Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jak ve výpočtu zohlednit objekt předpokladem je pasivní dům do 20kwWh/m2 jestliže jeho stěny kromě stropní konstrukce a jedné boční jsou ve styku se zeminou(objekt je postaven ve svahu)!!Používám Váš software Energie 2009. Děkuji za odpověď
Podobné případy konstrukcí v kontaktu se zeminou nejsou bohužel v EN ISO 13370 ošetřeny příliš dobře (resp. se o nich vůbec daná norma nezmiňuje).
Jasné je, že všechny konstrukce (či jejich části) mezi vytápěným interiérem a venkovním vzduchem se musí zadat jako konstrukce v kontaktu s vnějším vzduchem (tj. na formulář "Stěny a střecha").
Podlahu (na terénu) lze zadat s bezpečnostní rezervou jako podlahu na zemině na formulář "Podlaha a suterén".
Zbývají suterénní stěny (resp. jejich části pod terénem). V tomto případě nezbývá než postupovat přibližně s pomocí činitelů teplotní redukce. Jednotlivé suterénní stěny se tedy zadají na formulář "Podlaha a suterén", zvolí se přibližný výpočet a zadá se plocha stěny, její souč. prostupu tepla (bez vlivu zeminy) a činitel teplotní redukce, který bych doporučoval vypočítat pro teplotu v zemině -3 C. Chcete-li zvýšit poněkud přesnost výpočtu, můžete rozdělit suterénní stěny na pásy a do hloubky 1 m pod terénem uvažovat v zemině teplotu -6 C, v hloubce 1-2 m teplotu -3 C a ve větší hloubce pak 0 C. Jde pochopitelně jen o odhad, ale jiná jednoduchá cesta bohužel není.
Pokud byste chtěl získat přesnější výsledky, musel by se vytvořit 3D model budovy včetně zeminy a musely by se spočítat tepelné toky z interiéru přes suterénní stěny+podlahu+zeminu do exteriéru.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak se v ?podlaha suterén" projeví, když má žadatel "suterén" na úrovni terénu, toto patro je využíváno jako suterén a není vytápěno.
Děkuji
Pokud je "suterén" ve skutečnosti celý nad terénem, doporučoval bych ho hodnotit jako nevytápěný prostor, tzn. daná budova by neměla na formuláři "Podlaha a suterén" zadáno nic.
Na formulář "Nevytápěné prostory" by se pak zadaly konstrukce mezi "suterénem" a vytápěnou zónou (tj. strop) a konstrukce mezi "suterénem" a exteriérem a zeminou (stěny, okna, dveře, podlaha). U podlahy na terénu doporučuji použít pomocný výpočet součinitele prostupu tepla, protože tato hodnota by měla zahrnovat vliv zeminy.
Podobný dotaz najdete také na http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/opet-suteren/
Zbyněk Svoboda
ZÚ-vytápěné technické přízemí RD
- nepodskl.patrový RD s podkrovím,v přízemí se nachází zádveří,chodba se schodištěm,garáž, kotelna, prádelna a cvičebna-"techn. místnosti" jsou radiátory otápěny min.na 16-18°C. Je možné přízemí zařadit jako vytápěnou 2.zónu nebo pro en.výpočet uvažovat jako nevytápěný prostor? Oddělená vnitřní chodba se schodištěm patří k obytné ploše pro dotaci.
Podobný problém byl již vícekrát na blogu dïskutován. Přístup SFŽP k dané problematice není zcela jednotný.
Z hlediska reálného provozu je vytápění podobných prostor nesmyslné (vytápět garáž?, kotelnu?) - alespoň osobně nic podobně neekonomického neprovozuji. Předpokládat lze, že většina uživatelů RD bude postupovat podobně - a pak by se tyto prostory hodnotily jednoznačně jako nevytápěné prostory připojené k hodnocené vytápěné zóně. A samozřejmě by se jejich podlahová plocha nezapočítávala do celkové podlahové plochy.
Pokud by ale bylo prokazatelné, že se tyto prostory skutečně vytápějí na 18 C, pak by se ovšem do výpočtu měrné potřeby tepla na vytápění zahrnout měly (ať už jako 2. zóna či jako součást hlavní zóny, jejíž vnitřní teplota by se mohla odvodit jako vážený průměr přes objemy dílčích částí). Se započítáváním podlahové plochy je to složitější - doporučuji vám prostudovat si např. příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/vytapena-garaz-zahrnuti-do-vypoctu-a-do-celk-podl-plochy/ včetně komentáře kolegy ing. Brzoně.
Zbyněk Svoboda
Chtěla bych se zeptat na zadávání podlahového topení do programu Stabilita. Jak správně stanovit součinitel přestupu tepla a akumulaci když jde například o anhyment a lepenou dřevěnou podlahu (akumulaci zatím počítám z váženého průměru objemové hmotnosti a kapacity, ale co ten přestup?).
Podlahové topení mi zvyšuje otopnou přestávku o cca 3 hodiny není to málo?
Děkuji
Akumulace se pro daný účel počítá jako suma součinů V*Ro*c, kde V je objem dané vrstvy v m3, Ro je objemová hmotnost a c měrná tepelná kapacita. Započítat by se měla vrstva s topnými hady + vrstvy nad ní.
Se součinitelem přestupu tepla je to v tomto případě horší. Nějakou smluvní hodnotu pro daný případ bohužel sám nevím (asi existuje - bohužel se ale v dané oblasti moc nepohybuji). Vyjít ale můžeme z EN ISO 6946 a spočítat si odpor při přestupu Rsi pro předpokládanou teplotu povrchu podlahy. Např. pro teplotu 25 C vychází pro tok vzhůru Rsi=0,10 m2K/W a odpovídající souč. přestupu tepla je tedy 10 W/m2K.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
V programu ENERGIE09 jsem do kolonky větrání pomocí VZT zadal pevnou výměnu vzduchu a teoretickou 100% účinnost rekuperace, zároveň jsem do násobnosti výměny vzduchu zadal teoreticky n50=0. Přesto mi energetická náročnost větrání vyšla v řádu cca 5 kWh/m2. Jak je to možné? S těmito hodnotami by měla být rovna nule, není to pravda?
Podobné zadání je vnímáno jako chyba a program zadanou n50=0 automaticky upraví na n50=1 (viz protokol o výpočtu).
Pokud chcete výměnu vzduchu skutečně z výpočtu kompletně odstranit (reálný případ pro normální budovu to ovšem nemůže nikdy být), je třeba odškrtnout políčko "vliv větru je neznámý" a do políčka "Přídavný objemový tok vzduchu způsobený větrem a komínovým efektem" zadat 0.
Zbyněk Svoboda
Jakým způsobem v programu TEPLO a zda je nutné, zohlednit do výpočtu pro posouzení součinitele prostupu tepla U[W/m2.K] nesystematické (nepravidelné nebo ojedinělé) tepelné mosty (převážně překlady, drobné niky, ojedinělé bodově prostupující konstrukce atp.) a zda je třeba vlivy těchto konstrukcí uvažovat i po provedení souvislé tepelné izolace případně v jaké výši.
Do součinitele prostupu tepla se započítává jen vliv systematických (pravidelně se opakujících) tepelných mostů v konstrukcích (typický případ: krokve v zateplené šikmé střeše).
Překlady atd. se považují za tepelné vazby a zohledňují se až ve vlastnostech celé budovy (např. v průměrném součiniteli prostupu tepla či v měrném tepelném toku prostupem).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
Ve výpočtu tep. ztráty podlahou podrobnou metodou dle ČSN13370 se zadává tep. odpor konstrukce podlahy. Zde by mě zajímalo, je-li tato hodnota zadávána včetně Rsi a Rse nebo pouze R konstrukce? U stáv. objektů, kde je nad hydroizolací často pouze betonová mazanina je tep. odpor této konstrukce je pouze cca 0,08 (m2.K)/W, v případě započtení Rsi je tato hodnota 0,25(m2.K)/W.
Děkuji
Jedná se o čistý tepelný odpor podlahy BEZ odporů při přestupu tepla.
Tepelný odpor se stanovuje pro vrstvy od hydroizolace k interiéru (s výjimkou případného XPS pod betonovou deskou).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat. Je možno převést soubor z Energie 10 do energie 09?
Děkuji za odpověď.
Kompatibilita tímto směrem není běžná v žádném software, takže bohužel to přímo možné není. Nicméně většina vstupních dat má stejný formát ve verzi 09 i 10, takže s výjimkou dat popisujících neprůsvitné konstrukce lze údaje otevřít. Popis neprůsvitných konstrukcí ve styku s vnějším vzduchem by bylo případně nutné vytvořit znovu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
mám dotaz ohledně korekce systematických tepelných mostů delta U. Uvažuji-li nezateplenou stěnu POROTHERM 44Si, zavisí její tepelně technické vlastnosti, táké na použité maltě v ložných sparách.(např.: není-li dodržen systémový modul stavebního prvku) Bylo by správné, vždy při výpočtu uvažovat alespoň minimální přirážku, tedy pokud není výpočtem, delta 0.02?
Děkuji.
Pokud si nejste jist kvalitou provedení zdiva (tj. především dodržením předepsaných tlouštěk spár a typem použité malty), pak je určitě lepší přirážku uvažovat.
V programu Teplo ovšem nezbyde nic jiného, než ji zadat odhadem. Přesný výpočet vlivu spár by byl možný jen s použitím 2D či 3D analýzy teplotního pole v charakteristickém výseku zdiva.
Zbyněk Svoboda
Děkuji za odpovědi. Naváži na moji otázku na ostění a nadpraží. Z výpočtů které jsem zatím dělal (pro pasivní domy) mám zkušenost, že pokud stínění nadpražím a ostěním nezadám místnost nevyjde, pokud zadám místnost vyjde. Proto se ptám co je korektní způsob zadání. Ještě se zeptám jaký způsob výpočtu používat R-C nebo tepelnou jímavost. Rozdíly ve výsledcích jsou někdy i tři stupně. Ondřej Hec.
Faktem asi je, že u silně zateplených domů může mít hloubka ostění svůj vliv. A rozhodně není nikde "zakázáno" vliv ostění uvažovat, takže s tím jistě počítat můžete (jen to není zcela běžné).
Obě metody výpočtu jsou přípustné. Lze tedy provést to, co dělá většina uživatelů: výpočet zpracovat 2x a vybrat pak ten, jehož výsledky vychází lépe či hůře (podle toho, co chce právě člověk dokázat :-). Přesnější je R-C metoda, která poskytuje výsledky bližší referenční úloze v EN ISO 13792.
V některých případech (speciálně u historických budov) ale dává RC metoda výsledky až příliš pesimistické, protože důsledně předpokládá, že se všechny obalové konstrukce dostaly do kvazistacionárního stavu (jinými slovy, že už se kompletně prohřály). To ovšem reálně může nastat třeba i po týdnu až 14 dnech stejného horkého počasí, což není u nás právě typická situace. V podobných případech je určitě lepší použít metodu tepelné jímavosti.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 113 114 115 116 117 Stránka 118 119 120 >