Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Měl bych dva dotaz k novému sw Energie:
-dá se odhadnout, jestli bude k dispozici dříve než vstoupí v platnost novela prováděcí vyhlášky (prý 1.9.2020), aby bylo možné se programem seznámit?
-je zpracovávána v modernějším programovém prostředí, něž aktuální verze Stavební fyziky? Abych se mohl rozhodnout, zda přejdu na Energii nebo na jiný sw?
Nová vyhláška začne platit od 1. 9. 2020. Do té doby by měla být Energie 2020 připravená, pokud se nestane něco neočekávaného. Vzhledem ke skutečně masivnímu rozsahu změn ale bude program těžko k dispozici dříve než v srpnu.
Neumím bohužel odhadnout, jaké modernější prostředí máte na mysli. Jde-li Vám o vzhled, budou v něm určité změny ("ploché" ovládací prvky, rozbalovací menu o větším počtu položek apod.). Jde-li Vám o funkčnost, pak bude program koncipován z hlediska zadávání hodně odlišně. Naprosto jiné - a, jak pevně věříme, příjemnější, praktičtější a přehlednější - bude především zadávání TZB a provozních podmínek v zóně.
Mnoho změn v programu je vyvoláno nejen změnou vyhlášky, ale i požadavky našich uživatelů - a povede k zásadnímu rozšíření možností modelování (např. skládání budovy z podzón s automatickým výpočtem výsledných průměrných provozních podmínek, možnost zadání až 3 různých otopných či chladících soustav s až 9 zdroji v každé zóně, definování až 3 VZT zařízení v zóně s různými podíly na přívodu a odvodu vzduchu atd. atd.).
Je toho opravdu hodně - zdaleka největší změny za posledních cca 15 let. Detailně ještě vše popíšeme, až bude program hotový.
Zbyněk Svoboda
Naopak právě přes den se objekt rychleji zahřeje a bude potřeba chladu větší.
Chtěla bych se tedy zeptat, jestli mi něco uniká a v programu musím něco upravit, aby mi vycházely reálnější hodnoty nebo opravdu v reálu bude potřeba chladu u var. 1 menší než u var. 2.
Děkuji mnohokrát za odpověď
Solární zisky procházejí do budovy v naprosto rozhodující míře přes okna (přičemž nejsou závislé na součiniteli prostupu tepla, ale na propustnosti slunečního záření). Zisky přes neprůsvitné plochy, které závisí na souč. prostupu tepla, jsou ve srovnání s tím minimální (dříve se při výpočtu podle EN ISO 13790 dokonce zcela zanedbávaly). Budova se tedy zahřívá hlavně v závislosti na tom, jak moc/málo je prosklená a jak je zasklení propustné pro sluneční záření.
Říci na základě výpočtu, jak se bude budova chovat skutečně, není bohužel až tak jednoduché. Zvláště u chlazení je třeba upozornit na to, že měsíční krok výpočtu je dosti hrubý a obecně se tudíž tento výpočet považuje za spíše orientační (i když je pochopitelně normově definovaný a zatím přípustný).
Zbyněk Svoboda
Dle vzorců v "Zákulisí programu" se od tepelných zisků odečítá tepelná ztráta/zisk vynásobena koeficientem. TZ je počítaná z theta(i) (22°C dle nápovědy) a theta(e,j) (pro červenec v mém případě 18,8°C). Vzniká tedy tepelná ztráta, která u var. 1 je výrazně vyšší a proto jakoby odlehčuje chlazení, ikdyž v reálném běhu to dle mého takto fungovat nebude.
Netroufám si hodnotit, jak by se budova chovala skutečně - data z nějakých věrohodných měření nemám bohužel k dispozici a zas tak detailně jsem se problematikou chování různě zateplených budov v letním období nezabýval.
Je ale celkem běžné, že značně zateplené budovy (nízkoenergetické a pasivní budovy) mají problémy s přehříváním v letním období - pamatuje na to ostatně i dotační program NZÚ, pro který je nutné posuzovat i riziko přehřívání v letním období.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na výpočet potřeby energie na chlazení zóny.
Porovnávám 2 varianty zateplení domu – var. 1 (méně zatepleno, okna dvojskla) a var. 2 (tlustší TI, okna trojskla). Ve výsledku mě překvapilo, že potřeba chladu ve variantě 1 je menší než ve variantě 2 (tedy opačně než jsem předpokládala).
I když se zdá výsledek překvapivý, odpovídá ve skutečnosti standardnímu chování výpočetní metodiky EN ISO 52016-1.
Solární zisky do budovy pronikají v rozhodující míře přes průsvitné konstrukce - a nikoli přes stěny, střechy apod., takže na jejich velikost mají součinitele prostupu tepla minimální vliv. Na druhou stranu ovlivňují součinitele prostupu tepla zásadním způsobem chladnutí budovy - a zde podle očekávání chladne více budova s méně zateplenou obálkou.
V důsledku toho obvykle vychází nižší potřeba energie na chlazení u méně zateplené budovy.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,měl bych opět dotaz k aktivní rekuperaci Nilan. V březnu 2019 jste psal, že se na fondu domluvila sezónní COP=2,6 a podíl na dodávce tepla na vytápění max. 20 %. Co na přípravu TV? Taky 20%? děkuji předem za odpověď. Richard Michalík
To bohužel nevím, zkuste se raději obrátit přímo na SFŽP.
Zbyněk Svoboda
Při zpracování PENB na novostavbu 3patrového RD jako BTNSE je 3.patro kancelářské,které jsme zonovali a posuzovali zvlášť jako ostatní budovu.SEI nás ale nutí celý objekt,včetně kanceláří,posuzovat jako RD a požaduje snížení prim.neob.energ re.budovy o 25% na celý objekt.Dle našeho názoru by ale snížení mělo být vztaženo pouze k jednotlivým zonám a ne celému objektu. Co se správně?Děkuji vám
Vyhláška 78/2013 Sb. bohužel jasně neurčuje, jak postupovat v podobných situacích. Osobně bych považoval také za logičtější, aby se snížení vztahovalo k jednotlivým zónám podle jejich typu, ale pokud SEI trvá na svém výkladu, tak to bude asi nutné respektovat. Můžete ještě zkusit podat dotaz na MPO či na ústřední inspektorát SEI v Praze.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat, kdy plánujete vyjít s novou verzí Energie 2020? Předpokládám, že vyčkáváte až vyjde v platnost nová vyhláška 78/2013? Nevíte jak je to nyní s touto vyhláškou? Mluvilo se o platnosti od léta, ale to je asi v tuto chvíli již pasé.
Bohužel nemohu napsat, že vyčkáváme... ve skutečnosti na nové verzi stále velmi intenzivně pracujeme a ještě řadu měsíců jistě pracovat budeme. Novela by měla podle dosavadních zpráv z MPO platit od září 2020 - a k tomu datu by měla být k dispozici i Energie 2020. Pokud by se nám podařilo vše dokončit dříve, tak samozřejmě nabídneme novou verzi v předstihu. Raději to ale nebudu slibovat.
Zbyněk Svoboda
Program Energie není určen k výpočtu tepelného výkonu zdroje tepla, takže tepelnou ztrátu z něj není možné určit tak, aby byla v souladu s příslušnou normou EN 12831-1 (program podle této normy vůbec nepracuje).
V protokolu o výpočtu je v závěru sice orientační tepelná ztráta budovy vytištěna (najdete ji ve výsledcích pro budovu jako celek), ale jde jen o orientační hodnotu (více informací, proč je tomu tak, najdete v příspěvku http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/lze-odvodit-z-vysledku-programu-energie-celkovou-tepelnou-ztratu-budovy-tepelny-vykon/?pg=3).
Chcete-li stanovit korektní tepelnou ztrátu pro návrh kotle, je třeba použít metodiku EN 12831-1, kterou používá program Ztráty.
Zbyněk Svoboda
Při vystavování protokolu PENB, kdy budova je hodnocena jako větší změna dle §6 odst.2c), jsou u zón s návrhovou teplotou vnitřního prostředí mimo rozmezí 18-22°C používány referenční hodnoty měněných prvků stejné jako pro návrhovou teplotu ve výše zmíněném rozmezí. Dle mého názoru v rozporu s č.78/2013 Sb. a ČSN 730540-2. Je tomu tak, nebo špatně rozumím znění vyhlášky? Děkuji za vysvětlení.
Odpověď na tento dotaz najdete zde.
Zbyněk Svoboda
Dělám PENB pro halu,kde v 1.NP je sklad(vytápění 10°C).V 2.NP jsou kanceláře(20°C).Rozdělení objektu na 2 zóny(1.NP a 2.NP).Problém je že budova už z části stojí a podlaha na zemině je tvořena jen drátkobetonem 80 mm. Objekt nesplní požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla, protože podlaha vychází 4,1W/m2*K. Je zde nějáké jiné řešení,než zateplení podlahy.
Nic mne bohužel nenapadá, ale izolační vlastnosti podlahy lze poměrně významně zlepšit zaizolováním jejího obvodu (svisle u základů, či vodorovně uvnitř/vně budovy). Je-li podlaha plošně rozsáhlá, pak by možná mohla jinak zůstat v převážné části plochy bez zásahu.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 41 42 43 44 45 Stránka 46 47 48 49 50 51 .. 123 >