Část uživatelů AutoCAD Architecture (ACA) využívá tento produkt, alespoň zpočátku, pouze pro 2D kreslení. Model objektu může být vynesen ve 3D, ale pro tvorbu prováděcí dokumentace jsou již jednotlivá podlaží exportována do 2D půdorysů. Plochy a výkaz místností jsou kresleny ručně s nutností generovat pomocné 2D křivky ohraničující jednotlivé místnosti. V lepších případech je využit nástroj "3. strany", který automaticky generuje ohraničující křivku a umístí číslo s plochu doprostřed místnosti. Tabulka místností je pak tvořena buď pomocí extrakce atributů, nebo s využitím tabulkového procesoru a propojena s výkresem (např. excel..), nebo dokonce ručně.

Přitom ACA se svými AEC nástroji "Prostor" a "Tabulka" umožňuje komfortnější způsob, který si dále popíšeme na příkladu s využitím křivek vymezujících plochy jednotlivých místností.

Značné části uživatelů zpočátku nevyhovuje nové uspořádání jednotlivých nástrojů do tzv. "Ribbonu" (pásu nástrojů); vyžadují při přechodu na vyšší verzi (2010, 2011..) okamžitou produktivitu s využitím klasického rozmístění nástrojů v pracovním prostoru AutoCADu. AutoCAD a AutoCAD LT umožňuje pomocí volby přednastaveného pracovního prostoru "AutoCAD classic" původní uspořádání nástrojů zpřístupnit.

"Pás nástrojů" má ale nesporné výhody. Například díky zobrazení kontextové nabídky nástrojů souvisejících s modifikací vybraného objektu (kontextové karty) již nemusíme zobrazovat "plovoucí menu" vyvolané pravým tlačítkem myši (uživatelům, kteří konvenčně využívají pravé tlačítko myši jako "Enter", jsou zpřístupněny potřebné funkce).

Nevýhodou kontextové nabídky může být pro někoho to, že se skryje předchozí zobrazená karta a základní modifikační nástroje musíme opět lovit jiným způsobem. Takže např. pro posun stěny (pokud uživatel využívá nástroj "posun" z karty "výchozí") je nutné nejprve volat příkaz posun a až následně vybrat posouvaný objekt. Zobrazování kontextových nabídek můžeme jednoduše ovlivnit nastavením systémové proměnné...

Od cca 23.3.2011 Autodesk postupně uvolňuje produkty řady 2012. Též AutoCAD Architcture byl mezi prvními.

Jenou z novinek je prvek "rohové okno", na následujících snímcích si jej představíme...

Někteří uživatelé programu se můžou setkat s nefunkčností nástroje: "oddělovač prostorů" na paletě nástrojů. Při volání nástroje se objeví tato hláška:

AECSpaceSeparatot

Příkaz sice můžeme spustit z příkazové řádky: "AecSpaceSeparator", nebo ručně opravit.

Otázka:

Delší dobu se zaobírám myšlenkou přejít ke tvorbě 3D modelu, z kterého bude možné následně “vyprodukovat” stavební dokumentaci, případně vizualizace a axonometrie pro investora.

Stále je slyšet, jak je přechod na projektování ve 3D efektivní. Přináší údajnou cca 30%ní úsporu času (samozřejmě v závislosti na velikosti projektu, počtu variant, změn, stupni projektové dokumentace, firemním zvyklostem…). Vytvořený model je možné použít na generování pohledů, řezů, tabulek a nakonec i k vizualizaci… Co tedy volit? AutoCAD Architecture, nebo Revit Architecture? Výhledově pro možnost pozdějšího využití vytvořeného modelu např. pro správu budovy (facility management) se jeví v této chvíli použití BIM model Revitu jako prozíravější.

Na druhou stranu je zde daleko početnější skupina “konvenčních” uživatelů, která nedá dopustit na (již lety ověřenou) práci ve 2D. Nabízí se např. důvody: okamžitá produktivita– stávající uživatelé práci ve 2D ovládají, výkonnost je vyšší, přechod na jiný způsob práce by znamenal v počátcích snížení produktivity (např. v případě nutnosti přizpůsobit výstup firemním zvyklostem – prováděcí dokumentace apod.); vstupní podklady ve 2D– zaměření od geodeta, či návrh dispozice od architekta; nutnost generovat výstupy ve 2Dpro specialisty; cena produktu…

Bylo by možné předvést výhody práce ve 3D v RA v průběhu následujících 30 dní (platnost zkušební verze)? Pro koncepční návrh architekta včetně “efektního” výstupu pro investora je výhoda tohoto produkt nesporná; je ale RA výhodný i pro běžné projektanty, kteří se živí především tvorbou jednostupňové, či prováděcí dokumentace…?