V předchozích dvou článcích jsem se zabývali Productivity extension SAP pro AutoCAD Architecture 2010. Dnes se podrobněji podíváme na Renovation extension.
Renovation extension slouží, jak název napovídá, k vytváření dokumentace rekonstrukcí, adaptací, přestaveb a podobně. Nástroje obsažené v tomto menu umožňují přiřadit prvky do skupin stávajících, nových nebo bouraných konstrukcí.

Nástroje zároveň řídí zobrazování skupin konstrukcí, takže v jednom výkresu mohou být jak konstrukce bourané tak nové. Nástroje Renovation extension vytvoří samostatné konfigurace zobrazení (display configuration) a na to navazující nižší úrovně zobrazení (set a display representation), ze stylů obsažených ve výkresu vytvoří samostatné styly pro nové, bourané a stávající konstrukce a pro stěny vytvoří i nové skupiny začišťování, aby se nespojovali stěny nové s bouranými.

Jak bylo zmíněno v předchozím příspěvku, zobrazování konstrukcí podle toho, zda jsou stávající, nové nebo bourané můžeme ovlivňovat vlastním nastavením tohoto zobrazování, nebo lze vybrat jedno z přednastavených zobrazení, které je možné zase dále upravovat. Na obrázcích v předchozím příspěvky bylo použito zobrazení Standard. Na obrázku vpravo je zobrazení půdorysu rekonstrukce podle přednastaveného zobrazení US Standard – Medium Detail

Systémová proměnná PEDITACCEPT se uplatňuje při editování křivky – příkaz PEDIT (případně _PEDIT). Chceme-li například spojit více entit do jedné křivky jme po zadání příkazu PEDIT a klepnutí na první entitu, která není křivkou dotázáni, zda chceme danou entitu převést na křivku (viz obrázek vpravo). Tento dotaz se může zdát ve většině případů nadbytečný. Potlačit ho a vynechat tak jeden (nadbytečný) krok můžeme právě nastavením systémové proměnné PEDITACCEPT na 1.

Kdybychom analyzovali svoji práci v AutoCADu, zjistili bychom pravděpodobně, že mezi nejčastěji používané příkazy patří panoramování a zoomování. Příkazy slouží k pohybu ve výkrese a většina uživatelů je ovládá pomocí prostředního kolečka myši. Chování kolečka myši v AutoCADu a ostatních produktech na AutoCADu založených ovlivňují tři základní proměnné.

V předchozím příspěvku týkajícím se nových funkcí AutoCADu 2010 bylo naznačeno, jakým způsobem lze využít nové možnosti Constraint pro výpočet ohybového momentu a reakcí na jednoduchém prostém nosníku a pro zobrazení průběhu posouvacích sil. Ve zvoleném případu však nebylo možné z důvody spojitého zatížení zobrazit průběh ohybových momentů přesto, že maximální ohybový moment se spočítal.

Jinak tomu je u prostého nosníku zatíženého osamělým břemenem. Na následujících obrázcích je vidět jak definování statického schématu nosníku, průběhu posouvacích sil i ohybových momentů, tak také chování celého schématu při změně délky nosníku, velikosti síly osamělého břemene i jeho umístění.