Otázka:

Mám pochybnosti o smyslu celého hodinového výpočtu. Bez vnitřních konstrukcí stejně žádnou tepelnou stabilitu nedokážete dopočítat. Vůbec nevíte, zda je stavba uvnitř ze dřeva, porobetonu, cihel nebo betonu. Ohledně energetické náročnosti u chlazení tedy nemáte šanci nic relevantního dopočítat, protože nemáte zadané vstupní hodnoty, které jsou zcela zásadní. Žádným složitým výpočtem nemůžete dohnat chybějící zadané hodnoty. Nevíte, jak budova reaguje na venkovní změny teploty, a proto ani nemůžete vědět, kolik energie pro udržení stabilního vnitřního prostředí potřebujete. Celé je to na hliněných základech.

Otázka:

Pokud RD bude mít instalované předokenní rolety, jak je v programu zadat. Pouze přes korekční činitel clonění? Ten totiž vyjadřuje vliv prvků PROTISLUNEČNÍ ochrany a mluvím-li o zimním období, jsou totiž dvě skutečnosti a to: přes den, jsou vytažené - korekci bych neuvažoval. A v noci nám roleta tvoří další izolační vrstvu - jak toto tedy zahrnout do výpočtu?

TEORIE: Tajemné Ψ a jeho fyzikální význam

Lineární činitel prostupu tepla je jednou z nejzajímavějších stavebně fyzikálních veličin, i když to jeho málo nápadné jméno a stejně nenápadná základní definice nijak nenaznačuje. Ve skutečnosti bychom ho ale mohli bez přehánění nazvat chameleonem stavební fyziky - tak různé podoby na sebe může brát. Podívejme se na jeho fyzikální význam trochu blíže. Inspirací příspěvku byl následující dotaz:

Když se počítá lineární činitel rohu nezateplené stěny, např. cihla plná 450 mm, tak hodnota Ψ vyjde např. -0,900 W/mK. Když se počítá roh nové zateplené stěny, tak je ta hodnota např. 0,096 W/mK. Jaké je vysvětlení, že je ta nezateplená stěna "lepší"?

Otázky:

prosím o některé informace ohledně výpočtu k Zelené úsporám:

1- Prosím o sdělení přesnosti výpočtu celkového obestavěného prostotu dle TNI 730329, kde má být stanoven přesně vypočtený objem % vzduchu z obestavěného prostoru. Započítávají se do tohoto prostoru střední nosné zdi i příčky?
Na totéž bych se chtěla zeptat ohledně podlahové plochy?
2- Zadáváme - li potřebu pomocné energie na provoz zóny (čerpadla, ventilátory) , vycházíme z obvyklých hodnot dle nápovědy a dům má 2 bytové jednotky - má se zadat dvojnásobné množství energie nebo program již počítá s tím , že jsem výše uvedla 2 byty?
3- Kam je lépe zahrnout stropní konstrukci nad sklepem, když v rámci zelené sklep do výpočtu nechci zahrnovat ale stropní konstrukce by se měla v rámci dotací zateplovat. Jestli mezi podlahy nebo stěny.
4-…větrání a chlazení…je pouze okny - proč musí být vždy energonositel?

Otázka:

Řadový domek (přízemí, podkroví), výškově i směrově uskočený oproti ostatním. Celoplošně podsklepen (prádelna, dílna, garáž). Suterén zahlouben pod terén tak, že na jedné straně je pod terénem a na druhé nad terénem.
Prosím o posouzení korektnosti logiky výpočtu:
Suterén počítám na záložce Podlaha a suterén jako " částečně či zcela nevytápěný sutrerén". Tepelné odpory stropu suterénu a podlahy suterénu určím klasicky.
Tepelný odpor suterénní zdi určím váženým průměrem dle ploch a dílčích tepelných odporů všech konstrukcí (zdiva suterénu k sousednímu bytu, zdiva suterénu k sousednímu suterénu, zdiva suterénu k zemině, zdiva suterénu k venkovnímu prostředí, oken a dveří).
Výšku podlahy 1NP nad terénem a podlahy suterénu pod úrovní terénu určím zase váženým průměrem výšky terénu ve štítech.
Až sem to vypadá až podezřele jednoduché.
Při výpočtu na záložce Nevytápěné prostory však narazím na problém souseda(ů). Je správné zadat společné zdi řadových domů jako neprůsvitné konstrukce na styku s interiérem (pomíjím, že část dělící zdi bytu sousedí i se suterénem souseda)? Jaký bude objem vzduchu - celý objem sousedních domů?