Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Objednatel PENBu se mne zeptal, jakou třídu en. náročnosti má uvést do reklamních prospektů, když třídy celk. dodané energie, neob. prim. energie a Uem jsou v různých třídách. Myslím si, že nejvhodnější je uvést celk. dodanou energii. Jaký je Váš názor?
Uvedeny by měly být všechny rozhodující energetické ukazatele - alespoň se mi to tak jeví ze znění zák. 318/2012 Sb. Z hlediska kupce je ale asi skutečně nejzajímavější dodaná energie - ta nejvíce ovlivní provozní náklady.
Zbyněk Svoboda
2) Když n.p. sousedí s více zónami (má stejné jméno), uvádím v každé zóně jen poměrnou část objemu n.p. nebo uvádím objem celý ? 3) Konstrukce n.p. sousedící s exteriérem rozděluji mezi zóny se kterými n.p. sousedí. Vadí když některé zóně nepřisoudím žádnou část n.p. sousedící s exteriérem ?
ad 2) Objem nevytápěného prostoru je nutné rozdělit mezi přilehlé zóny - stejně jako obalové konstrukce nevytápěného prostoru. Detaily najdete v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-obalovych-konstrukci-nevytapeneho-prostoru-sousediciho-s-vice-zonami/
ad 3) Nevadí. Pro společný nevytápěný prostor se vždy počítá kompletní tepelná bilance, v níž se zohlední všechny obalové konstrukce, ať už jsou zadány kdekoli (viz také http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/zadani-obalovych-konstrukci-nevytapeneho-prostoru-sousediciho-s-vice-zonami/).
Zbyněk Svoboda
1) Když mám v domě více schodišť mohu je sloučit do jednoho nevytápěného prostotu (dále jen n.p.) nebo to z nějákého důvodu vadí ve výpočtu ?
Nevadí, nevytápěný prostor nemusí být souvislý.
Zbyněk Svoboda
Mám zásobník TUV a čerpadlo pro cirkulaci TUV společné pro více zón. Zadávám do každé zóny celý objem zásobníku a celý příkon čerpadla a nebo se to má poměrově rozdělit mezi jednotlivé zóny ? Například zásobník 300 l rozdělit do 3 zón podle spotřeby v jedotlivých zónách uvést např. zóna 1: 150 l, zóna 2: 100 l zóna 3: 50 l ?
Odpověď na tento dotaz najdete zde.
Dobrý den, mám 1 zónovou budovu (byty) s nevytápěným schodištěm. V rámci zóny zadávám suterén na formuláři "podlaha a suterén" kde vyberu "částečně či zcela nevytápěný suterén". Jak se ale vypořádám se suterénem v případě schodiště, které vede až do suterénu ? Zadávám u tohoto prostoru suterénní stěny a podlahu ? A cos kcemi na kontaktu se zbytkem suterénu (pod zónou) ?
Pokud zadáváte schodiště jako nevytápěný prostor (jak by naznačovala formulace dotazu), tak dochází v suterénu k průniku dvou nevytápěných prostorů (schodiště a suterén). Protože mezi nimi nebude docházet k žádné významné výměně tepla (a navíc jde stejně o nevytápěné prostory, které vlastně přímo nehodnotíte), tak bych doporučoval situaci zjednodušit tím, že zadáte suterén pod celým půdorysem budovy (tj. schodiště v suterénu bude součástí suterénu a nikoli nevytápěného prostoru).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, mám ještě doplňující otázku k otázce zaslané před chvílí. Co když je kotelna umístěna v jiném domě než na který dělám PENB ? Jak se to projeví v zadání zdroje ? V minulosti to tak bylo někde řešeno, že kotelna pro několik domů byla umístěna pouze v jednom z nich. Děkuji.
Princip zohlednění zdroje tepla mimo budovu je popsán v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/kotelna-mimo-budovu-zadani-ucinnosti-a-energonositele/.
V daném případě by to vedlo k tomu, že by budova se zdrojem tepla vycházela hůře z hlediska dodané energie na vytápění, i když by byly všechny budovy jinak naprosto stejné (účinnost jejího zdroje tepla - např. 90% - by byla nižší, než u ostatních budov, u nichž by se uvažovala 100%).
Je samozřejmě na zvážení, zda raději v podobném případě nezohlednit zdroj tepla ve všech budovách stejně. Sice by se tím porušilo běžně uvažované pravidlo započítání jen těch energetických toků, které přecházejí přes systémovou hranici budovy, ale zas by to bylo jaksi "spravedlivější" k budově s kotelnou.
Zbyněk Svoboda
Mám dotaz ohledně "kategorizace" zdroje. Mám plynovou kotelnu mimo budovu v samostatně stojícím objektu (cca 20 m od domu). Tato kotelna vytápí celkem 3 různé bytové domy (každý z domů má cca 5 vchodů). Tvořím PENB na jeden z těchto 3 bytových domů. Nevím jestli tuto kotelnu brát z hlediska energonnositele jako zemní plyn, stejně jako kdyby byla kotelna přímo v domě nebo jestli se jedná o CZT ?
Odpověď na tento dotaz najdete zde.
Mám BD , kde v 1PP je restaurace. Je to zhruba 1/3 podlaží, zbytek jsou sklepy atd. Můžu zpracovat PENB pouze pro restauraci? Napadlo mne to v souvislosti s tím, že lze zpracovat průkaz pouze pro byt.Můj BD je totiž zateplený, ovšem sokl - stěny restaurace nejsou, takže pokud bych zpracovávala celý dům, přijde mi to nevypovídající pro restauraci.
Zákon 318/2012 Sb. ani vyhláška 78/2013 Sb. nijak nevylučují zpracování PENB pouze pro ucelenou část budovy, i když je např. z par. 7a, bod 8 v zák. 318/2012 Sb. zřejmé, že zákon předpokládá, že se bude standardně zpracovávat jeden PENB pro budovu jako celek - a ten bude používán i pro dílčí části budovy:
"Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část této budovy včetně jednotky."
Z formulace této věty ovšem vyplývá i to, že ucelená část budovy může mít svůj vlastní průkaz (který je běžně shodný s průkazem pro budovu).
V situaci, o které se zmiňujete, by PENB pro budovu skutečně o energetické náročnosti restaurace neříkal celkem nic věrohodného. Samostatný PENB pro restauraci má tedy opodstatnění. Otázkou je ovšem to, zda by se měl paralelně s ním zpracovat PENB jen pro bytovou část - nebo PENB pro celou budovu - a nebo raději oba, aby byly pokryty všechny možné případy, v nichž by byl PENB potřeba.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
prosím o radu, zda je možné v Energii spočítat redukovaný součinitel prostupu tepla stěny k zemině? Osobně vliv zeminy zadávám činitelem "b" (a to pouze u suterénu - u stěn vyt. zóny redukci nepoužívám), bohužel jeden z úředníků na SFŽP mi tvrdí, že i z Energie lze nějaký výpočet "vytáhnout".
Děkuji.
Součinitel prostupu tepla suterénní stěny s vlivem zeminy podle EN ISO 13370 se v programu Energie skutečně stanovuje - a to při výpočtu měrného tepelného toku prostupem vytápěnými a nevytápěnými suterény (provádí se, když zvolíte na formuláři pro popis podlah podrobný výpočet).
Výsledná hodnota U s vlivem zeminy se nicméně nikam netiskne (jde jen o interní výpočet), protože podle EN ISO 13370 se pro suterény stanovuje souhrnný součinitel prostupu tepla, který vyjadřuje vlastnosti podlahy a stěn dohromady. I v případě této hodnoty jde ale jen pracovní mezivýsledek, protože cílem je spočítat měrný tepelný tok prostupem. Nicméně souhrnné U v protokolu o výpočtu najdete.
Nevím přesně, proč po Vás tuto pracovní hodnotu úředník chce (pro ověření splnění požadavků normy se nepoužívá), ale bohužel se mýlí v tom, že by ji bylo možné někde snadno najít.
Pokud ji skutečně potřebujete, doporučoval bych provést její výpočet ručně podle EN ISO 13370 - není to až tolik komplikované.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, jedná se spíše o dotaz k praxi PENB než k ENERGII jako takové. Myslíte si, že je korektní v budově z předminulého století, která je využívána jako muzeum, a to pouze mimo zimní období,uvažovat s vnitřní návrhovou hodnotou 20st.C, když reálně se tam po dobu zimy temperuje na 5stC? V prvním případě vyjde Uem pocitově správně v G, v druhém případě samozřejmě v A.
Děkuji za Vás názor.
Odpověď na tento dotaz najdete zde.
< 1 .. 74 75 76 77 78 Stránka 79 80 81 82 83 84 .. 120 >