Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Uvedu příklad kompletně zateplovaného domu:
plocha stropů k suterénu 200 m2,
plocha stěn a oken (dveří) 400 m2,
plocha střechy 200 m2,
plocha vnitřních kcí 500 m2.
Výpočet delta U_em odhadem:
(200*0,2*0,5+400*0,02*1+200*0,03*1+500*0,1*0,15)/1300 =
0,032 W/(K.m2).
Překvapivě je deltaU_em nízká, někdo by mohl říci, že jsou správně eliminovány tepelné mosty, ale není tomu tak, zejména u zateplení stropu k suterénu je vliv tepelných mostů velmi vysoký. Mimo jiné tento příklad ukazuje, zdali u referenční budovy nedefinovat delatU_em jinak.
V daném případě se však špatně odhadovaly redukční činitele b_i, též bylo nutné určit součty plochy. Tutu práci by mohl udělat program!
Popsanému postupu rozumím, fyzikálně je v pořádku. Pedantský úředník by ale mohl namítat, že ČSN 730540-4 definuje jen jednu hodnotu DeltaUem pro celou obálku budovy, přičemž tato hodnota se buď spočítá ze známých činitelů prostupu tepla, nebo odhadne. O odlišných odhadnutých hodnotách pro dílčí konstrukce a váženém průměru se norma nezmiňuje.
Nicméně volba přirážky je věcí specialisty/uživatele, takže proč nepoužít postup, který uvádíte. Přidá-li se do Energie možnost zadání přirážky DeltaUem pro nevytápěné prostory, tak to bude v podstatě krok stejným směrem.
Zbyněk Svoboda
Děkuji za podrobné vysvětlení delta Uem.
Uvítal bych možnost zadat odhad
(Suma(Psí_i*l_i)+Suma(chí_i))/A_ochl_plochy_NP.
Ten lze na základě zkušenosti zpracovatele PENBu lépe odhadnout než delta Uem, protože delta Uem závisí na redukčním činiteli b_i, který se špatně odhaduje.
Ano, činitel b není dopředu známý (resp. by se musel nejprve složitě manuálně počítat), takže to výpočet DeltaUem podle ČSN 730540-4 celkem komplikuje.
Uživatel SW to nemusí nijak řešit, pokud zná hodnoty lineárních činitelů prostupu tepla a zadá je do Energie - pak vše vypočítá a zohlední program. Pokud lineární činitele známy nejsou a jen se odhadují (např. proto, aby se DeltaUem spočítalo z výše uvedeného vztahu dosazením skutečných ploch konstrukcí, skutečných délek 2D vazeb a odhadnutých lineárních činitelů), pak by je sice i tak šlo zadat do Energie a nechat vše na programu, ale možná by pak úředník SEI/SFŽP chtěl při kontrole vědět, kde se ty hodnoty vzaly. Což by možná u odhadnuté přirážky nechtěl - a tudíž by bylo lepší zadat přímo přirážku podle výše uvedeného vztahu.
Z hlediska zadávání do programu by to tedy chtělo, aby pro nevytápěný prostor bylo možné zadat nejen přirážku DeltaUem, ale také to, jestli zahrnuje vliv činitele teplotní redukce (pak se už během výpočtu nebude redukovat) či nikoli (pak by se uplatnila redukce činitelem b, což by ale vyžadovalo asi nějakou iterační smyčku, protože činitel b závisí mimo jiné i na vlivu tepelných vazeb).
Děkuji za tip.
Zbyněk Svoboda
Určení delta U_em.
Dobrý den, mám podnět k zlepšení Energie. Počítal jsem deltu U_em pro zateplovaný dům a překvapilo mne, jak byla nízká. Vliv na toto měla redukce b_i u nevytápěných prostor. Bylo by možné v Energii zadávat deltu U_em pro jednotlivé nevytápěné prostory přirážkou? Tedy že např. ochlazované konstrukce nevytápěného prostoru X mají deltu U_em např. 0,05 W/(m2K) a Energie by tuto hodnotu pomocí vypočteného b_i přepočítat pro celkový delta U_em.
Tedy např. (200 (m2)*0,04(delta U*_em)*1(b_1) + 300 (m2)*0,05(delta U*_em)*0,25(b_2))/(200(m2) + 300(m2)) = 0,024 W/(K.m2).
Děkuji za tip. Pokud dobře rozumím, tak byste přivítal možnost zadání přirážky na tepelné vazby nejen pro zónu (jako dosud), ale i pro nevytápěný prostor (což není zatím možné). S tím, že by se pak do protokolu k PENB do tabulky F tiskl vážený průměr z hodnot pro zóny a pro nevytápěné prostory.
Je-li tomu tak, tak by to jistě mohlo přispět k upřesnění výpočtu, protože vazby mezi vnějšími konstrukcemi nemusí být obecně vzato charakterizovány stejně jako vazby mezi konstrukcemi vnitřními.
Jen ten vážený průměr by musel být proveden jen přes plochy konstrukcí, tj. bez činitelů teplotní redukce, protože měrný tepelný tok H,T dosazovaný do výpočtu Uem (Uem = H,T/A) se podle vztahu H.2 v ČSN 730540-4 počítá jako
H,T = Suma(A,i * U,i * b,i) + A * DeltaUem.
Zadaná přirážka DeltaUem se tedy přenásobuje jen celkovou plochou obalových konstrukcí. Pokud by tedy byla DeltaUem ve vztahu výše průměrnou hodnotou stanovenou z DeltaUem,1 pro zónu a DeltaUem,2 pro nevyt. prostor, muselo by se použít
DeltaUem,prům = (A1 * DeltaUem,1 + A2 * DeltaUem,2) / (A1 + A2),
aby vztah s použitím DeltaUem,prům a celkové plochy A=A1+A2 vedl ke stejnému výsledku jako vztah s použitím zadaných přirážek DeltaUem,1 a DeltaUem,2, tj.:
H,T = Suma(A,i * U,i * b,i) + A1 * DeltaUem,1 + A2 * DeltaUem,2.
Doplňuji, že přirážky DeltaUem lze podle ČSN 730540-4 buď odhadnout, nebo spočítat (čl. H.2.3) - a při tomto výpočtu se už činitele teplotní redukce použijí.
Pro výpočet DeltaUem je ovšem nutné mít k dispozici všechny lineární činitele prostupu tepla. Pokud by už ale byly tyto hodnoty známé, tak by se mohly přímo zadat do Energie a program by pak vliv tepelných vazeb spočítal na jejich základě sám. Nebylo by celkem nijak nutné provádět mezikrok s manuálním výpočtem přirážek DeltaUem.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, řeším sanaci stávající střechy, kdy je tepená izolace z EPS nasáklá vodou, vlhkost vychází na 241%. Není to překlep, u EPS je to za určitých podmínek možné. Můžete mi prosím poradit jak to to zadat do TEPLA? Našel jsem na blogu článek z 30.11.2009, kde jste podobné téma řešili, ale jak zadám do TEPLA takovýto extrém?JAké maximum zadat do podmínek působení?
Mohl byste i třeba poradit jaké hodnoty zadat do druhé tabulky v teple do PODMINEK PŮSOBENÍ? Jedná se o EPS 150 tl.60mm. Předem děkuji za vaši pomoc a čas.
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
prosím o stanovisko ke klasifikaci budovy pro potřeby vyhotovení PENB v případě, že:
- Stávající rodinný dům je odstraněn (vrchní stavba) a zachovány jsou základové konstrukce a celé 1.PP.
- Je vybudována nová vrchní stavba RD, která je svou energeticky vztažnou plochou srovnatelná nebo mírně větší než původní budova. Zdaleka však nedosahuje 2,5 násobku.
Stavebník má v úmyslu žádat dotaci NZÚ “Oprav dům po babičce“, ta dle závazných pokynů (viz: c) Na opatření realizovaná na stavbě nového rodinného domu umístěného na místě původního, žadatelem odstraněného rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci lze žádat za stejných podmínek jako v případě stávajících rodinných domů, a to za předpokladu, že energeticky vztažná plocha nového rodinného domu nepřekročí 350 m2 a k odstranění původní stavby došlo bezprostředně a v souvislosti s přípravou stavby nového domu.) tento případ připouští.
Stavební úřad v rámci stavebního řízení záměr klasifikuje jako Stavební úpravy a přístavbu RD.
Má být tedy budova pro účely zpracování PENB a stanovení úrovně referenční budovy chápána jako změna dokončené budovy nebo jako nová budova?
Dobrý den,
Já bych vyhotovil PENB na větší změnu dokončené budovy pouze pokud by byla zachovávána i nějaká svislá část obálky v 1np původní budovy. Jinak bych dělal PENB na novostavbu a druhou úlohu (protokoly) + hlášenku typu NZÚ bez oficiálního PENB pro potřeby dotace. Jak k tomu budou přistupovat na SEI a SFŽP bych ale i tak raději projednal se zástupci příslušných úřadů.
Názor výše je podepřen např. rozhodnutím nejvyššího soudu 20 Cdo 931/99, cituji: „nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí v právním smyslu tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží původní stavby, tj. zpravidla destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním podlažím (obvykle při současném odstranění zdiva příček). Naopak objem nově zbudovaných konstrukcí na místě - základech - původní stavby rozhodující není.“ Je tam spousta dalšího textu a ten spor se týká majetkových práv a restitucí a jiných věcí, nicméně je to precedent a úřady ho, pokud vím, mají k dispozici a v povědomí.
s pozdravem
Pavel Šála
K předchozímu dotazu - pak ale zase bohužel zadání nebude korespondovat s referenční budovou, která bude počítat se 100 %. Teplovodní větev do VZT jednotky je z principu této účinnosti totéž, jako rozvod k otopným tělesům.
Připomínce bohužel úplně nerozumím, snad ale budu reagovat k věci. Kdyby ne, prosím o upřesnění.
Dohřev nelze považovat za plnohodnotný systém vytápění, protože neslouží k dosažení požadované návrhové vnitřní teploty (pokud by k tomu byl určen, nešlo by o dohřev, ale o teplovzdušné vytápění - a jako takové by to bylo třeba zadat do výpočtu). Vyhláška 264/2020 Sb. předepisuje referenční účinnosti distribuce a sdílení jen pro vytápění, nikoli pro dohřev - pro ten se tedy uvažují stejně jako u hodnocené budovy.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den. Jaká účinnost distribuce tepla se počítá v Energii pro dohřev/dochlazení VZT, když lze zadávat pouze sdílení?
Ve výpočtu se pro tento proces s účinností distribuce nepočítá (tzn. předpokládá se účinnost distribuce 100 %). Máte-li systém, kde se uplatní nějaké tepelné ztráty v distribuci, pak můžete tento efekt zahrnout do účinnosti sdílení.
Zbyněk Svoboda
Proč není možné u obytných zón uvažovat jiné než rovnotlaké nucené větrání? Už vícekrát jsem řešil RD, kde je kromě zóny bytu např. dílna 10-15 °C, odkud je odváděna část celkového vzduchového výkonu. Pak je korektní zadat zónu bytu v přetlaku a rozdíl převod byt-dílna.
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den. Bez ohledu na hodnotu albeda vyplněnou na hlavním formuláři v Energii 2025 je poté v protokolu uvedeno 0,2 (výchozí podle EN ISO). Se kterou hodnotou tedy probíhá výpočet?
Program počítá s tou hodnotou albeda, kterou zadáte. A také ji tiskne. Bohužel ovšem jen na 1 desetinné místo, takže např. hodnoty 0,1 a 0,06 se vytisknou stejně jako 0,1, což může být matoucí. Děkuji za upozornění, v dalším upgrade bude tisk upraven.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
mám multifunkční budovu, kdy většina prostor je větrána a chlazena pomocí VZT a část prostor je kromě VZT také chlazena pomocí FCU.
U zóny s FCU jsem chlazení zadala zvlášť do Chladicího systému.
U ostatních jsem toto zadala do Systémů nuceného větrání - Dochlazování větracího vzduchu.
Ve výsledcích mi to v jednotlivých zónách počítá se spotřebou chladu, ale v protokolu PENB jsou tyto zóny uvedeny jako nechlazené. Je to správně?
Děkuji
Dochlazování větracího vzduchu nelze bohužel použít místo chlazení vzduchem, protože dochlazování nemusí zajistit požadovanou vnitřní teplotu. Není to tedy plnohodnotný systém chlazení. Zóny jen s dochlazováním proto ani nejsou uváděny v PENB jako chlazené.
Podrobněji je to okomentováno v nápovědě k aktivačnímu zaškrtávátku dochlazování:
Dochlazování větracího vzduchu není analogií či náhradou chlazení zóny chladným vzduchem. Při chlazení vzduchem se vzduch ochlazuje na poměrně nízkou teplotu a jeho průtok se odvozuje od potřebné dodávky chladu. U dochlazování se naproti tomu ochlazuje vždy jen to množství vzduchu, které je potřebné pro větrání, přičemž cílová teplota dochlazování obvykle zhruba odpovídá návrhové vnitřní teplotě.
Pokud má tedy VZT zajistit požadovanou vnitřní teplotu v létě (např. max 26 C), tak je třeba zadat, že je zóna chlazená, zrušit dochlazování, zadat na záložku "Chladící systém" zdroj chladu, zašrtnout, že jde o systém chlazení vzduchem a doplnit k tomu potřebné další údaje.
Kdybyste měla se zadáním potíže, dejte nám prosím vědět.
Zbyněk Svoboda
< 1 2 Stránka 3 4 5 6 7 8 .. 122 >