Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,řeším v programu Area detail styku podlahy (v kontaktu se zeminou) a obvodové stěny z hlediska povrchových teplot.Lze použít princip pro zadávání okrajových podmínek do zeminy,který platí pro ČR (v ČR bude podmínka 3m pod terénem 5°C,která odpovídá průměrné roční teplotě venkovního vzduchu)i na lokalitu mimo ČR(např. Rusko),kde mohou být průměrné roční teploty vzduchu odlišné.Děkuji.
Předpoklad, že v zemině v hloubce 3 m pod terénem lze uvažovat teplotu odpovídající průměrné roční teplotě venkovního vzduchu, je podle EN ISO 10211 obecný. Vzhledem k tomu, že jde o ISO normu, tak se k ní jistě vyjadřovali i specialisté z Ruska. Pokud norma prošla připomínkovým řízením v dnešní podobě, pak proti ní asi nic zásadního nenamítali.
Takže tento obecný princip lze zcela jistě použít i pro Rusko. Problém bude ovšem s konkrétní teplotou. Lze očekávat, že hodnota +5 C bude pro řadu ruských lokalit příliš vysoká. Vycházet by se mělo rozhodně z místních klimatických dat a na jejich základě průměrnou roční teplotu venkovního vzduchu odvodit.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den. Řeším PENB pro administrativní budovu, kterou bude využívat mobilní operátor. V budově se nacházejí datové sály, s hodně velkou spotřebou energie pro chlazení výpočetní techniky. Jaký je Váš názor na nutnost zahrnovat do výpočtu tuto energii (např. do záložky přídavné spotřeby) ? Díky
Abych řekl pravdu, tak jednoznačnou odpověď neumím napsat. Na jednu stranu se třeba u kanceláří energie na chlazení (související mimo jiné i s provozem běžných počítačů) do PENB zahrnuje, na druhou stranu se často energie spojená s "technologií" (výrobní procesy v hodnocené budově) do PENB nezapočítává.
Osobně bych doporučoval provést výpočet se zahrnutím energie na chlazení datového centra a zkontrolovat, zda administrativní budova splňuje požadavky vyhlášky 148. Pokud tomu tak bude, tak bych výpočet nechal v této podobě.
Pokud budova s datovým centrem nevyhoví, tak můžete případně zkusit datové centrum vypustit a argumentovat tím, že jde o mimořádný provoz, který souvisí jen činností tohoto uživatele a při jeho změně již v budově nebude (jde tedy o jistou obdobu výrobního procesu s jistými technologicky podmíněnými spotřebami energie). Je ovšem otázkou, co na to příslušní kontrolující úředníci...
Zahrnout datové centrum do PENB je zkrátka nejméně kontroverzní...
Zbyněk Svoboda
Dobrý deň,
"Podlaha vysoko nad okolním terénem",ak by som dodržala tento postup v prípade nezatepleného základu,poprípade by som použila výpočet STN EN ISO 10211, čl. 10.4.2(20), tak by mi výsledný súčiniteľ tejto podlahy, počítaný podľa STN EN ISO 13370, príloha B.4 vyšiel lepšie ako je súčiniteľ podlahy na teréne?Je nejaký postup aj v prípade nezateplených základov ? Ďakujem za Vašu odpoveď.
Máte-li na mysli příspěvek http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/podlaha-vysoko-nad-okolnim-terenem/, tak uvedený postup je univerzální a jde použít jak v případě, kdy je základ zateplený, tak v případě, kdy izolace základu chybí.
Z hlediska výsledků bych očekával, že vám vyjde podlaha vysoko nad terénem bez zateplených základů hůře než stejná podlaha umístěná do úrovně okolního terénu. Efekt většího úniku tepla přes nezateplené základy nad terénem by se měl ukázat ve vysoké kladné hodnotě vypočteného lineárního činitele prostupu tepla (tj. lin. ztrátového činitele).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,prosím měla bych dotaz k PENB.Když bych v progamu Energie chtěla zohlednit odsávací ventilátor na WC je možné to zadat v záložce Větrání a úprava vlhkosti-větrání v zoně je nucené?Že by se pouze ve spodní části záložky vyplnila kolonka příkon ventilátoru?
Když toto udělám,tak to výrazně pomůže výsledné hodnotě Měrn.spotř.energie.
Odsávací ventilátor obvykle funguje jen nárazově, takže z hlediska průměrných hodnot výměny vzduchu není podstatný (hodnocení ENB se provádí pro průměrné měsíční hodnoty). Ventilátory na WC se tedy standardně neuvažují a budova se zadává jako přirozeně větraná.
Pokud byste zvolila nucené větrání a zadala jen příkon ventilátoru (tzn. objemové toky vzduchu by byly nulové), tak by to znamenalo, že máte nulovou výměnu vzduchu. Nebylo by pak divu, že by to vycházelo příznivěji než u přirozeného větrání. Nicméně by šlo o chybu. Pro správný výsledek byste si musela spočítat, jaký objemový tok odpovídá násobnosti výměny 0,5/h a ten pak zadat jako objemový tok přiváděného a odváděného vzduchu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, dotaz: intenzita n50 v rámci výpočtu pro ZÚ dle TNI. Bylo provedeno zateplení fasády (ostatní opatření-zrealizovány před) a tím dosaženo komplexního zateplení A1. Bylo připomínkováno, že rozdíl n50 v původním a novém stavu nemůže být 4,5 na 2 [1/h.]. Je možné uvažovat pokles intenzity n50v tomto rozmezí nebo je nutno v obou stavech uvažovat stejnou hodnotu (a jakou)? Děkuji za odpověď.
Podle TNI 730329 (2010) se výměna n50=2/h uvažuje pro případy, kdy byla budova nejen zateplena, ale byly v ní vyměněny i všechny výplně otvorů.
Pokud se provádí pouze zateplení a okna a dveře zůstavají stejné, pak se obvykle uvažuje n50 shodně před i po rekonstrukci (tj. n50=4,5/h). Reálně samozřejmě i samotné zateplení přinese určité malé zvýšení těsnosti obálky budovy, ale bez měření jde spíše o spekulaci a proto se tento efekt zanedbává.
Zbyněk Svoboda
Dobrý deň, prosím Vás o dotaz, ako sa dá vo výpočte v Energii ovplyvniť zadanie, aby hodnota vo výsledku výpočtov fH , Q,H,ht a Q,H,nd potreba tepla na vykurovanie neboli nulové.
Vo výpočte píše : Potreba tepla na vykurovanie za rok
Q,H,nd: ---
Ďakujem za odpoveď.
Pokud vám vychází nulová potřeba tepla na vytápění Qh,nd (a dokonce už i potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty Qh,ht), tak to bude téměř jistě nějaká chyba v zadání.
Do výpočtu hodnoty Qh,ht vstupují v principu hlavně plochy obalových konstrukcí a jejich součinitele prostupu tepla a dále pak výměna vzduchu v interiéru budovy. Pokud všechny tyto hodnoty máte zadány správně (tj. nejsou nulové), pak bych doporučoval provést kontrolu okrajových podmínek (teploty v interiéru a v exteriéru, délky měsíců či otopného období).
Nenajdete-li chybu ani v této části vstupních dat, pak nám prosím vaše data pošlete jako přílohu e-mailu ke kontrole (např. na adresu svoboda@kcad.cz). Pokusíme se vám odpovědět tak rychle, jak to vzhledem k období dovolených bude možné.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
prosím Vás lze v programu Area ovlivnit, aby šikmá část detailu byla hladká? Asi to jde řešit jen počtem obdélníků, ze kterých je šikmá plocha vymodelovaná. Potom,ale s čím více obdélníků je v šikmé části, tak práce s nimi je náročnější na přesun apod. Ovlivňuje to i přesnost vymodelovaného detailu? Děkuji za odpověď
Ano, zatím to jde ovlivnit jen počtem dílčích obdélníků. Vliv na přesnost to jistě má - jako ostatně cokoli dalšího v zadání. To, jak je ten vliv významný, záleží na konkrétním případu. Překvapivě často ale není vliv přesně vymodelované šikminy zásadní - jde spíše o estetickou stránku prezentace výsledků.
Pokud máte nějaké pochybnosti, tak prosím pošlete konkrétní případ - můžeme se o něm pak pobavit.
Do budoucna připravujeme editor MeshGen, který bude - coby samostatný modul - schopen připravit data pro výpočet s obecně křivočarou hranicí. Ukázku budoucích možností můžete vidět na http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/pf-2011/.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
mohl byste mi, prosím, osvětlit jakým způsobem byly stanoveny tabelární hodnoty činitele teplotní redukce "b" u konstrukcí přilehlých k zemině. Jedná se o statisticky zpracovaná konkrétní měření? Případně, odkud tato data pochází.
Děkuji
Hodnoty činitelů teplotní redukce jsou uvedeny v tab. F2 v ČSN 730540-3 (dříve také ve vyhlášce MPO č. 291/2001 Sb.), odkud je program Energie přebírá (viz nápověda k hodnotě v programu).
Zcela jistě nejde o nějakou statistiku, ale o odhad. Vychází se z tradiční předpokládané teploty v zemině (např. pod podlahou cca 5 C), čemuž pak např. pro běžné budovy odpovídá tabelární činitel pro střed podlahy b=0,43 [detailně b=(20-5)/(20+15)=0,43].
Další informace najdete v nápovědě k hodnotě b (klávesa F1).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den.
"Obestavěný prostor vytápěných částí budovy V:"
Při výpočtu ztrát po jednolivých místnostech z vnitř. rozměrů mám volit obestavěný prostor z vnitř. rozměrů nebo z vnějších(doporučeno)v nápovědě. Pokud dám vnější rozměry tak mi pří výpočtu vyskočí tabulka že objem je jejiný než obvyklých 80%.
Pro návrh topení doporučujete spíše počítat s vnitřními rozměry nebo s vnějšími?
Děkuji
Jde o dotaz k programu Ztráty?
Pokud ano, tak byste měl použít pro stanovení obestavěného prostoru vnější rozměry (viz nápověda). Zadaná hodnota V se použije pouze pro výpočet měrné potřeby tepla na vytápění podle slovenské normy STN 730540 (opět viz nápověda), takže pokud počítáte jen tepelné ztráty místností, tak si žádných upozornění na odchylky nemusíte všímat.
Obecně bych ale doporučoval používat rozměry vnější i pro výpočet tepelných ztrát místností, dostanete tím bezpečnější hodnoty.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, dá se prosím Vás vypočítat činitel teplotní redukce?Jedná se o garáž,která je částečně zahrnuta do domu.Její tři obvodové stěny jsou v kontaktu s venkovním prostředím, jedna stěna a strop přiléhá k obytné části domu.Podlaha garáže je na zemině.Děkuji
Činitel teplotní redukce pro nevytápěný prostor lze kromě obvyklého odhadu skutečně i vypočítat, a to postupem podle ČSN 730540-4, čl. H.2.2. Možností je tam více:
1) b = (Ti-Tu)/(Tim-Te),
kde Ti je návrhová vnitřní teplota v prostoru přilehlém k dělící konstrukci mezi zónou a nevytápěným prostorem, Tim je převažující návrhová vnitřní teplota v zóně, Te je návrhová venkovní teplota (např. -15 C) a Tu je teplota v nevytápěném prostoru při venkovní teplotě Te. Hodnotu Tu můžete přitom:
a) odhadnout
b) vypočítat ze vztahu Tu = (Hiu*Ti + Hue*Te)/(Hiu+Hue),
kde Hiu je měrný tok z interiéru (i) do nevytápěného prostoru (u) a Hue je měrný tok z nevytápěného prostoru (u) do exteriéru (e) (v normě jsou chybně označeny jen jako tepelné toky prostupem tepla)
2) b = ((Ti-Te)/(Tim-Te)) * (Hue/(Hiu+Hue)),
kde značení veličin odpovídá výše uvedenému.
Hodnoty Hiu a Hue se spočítají jako součet tepelných toků prostupem Ht a větráním Hv, přičemž pro tepelný tok prostupem tepla platí obecný vztah:
Ht = Suma (A*U) + Suma (l*Psí) + Suma (chí),
který se obvykle zjednodušuje např. na
Ht = Suma (A*U) + Suma (A)*DeltaUtbm,
kde A je plocha a U souč. prostupu tepla dílčí obalové konstrukce (buď mezi interiérem a garáží, nebo mezi garáží a exteriérem) a DeltaUtbm je přirážka na vliv tepelných vazeb. Do hodnoty Ht,ue by se měl zahrnout i prostup přes podlahu garáže, který lze ale při ručním výpočtu uvažovat na straně bezpečnosti také součinem A*U (U přitom nezahrnuje vliv zeminy).
Tepelný tok větráním Hv se stanoví pro přirozené větrání ze vztahu:
Hv = 0,33 * V,
kde V je objemový tok vzduchu v m3/h mezi interiérem a garáží (pro výpočet Hv,iu a následně Hiu) nebo mezi garáží a exteriérem (pro výpočet Hv,ue a následně Hue).
Alternativně k výše uvedeným vztahům můžete použít program Energie a zadat do něj nevytápěný prostor včetně jeho obalových konstrukcí na formulář pro popis nevytpěných prostor (model: přesný výpočet). Příslušné hodnoty b (stanovené postupem dle bodu 2 výše) pak můžete následně nalézt v protokolu o výpočtu.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 99 100 101 102 103 Stránka 104 105 106 107 108 109 .. 117 >