Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,Při zpracování PENB se mi stává u objektů,kde jsou potřeba velké objemy výměn vzduchu)-je použito nucené větrání s rekuperací,že po tom co co do výpočtu zavedu objemy vzduchu se rázem dostanu za hranici splnitelnosti "C", i když mám ve výpočtu zavedeno zpětné získávání tepla.Děkuji za odpověd
Veškerá energetická hodnocení (TNI, ZÚ, vyhl. 148) by se měla provádět pro průměrné "chování" budovy a všech jejích systémů.
Pokud máte tedy k dispozici návrhové výměny vzduchu od VZT specialistů, nemůžete je přímo použít ve výpočtu, protože se nejedná o průměrné hodnoty, ale o hodnoty určené pro dimenzování VZT systémů. Návrhové hodnoty je nutné přepočítat na průměrné tak, aby zohlednily co nejlépe skutečný (či předpokládaný) provozní režim budovy. Průměrné výměny vzduchu tak mohou být podstatně nižší než ty, se kterými počítají VZT specialisté.
Průměrné výměny vzduchu získáte váženým průměrem přes předpokládané časové úseky s určitou výměnou (plný provoz, noc, víkend...). Doporučuji počítat průměrné výměny pro týdenní časový úsek.
Zbyněk Svoboda
DD, při zpracovávání PENB využívám Energii 2009.
V prvním formuláři zadám umístění budovy (pomocí rolo soupisu lokalit), dále zadám údaje o slunečním záření (Data pro normové výpočty). Po vracení na úvod mi vyskočí hlášení, že jsem u některých měsíců nezadal množství dopadajícího slunečního záření. Podle nápovědy to však v případě nechlazených objektů není chyba. Mýlím se?
Pravděpodobně jste použil údaje označené jako "Obecná lokalita", což jsou data z ČSN 730540-3, která neobsahují údaje pro letní měsíce. Z hlediska výpočtu to pak znamená, že v letním období nejsou žádné solární zisky a tudíž pak obvykle vychází i pro letní měsíce určitá malá potřeba tepla na vytápění.
Nevím o tom, že by v nápovědě bylo napsáno, že údaje pro letní měsíce nejsou potřebné. Zadávat by se měly - i když je pravda, že jejich vynecháním dostanete v daném případě výsledky na straně bezpečnosti.
Doporučuji vám nicméně vybrat z dostupných KOMPLETNÍCH údajů ty, které se pro danou lokalitu nejvíce hodí. Pokud tedy zpracováváte PENB např. pro budovu v Kolíně, zadejte pro ni údaje o slunečním záření pro nejbližší dostupnou lokalitu (v daném případě asi Hradec Králové).
Údaje o slunečním záření jsou bohužel slabým místem posuzování ENB, protože zatím nejsou k dispozici ve stejné územní hustotě jako údaje o průměrných měsíčních teplotách venkovního vzduchu. Připravuje se nicméně soubor klimatických dat pro celé území ČR, z něhož by potřebné údaje měly jít "vytáhnout". Snad se brzy dočkáme.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, jedná se mi o zpracovávání PENB.
1) Nedaří se mi splnit požadavek kategorie C u novostavby 6x6,5m, přízemní, s obytným podkrovím - objem 180m3, plocha 62m2. Všechno ostatní splním. Nemůžu využít vyjímku o podlahové ploše do 50m2. Podle diskuse na TZB-info se jedná o častý případ u malých objektů. Existuje nějaká cesta?
Děkuji.
Ano, bohužel je to tak. Čím je RD menší, tím je splnění požadavku na kategorii C obtížnější. U takto extrémně malého domu je to při "normálních" konstrukcích a zdrojích tepla prakticky nemožné.
Máte asi bohužel jen několik možností: výrazně zateplit, použít extrémně kvalitní okna, využít solární kolektory či PV panely a uvažovat účinný zdroj tepla (např. tep. čerpadlo). Pokud nic z toho klient nemůže či nechce realizovat, požadavek bude splněn velmi těžko.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jak ve výpočtu zohlednit objekt předpokladem je pasivní dům do 20kwWh/m2 jestliže jeho stěny kromě stropní konstrukce a jedné boční jsou ve styku se zeminou(objekt je postaven ve svahu)!!Používám Váš software Energie 2009. Děkuji za odpověď
Podobné případy konstrukcí v kontaktu se zeminou nejsou bohužel v EN ISO 13370 ošetřeny příliš dobře (resp. se o nich vůbec daná norma nezmiňuje).
Jasné je, že všechny konstrukce (či jejich části) mezi vytápěným interiérem a venkovním vzduchem se musí zadat jako konstrukce v kontaktu s vnějším vzduchem (tj. na formulář "Stěny a střecha").
Podlahu (na terénu) lze zadat s bezpečnostní rezervou jako podlahu na zemině na formulář "Podlaha a suterén".
Zbývají suterénní stěny (resp. jejich části pod terénem). V tomto případě nezbývá než postupovat přibližně s pomocí činitelů teplotní redukce. Jednotlivé suterénní stěny se tedy zadají na formulář "Podlaha a suterén", zvolí se přibližný výpočet a zadá se plocha stěny, její souč. prostupu tepla (bez vlivu zeminy) a činitel teplotní redukce, který bych doporučoval vypočítat pro teplotu v zemině -3 C. Chcete-li zvýšit poněkud přesnost výpočtu, můžete rozdělit suterénní stěny na pásy a do hloubky 1 m pod terénem uvažovat v zemině teplotu -6 C, v hloubce 1-2 m teplotu -3 C a ve větší hloubce pak 0 C. Jde pochopitelně jen o odhad, ale jiná jednoduchá cesta bohužel není.
Pokud byste chtěl získat přesnější výsledky, musel by se vytvořit 3D model budovy včetně zeminy a musely by se spočítat tepelné toky z interiéru přes suterénní stěny+podlahu+zeminu do exteriéru.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak se v ?podlaha suterén" projeví, když má žadatel "suterén" na úrovni terénu, toto patro je využíváno jako suterén a není vytápěno.
Děkuji
Pokud je "suterén" ve skutečnosti celý nad terénem, doporučoval bych ho hodnotit jako nevytápěný prostor, tzn. daná budova by neměla na formuláři "Podlaha a suterén" zadáno nic.
Na formulář "Nevytápěné prostory" by se pak zadaly konstrukce mezi "suterénem" a vytápěnou zónou (tj. strop) a konstrukce mezi "suterénem" a exteriérem a zeminou (stěny, okna, dveře, podlaha). U podlahy na terénu doporučuji použít pomocný výpočet součinitele prostupu tepla, protože tato hodnota by měla zahrnovat vliv zeminy.
Podobný dotaz najdete také na http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/opet-suteren/
Zbyněk Svoboda
ZÚ-vytápěné technické přízemí RD
- nepodskl.patrový RD s podkrovím,v přízemí se nachází zádveří,chodba se schodištěm,garáž, kotelna, prádelna a cvičebna-"techn. místnosti" jsou radiátory otápěny min.na 16-18°C. Je možné přízemí zařadit jako vytápěnou 2.zónu nebo pro en.výpočet uvažovat jako nevytápěný prostor? Oddělená vnitřní chodba se schodištěm patří k obytné ploše pro dotaci.
Podobný problém byl již vícekrát na blogu dïskutován. Přístup SFŽP k dané problematice není zcela jednotný.
Z hlediska reálného provozu je vytápění podobných prostor nesmyslné (vytápět garáž?, kotelnu?) - alespoň osobně nic podobně neekonomického neprovozuji. Předpokládat lze, že většina uživatelů RD bude postupovat podobně - a pak by se tyto prostory hodnotily jednoznačně jako nevytápěné prostory připojené k hodnocené vytápěné zóně. A samozřejmě by se jejich podlahová plocha nezapočítávala do celkové podlahové plochy.
Pokud by ale bylo prokazatelné, že se tyto prostory skutečně vytápějí na 18 C, pak by se ovšem do výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění zahrnout měly (ať už jako 2. zóna či jako součást hlavní zóny, jejíž vnitřní teplota by se mohla odvodit jako vážený průměr přes objemy dílčích částí). Se započítáváním podlahové plochy je to složitější - doporučuji vám prostudovat si např. příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vytapena-garaz-zahrnuti-do-vypoctu-a-do-celk-podl-plochy/ včetně komentáře kolegy ing. Brzoně.
Zbyněk Svoboda
Chtěla bych se zeptat na zadávání podlahového topení do programu Stabilita. Jak správně stanovit součinitel přestupu tepla a akumulaci když jde například o anhyment a lepenou dřevěnou podlahu (akumulaci zatím počítám z váženého průměru objemové hmotnosti a kapacity, ale co ten přestup?).
Podlahové topení mi zvyšuje otopnou přestávku o cca 3 hodiny není to málo?
Děkuji
Akumulace se pro daný účel počítá jako suma součinů V*Ro*c, kde V je objem dané vrstvy v m3, Ro je objemová hmotnost a c měrná tepelná kapacita. Započítat by se měla vrstva s topnými hady + vrstvy nad ní.
Se součinitelem přestupu tepla je to v tomto případě horší. Nějakou smluvní hodnotu pro daný případ bohužel sám nevím (asi existuje - bohužel se ale v dané oblasti moc nepohybuji). Vyjít ale můžeme z EN ISO 6946 a spočítat si odpor při přestupu Rsi pro předpokládanou teplotu povrchu podlahy. Např. pro teplotu 25 C vychází pro tok vzhůru Rsi=0,10 m2K/W a odpovídající souč. přestupu tepla je tedy 10 W/m2K.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
V programu ENERGIE09 jsem do kolonky větrání pomocí VZT zadal pevnou výměnu vzduchu a teoretickou 100% účinnost rekuperace, zároveň jsem do násobnosti výměny vzduchu zadal teoreticky n50=0. Přesto mi energetická náročnost větrání vyšla v řádu cca 5 kWh/m2. Jak je to možné? S těmito hodnotami by měla být rovna nule, není to pravda?
Podobné zadání je vnímáno jako chyba a program zadanou n50=0 automaticky upraví na n50=1 (viz protokol o výpočtu).
Pokud chcete výměnu vzduchu skutečně z výpočtu kompletně odstranit (reálný případ pro normální budovu to ovšem nemůže nikdy být), je třeba odškrtnout políčko "vliv větru je neznámý" a do políčka "Přídavný objemový tok vzduchu způsobený větrem a komínovým efektem" zadat 0.
Zbyněk Svoboda
Jakým způsobem v programu TEPLO a zda je nutné, zohlednit do výpočtu pro posouzení součinitele prostupu tepla U[W/m2.K] nesystematické (nepravidelné nebo ojedinělé) tepelné mosty (převážně překlady, drobné niky, ojedinělé bodově prostupující konstrukce atp.) a zda je třeba vlivy těchto konstrukcí uvažovat i po provedení souvislé tepelné izolace případně v jaké výši.
Do součinitele prostupu tepla se započítává jen vliv systematických (pravidelně se opakujících) tepelných mostů v konstrukcích (typický případ: krokve v zateplené šikmé střeše).
Překlady atd. se považují za tepelné vazby a zohledňují se až ve vlastnostech celé budovy (např. v průměrném součiniteli prostupu tepla či v měrném tepelném toku prostupem).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
Ve výpočtu tep. ztráty podlahou podrobnou metodou dle ČSN13370 se zadává tep. odpor konstrukce podlahy. Zde by mě zajímalo, je-li tato hodnota zadávána včetně Rsi a Rse nebo pouze R konstrukce? U stáv. objektů, kde je nad hydroizolací často pouze betonová mazanina je tep. odpor této konstrukce je pouze cca 0,08 (m2.K)/W, v případě započtení Rsi je tato hodnota 0,25(m2.K)/W.
Děkuji
Jedná se o čistý tepelný odpor podlahy BEZ odporů při přestupu tepla.
Tepelný odpor se stanovuje pro vrstvy od hydroizolace k interiéru (s výjimkou případného XPS pod betonovou deskou).
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 113 114 115 116 117 Stránka 118 119 120 >