztahu k tepelné vodivosti.

když mám doporučený součinitel U - 0,30 W/m2.K

a mám u např. minerální vatu s tepel. vodivostí 0,044 nebo lepší třeba 0,03 W/m2.K.

Děkuji

Nejsem si bohužel moc jistý, na co se přesně ptáte. Pokud Vám jde o výpočet součinitele prostupu tepla, prostudujte si prosím např. podklady pro studenty na adrese: http://kps.fsv.cvut.cz/file_download.php?fid=152, speciálně kapitolu 1.2.1.1. Veškeré informace o výpočtu hodnoty U najdete také v normách ČSN EN ISO 6946 a ČSN 730540-4.

Zbyněk Svoboda

10.08.2010 09.05

Dobrý den,

Potřebuji stanovit energetickou náročnost RD před provedením a po provedení opatření (částečné zateplení obálky s možností využití dotací z SFŽP) a nevím, jestli mám k RD připočítat bazénovou halu, která byla dodatečně přistavována a není integrované v RD, nicméně je přístupná ze zádveří.

Jak danou situaci vnímate a jak by jste ji řešili?? Setkali jste se s podobnou situací?

S podobnou situací bohužel zkušenosti nemám, odpověď bude tedy trochu spekulativní:

Pokud je bazén vytápěn stejným zdrojem tepla jako RD, pak bych ho do hodnocení RD raději zahrnul. Jestli jsem dobře pochopil danou situaci, tak je bazén u RD již teď (tj. před zateplováním RD). Pak bude jeho potřeba tepla na vytápění součástí výsledků pro hodnocení původního i nového stavu a výsledná procentuální úspora tím tudíž nebude ovlivněna.

Pokud je bazén vytápěn samostatným zdrojem tepla a s RD nemá téměř styčné plochy, pak by asi šlo uvažovat ho jako oddělený objekt. Ovšem pokud chcete stanovit jen snížení měrné potřeby tepla na vytápění po zateplení, tak by to mělo vycházet vlastně stejně jako v předchozím případě.

To platí samozřejmě pro případ, že bazén již stojí. Pokud by se budoval až při zateplování RD, pak na tom, zda ho započítat či ne, bude výsledná úspora hodně závislá.

Doufám, že jsem Vám aspoň trochu pomohl. Osobně bych Vám doporučoval vyžádat si stanovisko od SFŽP.

Zbyněk Svoboda

09.08.2010 13.13

Dobrý den, mám dotaz k programu TEPLO. Při výpočtu korekce souč. prostupu tepla na vliv system. tep. mostů DeltaU dřev. trám. stropu pro ZÚ. Ve skladbě omítka, podbití, vzduch. mezera, záklop, násyp vychází DeltaU záporně (ve větších tl. má vzduch. mezera vyšší lambdu než dř. trámy). Na přednášce o TNI 730329 nám sdělili, že DeltaU nesmí být záporné. Mohl byste nám poradit, jak se s tím vypořádat.

V podobných situacích není vhodné používat přirážku DeltaU, ale raději si spočítat ekvivalentní tepelnou vodivost vrstvy s "tepelnými mosty". Další informace najdete v příspěvku: http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/tepelne-vlastnosti-vzduchove-dutiny-mezi-vysokymi-tramy/

Zbyněk Svoboda

< 1 .. 110 111 112 113 114 Stránka 115 116 117 118 119 120 .. 120 >

Stavební fyzika » Aktuality

29.10.2024 10.25 » Energie 2025.2 připravena

 Na kcad.cz je umístěna aktualizace Energie 2025.2

06.08.2024 14.55 » Energie 2025 a Basic

Energie 2025 je uvolněna k prodeji na www.kcad.cz, včetně volitelné varianty Energie Basic.