Zeptejte se nás (Stavební fyzika)
Vaše dotazy týkající se produktů - Software Svoboda odesílejte, prosíme, prostřednictvím tohoto formuláře. Odpověď na tento dotaz bude zveřejněna formou článku v placené části blogu (případně Vás kontaktujeme přímo e-mailem/telefonem)
Budou-li součástí dotazu i obrázky, či přiložené soubory apod., tak se zaregistrujte jako bloger pomocí odkazu, který najdete v pravé horní části hlavičky stránek.
Vaše otázky:
Dobrý den,
ještě bych upřesnila dotaz na syst. tep. mosty v podlaze - paní z úřadu jimi myslela pravděpodobně zdi (napsala: tepelné mosty v podobě nosných prvků procházejících tepelnou izolací). Zohledňují se tyto konstrukce u U podlahy?
Ještě jednou děkuju
Styk stěny (vnitřní či vnější) a podlahy je tepelnou vazbou, která se v součiniteli prostupu tepla podlahy nezohledňuje. Vliv této tepelné vzaby se vyjadřuje buď přesně s pomocí lineárního činitele prostupu tepla, nebo přirážkou na vliv tepelných vazeb DeltaUem.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
řeším celkově velmi dobře zateplený RD (nosné stěny i příčky jsou z vápenopískových bloků), v podlaze je navržena TI polystyren tl. 200 mm. Do PENB jsem uvažovala vliv tepelných vazeb 0,02 W/(m2.K).
Je potřeba v podlaze uvažovat ještě navíc systematické tepelné mosty v podobě nosných prvků procházejících tepelnou izolací?
(Pokud ano, jak se tyto mosty započítávají?)
Děkuju
Přirážka na vliv tepelných vazeb nezohledňuje systematické tepelné mosty v rámci rovinných konstrukcí, takže máte-li v podlaze např. trámy v tepelné izolaci, je třeba jejich negativní vliv zohlednit v součiniteli prostupu tepla (resp. tepelném odporu) podlahy.
Trámy v tepelné izolaci se projeví zvýšením součinitele tepelné vodivosti tepelné izolace. Resp. přesněji: místo součinitele tepelné vodivosti samotné tepelné izolace se použije ve výpočtu tepelného odporu ekvivalentní tepelná vodivost nehomogenní vrstvy (izolace + trámy).
Zmíněnou ekvivalentní tepelnou vodivost si můžete vypočítat pomocným výpočtem, který je k dispozici při zadávání tepelné vodivosti vlastně ve všech programech. I v programu Energie si můžete ekvivalentní vodivost spočítat při zadávání hodnoty Lambda v jakékoli skladbě konstrukce (např. na formuláři "Zadání skladeb neprůsvitných konstrukcí" nebo v pomocném výpočtu tepelného odporu či součinitele prostupu tepla).
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
řeším u větší změny porovnání pož. na účinn. techn. systému k přípravě teplé vody. Jako zdroj je tepelné čerpadlo vzduch voda. Jaká je referenční hodnota. Je stejná jako u vytápění 3? pokud ano jak udělat porovnání když při 50 stupních mám 2,4 hdonotu?
Předem děkuji za odpověď
Jiná referenční hodnota pro tepelné čerpadlo - coby nový zdroj tepla u změny budov - než COP=3,0 není ve vyhlášce 78/2013 Sb. uvedena. Není sice zcela jasně řečeno, že se má použít i pro zdroj tepla na přípravu TV, ale podle všeho nic jiného nepřichází v úvahu.
Zcela jistě to ale bohužel potvrdit nemohu, raději se prosím informujte na SEI či MPO.
Zbyněk Svoboda
Je možné v Energii počítat průkaz en. náročnosti budovy o cca 20 zónách, které jsou z části tepelně propojeny?
Nějaké přímé omezení v tomto směru v programu není, možné to je - i když jsme, myslím, takto vysoký počet propojených zón přímo netestovali. Tepelné provázání mezi zónami nicméně vždy vnáší do výpočtu jistou mírnu nestability - nová EN ISO 52016-1 kvůli tomu mimochodem jasně uvádí, že se s tepelným propojením zón standardně počítat nemá, což je mnohem jednoznačnější přístup než v dřívější EN ISO 13790, která ponechávala volbu na propojení/oddělení zón víceméně na zpracovateli výpočtu.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den. Chci se zeptat jak zadat zdroj vyt. TČ Nilan Compact K.Vyjádření SFŽP: "K jednotce Nilan Compakt, která je použita na vytápění a větrání zároveň, je nutné použít bivalentní zdroj v množství 80 %, jelikož je tato jednotka schopna pokrýt potřebu tepla na vytápění pouze v množství 20 %. Výpočtová hodnota COP je 2,6".
Je tento požadavek správný? Můžu zaslat protokol výpočtu RD. Děkuji.
Rád bych Vám poradil, ale bohužel nevím, jestli je požadavek SFŽP správný či ne. S problémem tohoto typu by Vám asi lépe poradil nějaký specialista na technická zařízení budov, který jednotky Nilan detailně zná.
Předpokládám nicméně, že údaje, které SFŽP uvádí, budou něčím podložené. Podíl jednotky na dodávce tepla ve výši 20 % je opravdu dosti nízký, ale tím spíš pro to musí být důvody. Co se týče COP, tak výrobce uvádí jeho hodnotu vyšší, ale dá se čekat, že to nebude sezónní údaj, takže 2,6 může být v pořádku.
Omlouvám se, víc k tomu bohužel neumím napsat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, setkávám se často se situací, že je v domech vytápěných například kotlem na zemní plyn v koupelně domu v topném žebříku přídavná elektrická topná tyč. Takže jiný zdroj vytápění. Jenže tato tyč bývá využívána převážně mimo topnou sezonu, na sušení ručníků, takže je diskutabilní zda jí vůbec zahrnovat jako doplňkové vytápění a dělat kvůli tomu z koupelny samostatnou zónu.
Pokud by topná tyč nebyla nikdy použita k vytápění, tak by pak fungovala vlastně jako sušička, se kterou se v PENB také nijak nepočítá.
Nejsem si ale jistý, zda lze jednoznačně prokázat, že zmíněná tyč k vytápění nikdy nepřispěje. Pokud to prokázat lze, pak by se s ní v PENB počítat nemuselo. Pokud nelze, pak se nedá nic dělat - je třeba ji jako zdroj tepla na vytápění uvažovat.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,
je prosím někde definováno, které části stavby jsem povinnen do výpočtu PENB zahrnout ? Jde mi o situaci, kdy je k RD přistavěná nevytápěná garáž, provozně nepropojená s domem. jsem povinnen tuto garáž do výpočtu zahrnout (jako nevytápěný prostor) a nebo jí mohu ignorovat a počítat jen samotný RD bez garáže a stěnu na kontaktu s garáží brát jako venkovní ?
Zásady vytváření výpočetních modelů budov jsou popsány spíše obecně např. v EN ISO 52016-1 či v ČSN 730331-1. Nenajdete tam ale samozřejmě popsány všechny možné situace - to ani není možné. Vždy tedy záleží na energetickém specialistovi, jak situaci vyhodnotí a namodeluje.
V případě, na který se ptáte, lze postupovat oběma uvedenými způsoby: buď se garáž uvažuje jako nevytápěný prostor, nebo se zanedbá. Přesnější je samozřejmě první možnost, která také vede obvykle k příznivějším výsledkům energetického hodnocení - a zřejmě by ji proto volila většina specialistů.
Druhá možnost ale není nijak "zakázaná". Po zanedbání garáže získáte téměř jistě výsledky na straně bezpečnosti a zjednodušíte si práci. Takže své výhody to má... Doporučoval bych nicméně takto postupovat jen tehdy, když má stěna mezi RD a garáží parametry venkovní stěny. A také by bylo vhodné PENB opatřit komentářem s vysvětlením zvoleného postupu.
Zbyněk Svoboda
Při kontrole SEI jsme narazili na problém. Bytový dům, 2 zóny a 2 nevytápěné prostory, kolektor a kotelna. Kolektor sousedí stropem se zónou 1 a stěnou a dveřmi se zónou 2. Kotelna sousedí se zónou 1, ale v tab. a.1) protokolu k PENB nejsou uvedeny ohraničující stěny a strop kotelny k zóně 1. Kolektor je uveden OK.
Zašlete nám prosím kompletní vstupní data, bez jejich znalosti se bohužel nedá na podobné dotazy nijak konkrétně reagovat. Děkujeme za pochopení.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den, prosím o informaci, zda při zpracování PENB se má již využívat ČSN 730331, která je účinná od 1.10.2018? Děkuji.
Určitě ano, protože TNI 730331 byla souběžně se zavedením ČSN 730331 zrušena. Oba dokumenty jsou nicméně natolik podobné (hlavním rozdílem je rozšíření některých tabulkových hodnot), že se používaním staré TNI nevystavujete nějakému riziku velkých chyb.
Nová verze programu Energie 2019 bude na novou ČSN 730331 samozřejmě kompletně zaktualizována - resp. už vlastně je, ale program sám je ještě upravován kvůli změnám v nové EN ISO 52016-1 a dalších souvisejících normách. Předpokládané uvedení Energie 2019 na trh je začátek roku 2019.
Zbyněk Svoboda
Dobrý den,řeším RD s rekuperací,krb. kamna s teplovzd. výměníkem a el. podl. vytápění. Rekup. je zadána ve větrání zóny, v záložce zdroj tepla je krytí potřeba tepla vzt, v čemž je zahrnut výměník. Je tato úvaha správně? Jak by se řešil stejný případ bez rekuperace. Pokud nemám nucené větrání a mám teplovzdušný výměník na kamnech nelze zadat krytí potřeby tepla vzduchotechnikou. Děkuji Souček
Rozumím-li tomu dobře, máte v RD nucené větrání se zpětným získáváním tepla. Jeho účinnost se zadá skutečně na záložce pro popis větracího systému.
Teplovzdušné vytápění byste ale v RD s nejvyšší pravděpodobností neměl zadávat. Větrací vzduch zřejmě neohříváte na teplotu vyšší, než je vnitřní teplota... a samotný teplovzdušný výměník obvyklého typu se projeví jen ve zvýšené účinnosti kamen. Modelovat ho jako teplovzdušné vytápění by šlo jen tehdy, když by byl vzduch z výměníku rozváděn nuceně po celém RD (byl by součástí větracího systému).
Pokud v budově nucené větrání není, pak nemůže být výměník na kamnech považován za teplovzdušné vytápění a zohlednit ho můžete jen zvýšenou účinností kamen.
Zbyněk Svoboda
< 1 .. 45 46 47 48 49 Stránka 50 51 52 53 54 55 .. 120 >