Zeptejte se nás (Stavební fyzika)

Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)

Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.

Obvykle se při zadání výplní otvorů používají skladebné rozměry - tedy rozměry, které jsou uvedeny v půdorysech.

Výrobní rozměr okna je samozřejmě menší o cca 10 mm po všech stranách, což se ovšem v naprosté většině případů na hodnotě Uw nijak neprojeví (zkusil jsem pro kontrolu vypočítat Uw pro řadu různých rozměrů oken - a jejich zmenšení o 10 mm nepřineslo žádnou změnu hodnoty Uw).

Součinitel prostupu tepla okna si samozřejmě můžete spočítat i nadále manuálně "bokem" - a do Energie zadat až výslednou hodnotu Uw. Pomocný výpočet Uw určitě není nutné používat.

Doplňuji ještě, že výpočet součinitele prostupu tepla okna byl podporován i ve starších verzích Energie (v zásadě obdobným způsobem). Novinkou verze 2015 je vlastně "jen" to, že se data pro pomocný výpočet Uw ukazují na formuláři pro zadání oken a automaticky se tisknou do protokolu o výpočtu.

Zbyněk Svoboda

Vzhledem k nárazovému a většinou krátkému provozu se tyto odsávací ventilátory (jsou-li vůbec funkční) obvykle zanedbávají.

Pokud byste je chtěl zohlednit ve výpočtu, musela by se z příslušných místností vytvořit samostatná zóna s nuceným větráním bez ZZT, přičemž objemový tok vzduchu a časový podíl nuceného větrání byste musel odhadnout.

Vypočítat dodanou energii na pohon ventilátorů a zahrnout ji do energetické bilance budovy by šlo nicméně i jednodušším způsobem bez vytváření další zóny. Stačilo by zadat příslušné údaje do rámečku Nucené větrání na formuláři Popis spotřeb energie v nevytápěných prostorech (vyvoláte ho tlačítkem Popis přídavných spotřeb na formuláři pro zadání venkovních klimatických dat). Elektřina na pohon ventilátorů v bytových jádrech by se pak objevila v protokolu coby dodaná energie do nevytápěných prostorů - což je sice jen formální problém, ale i tak bych ho raději doporučoval v protokolu k PENB okomentovat, aby při případné kontrole nevznikaly zbytečné nejasnosti.

Zbyněk Svoboda

Odpověď na tento dotaz najdete zde.

Tuto funkci bohužel zatím vypnout nelze. Protože jsme ale dnes dostali už druhý dotaz na toto téma, připravím aktualizaci, která umožní zvolit způsob zadání "tabulkových kategorií".

Zbyněk Svoboda

V metodických pokynech NZÚ 2015 pro bytové domy jsem bohužel nenašel žádnou zmínku ohledně schodiště. Pro rodinné domy metodické pokyny ale uvádí:

"Nevytápěné a temperované prostory jako jsou oddělené skladové prostory, verandy, zimní zahrady, schodiště ať už přímo nebo nepřímo vytápěné šířením tepla prostupem a výměnou vzduchu ze sousedních vytápěných prostor se uvažují jako vytápěný prostor uvnitř systémové hranice v případě, že v těchto prostorech nedochází k významné výměně venkovního vzduchu a že převažující nebo shodná plocha obálky tohoto temperovaného prostoru sousedí s vytápěným prostorem budovy. V opačném případě se takové prostory uvažují jako nevytápěný prostor vně systémové hranice nebo se mohou uvažovat jako venkovní prostředí."

Schodiště v RD bez zdrojů tepla lze tedy uvažovat buď jako součást vytápěné zóny (při splnění výše uvedených podmínek) a nebo jako nevytápěný prostor. Osobně bych doporučoval použít stejný přístup i v případě BD - schodiště bez zdrojů tepla nelze totiž rozhodně uvažovat jako samostatnou zónu.

Zbyněk Svoboda

Obávám se, že ze slovního popisu se problém odhalit nedá.

Zkontrolujte si prosím, zda máte zaškrtnutý řádek (řádky), na kterém je zadán solární kolektor a že pro něj (ně) máte zadány všechny parametry. Pokud nenajdete v tomto směru žádnou chybu, pak nám prosím pošlete kompletní data popisující hodnocenou budovu.

Zbyněk Svoboda

Vyhláška 78/2013 Sb. mluví o přístavbě a nástavbě - v daném případě jde ale asi spíše o vestavbu (do existující půdy). Striktně vzato tedy asi měníte stávající konstrukce (např. nezateplenou šikmou střechu na zateplenou). Je-li tomu tak, pak by se dala tato akce zřejmě považovat i za větší změnu dokončené budovy (samozřejmě jen v případě, že budete měnit více než 25% původní obálky). Na druhou stranu ale měníte energeticky vztažnou plochu a nově vytvořená ucelená BJ by se měla spíše posoudit jako novostavba...

Přiznám se, že si nejsem úplně jistý, ale osobně bych doporučoval zpracovat v dané nejednoznačné situaci raději průkazy dva: jeden na novou BJ (novostavba) a druhý na budovu jako celek (větší změna). Druhý průkaz by se samozřejmě nedělal, pokud by vyšla plocha měněných konstrukcí menší než 25% a nebo pokud by se ve skutečnosti jednalo více o nástavbu než o vestavbu.

Zbyněk Svoboda

Ukládání úprav v průkazu ve formátu PDF není z naší strany nijak blokováno. Zkontrolujte si prosím verzi Acrobat Readeru - pro ukládání upravených PDF dokumentů je potřeba, aby byl alespoň ve verzi 11. Detaily najdete v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/poznamky-k-nove-instalaci-energie/.

Zbyněk Svoboda

Pokud máte na mysli, zda jde vygenerovat PENB, v němž by byla hodnocená budova odlišná od navrhované rekonstrukce, tak to možné je, pokud budete PENB generovat v Energii do formátu PDF.

Je samozřejmě potřeba nejprve vyhodnotit oba stavy a poté vyvolat generování PENB pro úlohu se stávajícím stavem. Na úvodním okénku před samotným generováním pak zadáte cestu k úloze se stavem navrhovaným - coby k doporučené variantě.

Vypovídací hodnotu to jistě má, i když osobně považuji vytváření nového zadání kvůli změně např. tloušťky obvodové stěny za poněkud přehnané. Je celkem škoda, že se SFŽP v tomto směru nedrží dříve běžně používané konvence ("pokud se jen zatepluje, pro výchozí i navrhovaný stav se zjednodušeně uvažuje stejná geometrie" - viz třeba i TNI 730329/30).

Zbyněk Svoboda

Odpověď na tento dotaz najdete zde.