Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den, četl jsem na webu společnosti DEKSOFT příspěvek pojednávající o možnosti využití komerčně získaných meteodat pro tvorbu PENB při hodinovém výpočetním kroku. Energie 2023, kterou používám, pracuje s daty zpracovanými skupinou Společnosti pro techniku prostředí, tedy s normovými daty. Nikde jsem ve vyhlášce 264/2020 Sb. nenašel, že by se umožňovalo požívání komerčních meteodat pro zpracování PENB. Nebo to možné je? Pokud ano, kde lze k tomu najít příslušné ustanovení? Děkuji, Petrtyl.
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, prosím vás je nutné dokládat zpracovaný průkaz energetické náročnosti, kromě zápisu na ENEX? Myšleno nějakému kontrolnímu orgánu bez vyžádání? Děkuji
Vypracovaný PENB je třeba dokládat v Enexu – je třeba tam, kromě vlastního založení hlášenky, i nahrát přílohy:
- samotné PDF s PENB
- zazipovanou celou úlohu, aby mohla být při případné kontrole otevřena v softwaru, kde byla vytvořena
- xml soubor, ze kterého se pak vyplní chybějící podrobné údaje v hlášence (aby nemusely být vyplňovány ručně).
Jinak záleží na tom, k čemu se PENB zpracovává. Pokud je např. součástí stavebního řízení, tak se dává s projektem na Stavební úřad (teď se to bude měnit), pokud je součástí žádosti o dotace, tak spolu s ostaními dokumenty příslušnému úřadu, který dotaci vyřizuje (pokud je pravidla dané dotace vyžadují). Ale Vy, jako zpracovatel PENBu, to jinam, než do Enexu nedokládáte.
Pavel Šála
Dobrý den,
v poslední době klienti používají tepelná čerpadla i pro chlazení v létě. Jak to prosím zadat v energii?
děkuji
Pokud TČ funguje část roku jako zdroj chladu, zadá se mezi technická zařízení v budově 2x: jednou jako zdroj tepla s příslušným COP, a jednou jako zdroj chladu s příslušným EER.
V budově/zóně je třeba zadat nejen požadovanou vnitřní teplotu v režimu vytápění, ale i požadovanou vnitřní teplotu v režimu chlazení (tzn. budova/zóna bude vytápěná i chlazená). Jako zdroj tepla pro vytápění zvolíte TČ coby zdroj tepla, jako zdroj chladu pro chlazení zvolíte TČ coby zdroj chladu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, jak správně zadat adiabatické vlhčení ? Zatím postupuji podobně jako u adiabatického chlazení a zadávám učinnost zdroje zvlhčování 1000 % a nechávám elektřinu jako energonositel, protože zde je zapotřebí vysokotlaké čerpadlo (odhad max 10% veškeré energie na vlhčení)...je to správný postup ? Lze nějka zohlednit, že v zimě při adiabatickém vlhčení bude větší spotřeb na vytápění ? Děkuji Kojzar
Výpočet adiabatického zvlhčování vzduchu lze zatím provést jen orientačně tak, jak popisujete. Doplnil bych jen, že účinnost zdroje by bylo vhodné vyladit tak, aby výsledná dodaná energie na úpravu vlhkosti rámcově odpovídala očekávané spotřebě elektřiny čerpadlem. Vliv adiabatického zvlhčování na dodanou energii na vytápění zatím bohužel vyhodnotit nelze.
Plná podpora výpočtu adiabatického zvlhčování (a dalších způsobů úpravy vlhkosti vzduchu) bude k dispozici v chystané verzi 2024, která bude, půjde-li vše dobře, k dispozici začátkem srpna. K některým připravovaným novinkám v programu Energie připravíme brzy samostatný článek.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
zrovna řeším FV systém do novostavby RD v Energii 2023 a trochu mě zarazily výsledky. Jedná se o neobnovitelnou primární energii (NPE), kdy jsem zadal malý FV systém (3 kWp) a když jsem omylem nechal, že veškerá produkce jde na export, tak mi vyšla NPE 74 kWh/m2, kdežto když dám využití primárně v budově (míra využítí cca 73%) a zbytek na export, tak vychází NPE 87 kWh/m2, což je mnohem horší stav. Je to takto v pořádku? Čekal bych právě opak.
A jen druhý dotaz, nevíte kdy bude nová vyhláška o energetické náročnosti?
Bez znalosti konkrétního zadání se na dotazy podobného typu dá bohužel odpovědět jen zcela obecně.
Pokud veškerou produkci exportujete, tak se v souladu s platnou vyhláškou započítává do primární energie s faktorem -2,6 veškerá produkce, která v danou hodinu nepřekročí dvojnásobek celkové dodané energie. Když produkci FVE používáte v budově, tak sice také nahrazuje elektřinu (místo faktoru 2,6 se použije 0), ale pokud se v budově používají baterie, tak bude celkový efekt nutně menší, protože se negativně projeví ztráty při ukládání a odebírání elektřiny z baterií. Zda je nižší efektivita FVE z hlediska NPE způsobena tímto či jiným faktorem, bohužel nemohu vědět. Pokud byste potřeboval přesnější odpověď, pošlete nám prosím kompletní vstupní údaje.
Novela vyhlášky 264/2020 Sb. by měla platit od 1.9.2024. Bližší informace - včetně popisu některých chystaných novinek v programu Energie - uvedeme v dohledné době v samostatném článku.
Zbyněk Svoboda
Neměl jsem samozřejmě na mysli referenční budovu ve smyslu 264/2020, ale refenční úlohu domu z Enegie.
Aha, takže jde o hodnocenou budovu v demo příkladu? Pokud se u ní změna tepelného odporu okenic neprojevuje (nebo jen málo), tak je to jistě zvláštní. Podívám se na to, děkuji za upozornění.
Zbyněk Svoboda
Děkuji za reakci k okenicím. Doplním, že zmíněný efekt u referenčního domu v Energii je téměř stejný, když u všech oken zvolím přídavný odpor jen 0,01 m2K/W. Přijde mi značně nereálné, že by stačilo na noc zakrývat okna třeba kusem kartonu a celoroční spotřeba tepla na vytápění klesne o 25-30 %.
Myslel jsem, že diskutujeme vliv okenic na hodnocenou budovu.
Pokud jste měl na mysli vliv okenic na referenční budovu, tak ten je nulový, protože podle Tab. 1 v příloze 1 vyhlášky 264/2020 Sb. referenční budova okenice nemá (resp. naprosto přesně: tepelný odpor uzavřených okenic je vždy nulový).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den.
Překvapuje mě vliv na noc zavíraných okenic (zateplených rolet) na energetickou náročnost v Energii 2023. U modelového vzorového příkladu RD jen tato změna zadání způsobí zlepšení měrné potřeby tepla na vytápění z 29 kWh/m2 na 20 kWh/m2. U RD, který mám nyní ve zpracování, je podobně efekt 22 vs. 11 kWh. Co má v rámci energetické simulace tak zásadní efekt? Samotné zlepšení součinitele prostupu tepla oken po část doby provozu toto nezpůsobí.
Pokud zadáte nenulový tepelný odpor okenic, tak se automaticky uvažuje, že jsou uzavřeny, jakmile zapadne Slunce, a otevřeny, když vyjde (viz zadání). To je v otopném období poměrně velká - resp. často i větší - část dne.
Žádnou podrobnou analýzu ohledně okenic jsme neprováděli (na to bohužel není čas). Protože ale neblokují solární zisky, zatímco ztráty významně snižují až 14 h denně, tak zas není tak nečekané, že mají celkem významné dopady. Budova je navíc komplexní systém, takže snížení ztráty přes okna v noci se projeví i na teple akumulovaném v ostatních konstrukcích.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
mám dotaz ke správné definici kcí vzhledem k UN,20 v Energii.
Pokud mám zónu která je pouze temperována - např. 5 - 10°C, tak zadávám do záložky "typy neprůsvitných kcí" jednotlivé kce a v "typu kce" vybírám normové hodnoty dle 730540-2 a zde vybírám např. pro obvodovou stěnu klasicky vnější stěnu s Un,20 = 0,30 nebo zohledním kci, že je z temperovaného prostoru do vnějšího prostředí - čili Un,20 = 0,75? Obdobě i ostatní kce - okna (1,50 vs. 3,50), podlaha (0,45 vs. 0,85)?
Odpověď na dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, z rozvojem FVE se stává, že FVE panely se často umisťují na plochy, které jsou po část dne výrazně stíněny, např. od cca 13:00 do západu Slunce. Bylo by možné v Energii toto stínění zohlednit, obdobně jako se to děje u otvorových výplní? Pokud např. obzor (až 360 st. C) rozdělím na 8 (16) segmentů a pro jednotlivé zadám stínění délkou a výškou překážky, pak se snadno určí úhel a snadno se porovná, zdali tento úhel je větší jak výška Slunce. Občas si takto upravím RKR pro Energii 2021, ale je to dost pracné.
Děkuji za námět a tip. Alespoň základní zohlednění stínění panelů by určitě bylo vhodné doplnit, dlouhodobě s tím počítám. Půjde-li vše dobře, mohlo by to být už ve verzi 2024 (k dispozici za cca 2-3 měsíce, pokud nebude mít novela vyhlášky 264/2020 Sb. další zpoždění).
Zbyněk Svoboda
< 1 2 Stránka 3 4 5 6 7 8 .. 120 >