Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

--Všechny programy pracují v 64-bitové verzi Windows 7. Při instalaci je nutné, po vložení HW klíče nechat systém, aby si našel ovladač sám z Windows Updatu ( neprovádějte instalaci HW klíče z CD).

Nevytápěný prostor by měl tvořit vždy jeden související celek, protože výpočet tepelného toku přes nevytápěný prostor vychází z rovnováhy tepelných zisků a ztrát v nevytápěném prostoru.

Pokud tedy diskutované prostory nejsou spojeny vzájemně či s dalšími nevytápěnými prostory, doporučoval bych je zadávat samostatně.

Zbyněk Svoboda

Nejsem si bohužel moc jistý, na co se přesně ptáte. Pokud Vám jde o výpočet součinitele prostupu tepla, prostudujte si prosím např. podklady pro studenty na adrese: http://kps.fsv.cvut.cz/file_download.php?fid=152, speciálně kapitolu 1.2.1.1. Veškeré informace o výpočtu hodnoty U najdete také v normách ČSN EN ISO 6946 a ČSN 730540-4.

Zbyněk Svoboda

S podobnou situací bohužel zkušenosti nemám, odpověď bude tedy trochu spekulativní:

Pokud je bazén vytápěn stejným zdrojem tepla jako RD, pak bych ho do hodnocení RD raději zahrnul. Jestli jsem dobře pochopil danou situaci, tak je bazén u RD již teď (tj. před zateplováním RD). Pak bude jeho potřeba tepla na vytápění součástí výsledků pro hodnocení původního i nového stavu a výsledná procentuální úspora tím tudíž nebude ovlivněna.

Pokud je bazén vytápěn samostatným zdrojem tepla a s RD nemá téměř styčné plochy, pak by asi šlo uvažovat ho jako oddělený objekt. Ovšem pokud chcete stanovit jen snížení měrné potřeby tepla na vytápění po zateplení, tak by to mělo vycházet vlastně stejně jako v předchozím případě.

To platí samozřejmě pro případ, že bazén již stojí. Pokud by se budoval až při zateplování RD, pak na tom, zda ho započítat či ne, bude výsledná úspora hodně závislá.

Doufám, že jsem Vám aspoň trochu pomohl. Osobně bych Vám doporučoval vyžádat si stanovisko od SFŽP.

Zbyněk Svoboda

V podobných situacích není vhodné používat přirážku DeltaU, ale raději si spočítat ekvivalentní tepelnou vodivost vrstvy s "tepelnými mosty". Další informace najdete v příspěvku: http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/tepelne-vlastnosti-vzduchove-dutiny-mezi-vysokymi-tramy/

Zbyněk Svoboda

Pokud vám vyjde záporné psí, tak to samozřejmě neznamená, že vám příslušná tepelná vazba vyrábí energii (tzn. že za leden vám vyrobí např. 5,89 MJ/m, pokud bych měl zůstat u minulého příkladu).

Záporná hodnota psí má smysl pouze ve vztahu k navazujícím plošným konstrukcím a neměla by se používat samostatně (např. pro roh obvodové stěny je psí pro vnější rozměry prakticky vždy záporné, což je dáno tím, že se při výpočtu měrného toku prostupem tepla Ht = Suma (a.U)+Suma (l.Psi) uvažují plochy stěn včetně rohu, který je tam pak 2x, a záporné psí pouze kompenzuje tuto skutečnost).

Ono ani kladné psí často nevyjadřuje jenom vliv tepelné vazby, ale i vliv uvažovaných rozměrů plošných konstrukcí. Zcela čisté je to jen v případech tepelných vazeb v rovinných konstrukcích (např. sloup ve stěně) - tam psí vyjadřuje opravdu jen vliv sloupu a lze pak říci, že tímto detailem "uteče" kvůli sloupu za určitý čas tolik a tolik tepla navíc. Jinak bych byl ale opatrný.

Zbyněk Svoboda

Pokud je místnost otevřená i do dalších místností, pak je obvykle nutné hodnotit celý vzájemně související prostor.

Zbyněk Svoboda

Lineární činitel prostupu tepla uvádí, kolik W prochází 1 m délky tepelné vazby při teplotním rozdílu 1 K. Jde tedy o množství J za 1 sekundu.

Pokud máte např. hodnotu psí=0,1 W/(mK) a na vazbu působí během ledna průměrný teplotní rozdíl 22 C, unikne přes 1m délky tepelné vazby za celý leden následující množství energie:

Q=0,1*22*31*24 / 1000 = 1,64 kWh/m

nebo

Q=0,1*22*31*24*3600 / 1000000 = 5,89 MJ/m.

Zbyněk Svoboda

Tep. odpor R=5 m2K/W platí pro tloušťku 30 mm (R=0,03/0,006). Pokud výrobce uvádí pro stejnou tloušťku a lambdu jiný tepelný odpor, pak uvádí chybnou hodnotu.

Především je ale nutné upozornit, že už samotná hodnota lambda=0,006 W/mK je fyzikálně nesmyslná a prodejci daného materiálu jí jen matou veřejnost. Pokud chcete podobné materiály korektně výpočtově hodnotit, je třeba postupovat v souladu s návodem v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vrstvene-tepelne-izolace-3xal-folie-mezi-vrstvami-skelne-vaty/, tzn. modelovat postupně dílčí vzduchové dutiny a folie a jejich emisivity.

V uvedeném příspěvku také uvidíte, že reálná lambda podobných systémů se pohybuje v nejlepším případě kolem 0,025 W/mK.

Zadávat přímo samotný materiál s parametry od výrobce vám tedy opravdu nedoporučuji - podobně nízkých tepelných vodivostí mohou dosáhnout jen vakuové izolace, k nimž mají foliové systémy tak daleko jako embéčko k formuli 1 (nic proti embéčku).

Zbyněk Svoboda

Jak hodnotit podobné detaily není bohužel v žádné normě stanoveno. Klasický výpočetní model pro detail uložení stěny na základ nelze v daném případě použít.

Osobně bych doporučoval stanovit lineární činitel z rozdílu mezi dvěma výpočetními modely. Další detaily najdete v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/linearni-cinitel-prostupu-tepla-v-napojeni-vnitrni-steny-na-podlahu-na-terenu/

Zbyněk Svoboda