Otázka:

SFŽP chce provést přepočet podlahové plochy u řadového RD. Stěnu k sousednímu RD máme zahrnutou do podlahové plochy, v duchu čl. 2.1.3., fond plochu požaduje bez této stěny.

Odpověď SFŽP: Změna TNI byla realizována proto, že původní ustanovení v TNI bylo v rozporu s ČSN EN ISO 13790. Plochu vnitřní oddělující stěny mezi objekty započtete do plochy pro výpočet měrné tepelné ztráty, neboť hranice zóny jde po "vnějším povrchu" konstrukcí tvořících obálku zóny. Do výpočtu potřeby energie na vytápění ale budete započítávat plochu mezi vnitřními povrchy konstrukcí tvořících obálku zóny, tudíž plochu stěny mezi dvojdomky či řadovými domy do plochy nezapočítáme. To samé platí pro stanovení podlahové plochy pro dotaci.

Požádám Vás o vyjádření.

Otázka:

Chtěl bych se zeptat na správný způsob zahrnutí vlivu provětrávacích kanálků ve skladbě stávajícího střešního souvrství panelového domu. Souvrství na panelu je tvořeno spádovou vrstvou z keramzitu (tl. ~250mm), heraklitovými deskami (35mm), foalbitem, rohoží KSD 400 (50mm) a dále vrstvami živičných a foliových izolací (v ploše je to různé dle různých historických oprav).

Ve vrstvě heraklitu jsou provedeny mezi deskami provětrávací kanálky šířky 40mm (plocha kanálků tvoří cca 10% plochy střechy) s vyústěním do obvodového kanálu vedeného kolem atiky, který je odvětraný malými otvory skrz atiku (á 1200 mm, průměr 40mm, plocha je ještě zmenšená kovovou síťkou proti ptákům).

Plocha odvětrávacích otvorů vychází cca 225 mm2/m2 plochy střechy. Dle normy ČSN EN ISO 6946 (nic bližšího této problematice jsem nenašel) by se mělo jednat o nevětranou vzduchovou vrstvu (do 500 mm2 větracích otvorů/m2 střechy). Norma se sice týká celoplošné vzduchové vrstvy, ale tím, že se jedná pouze o kanálky, které představují mnohem větší odpor pro proudění vzduchu, by se měl vliv provětrávání logicky ještě výrazně snížit. Dle mého závěru by tedy mělo být zcela korektní při výpočtu v Teple pouze zohlednil vliv odvětrávacích kanálků pomocí ekvivalentní tepelné vodivosti vrstvy heraklitu nebo zjednodušeně pomocí přirážky Delta U (výpočet dle poměru plochy heraklitu a kanálků jako nevětraná vzduchová vrstva příslušné tloušťky). Je to takto správně?

Otázka:

V tabulce a1) Požadavky na součinitel prostupu tepla na str. 4 protokolu k PENB je sloupeček UN,rq,j:

Tabulka a1) v protokolu k PENB

Přitom jsem ve vyhlášce ani v normě nenašla, co tahle hodnota přesně znamená. Chápu to tak, že pokud je tam index N, jde o hodnotu normou požadovanou pro j-tou zónu, takže bych tam uvedla požadované hodnoty. SEI ovšem požaduje, aby se tam uváděly doporučené hodnoty. Jakým způsobem se má sloupeček vyplnit?

Otázka:

Vždy jsem pro stav po zateplení počítal s novými, zvětšenými plochami obalových konstrukcí. Dle zkušeností mi pak výpočet vychází cca o 1-2kwh nepříznivěji, tedy na stranu bezpečnou. Setkal jsem se teď ale s názorem, že to není tak úplně korektní, mohu vědět proč?

Otázka:

- stávající stav: 3 podlažní RD, dvě nadzemní podlaží vytápěna, v suterénu  o celkové podlahové ploše 43,30m2 je vytápěna pouze 1 místnost plochy 9,40m2. Tyto údaje zadávám na fornulář "popis konstrukcí ve styku se zeminou - částečně či zcela nevytápěný suterén - podrobný výpočet."
- po úpravě: zatepluji stropní konstrukci mezi přízemím a nevytápěnou částí suterénu, tedy plochu 43,30 - 9,40 = 33,90 m2. Do uvedeného formuláře uvedu tedy nové hodnoty tepelného odporu stropní konstrukce a dále upravím podlahovou plochu na 33,90m2 - tedy plochu skutečně zateplovanou.
..kam zadat podlahu pod vytápěnou místností v suterénu 9,40m2?