Otázka:

Jak správně započítat celkovou energeticky vztažnou plochu po provedení zateplení fasády kontaktním zateplením. Má se započítat do celkové energeticky vztažné plochy i nové zateplení či ne?

Otázka:

Zajímalo by mne, jakým způsobem pracuje pomocný výpočet součinitele prostupu tepla okna, když se zadává plocha rámu s pomocí procenta z celkové plochy.

Výpočet jsem udělal tak, že jsem si dle SVT kódu našel okno, kde bylo uvedeno, že podíl rámu je 32,1%, takže jsem zadal:

Zadání okna 2,5 x 1,8 m

Pro jiný rozměr (1 x 1,5 m) mi ale vyšla jiná hodnota součinitele prostupu tepla standardizovaného okna (0,71 místo 0,76), zatímco činitel rámu Ff mi vyšel stejný.

Takto jsem vytiskl i protokol k oknům pro NZÚ, ale přišla připomínka, cituji:

- Ve výpočtu MRPTnV jsou pro průsvitné konstrukce uvedeny stejné hodnoty Ff. Tato hodnota musí být přepočítána pro každý rozměr otvorových výplní zvlášť.

Když jsem zkusil místo procenta zadat šířku rámu, tak mi vyšly pro různé rozměry okna stejné "standardní" součinitele prostupu tepla, ale zato různé činitele rámu Ff.

Jaký postup je správně? Myslel jsem že pokud zadám výpočet přes % tak se to bez ohledu na skutečný rozměr přepočte vždy na standardní rozměr okna, ale to se neděje. Pokud bych chtěl použít výpočet přes procenta, tak si hodnotu % musím pro různé rozměry měnit ručně? Tak abych dostal vždy stejnou hodnotu pro standardní rozměr okna?

Otázka:

v programu Teplo 2009 po volbě typu konstrukce v úvodní masce - Skladba konstrukce (stěna, střecha, podlaha ) se ty to odpory při přestupu Rsi a Rse nastaví automaticky (na masce okrajové podmínky výpočtu a doplňující parametry ). Jen v případě víceplášťové konstrukce nutno zadat individuálně ? Pokud se jedná např. i o stěnu k sousedům s rozdílem teplot do 10°C tak jse Rse stále stejný dle ČSN EN ISO 6946 str. 8 a nebo nutno zadávat dle ČSN 730540-3 tabulka J.1 str. 83? Předem děkuji moc za potvrzení či vyvrácení mého názoru

Otázka:

...podle posledního upřesnění MŽP z 2 .6. se má počítat měrná potřeba tepla i pro budovy A.1 a A.2 podle medodiky TNI 730329 (dříve podle TNI jen pasivní novostavby). V programu Energie 2009 u výpočtu podle TNI je dáno větrání 17,5m3/h na osobu. Proto při účinnosti ZZT 0% vychází velmi malá výměna vzduchu (převedeme-li objemovy tok za hodinu na výmenu tak to vychází asi 0,1/h , dle ČSN EN ISO 13790 se doporučuje pro obytné stavby 0,3/h), je dostačující? Komentář k podobnému dotazu je zde Jak zadat způsob větrání zóny?, ale tam se nejedná o definování výměny vzduchu...

Když se o dodané energii na chlazení a energii odevzdané z budovy do okolí psalo na našem blogu poprvé, vzbudilo to tak malý ohlas (viz http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/dodana-energie-na-chlazeni-a-energie-odevzdana-do-okolniho-prostredi/), že jsem si na ten dávný příspěvek ani nevzpomněl... a nezařadil tudíž tento příspěvek hned do správného volného seriálu. Téma se ovšem stalo postupně asi natolik kontroverzním, že po 3 letech vzbudilo mnohem vzrušenější debatu. Na jejím začátku byl dotaz:

Když nyní program Energie prochází revizí, tak mne tak napadá, zdali je správné, že Energie nehodnotí energii okolního prostředí získanou tepelným čerpadlem pro chlazení.

Např. Mám-li v budově tepelné čerpadlo pro chlazení, tedy pro chlazení získávám energii okolního prostředí, pak se započítává pouze energie do tepelného čerpadla vložená (vesměs elektřina), mám-li však v budově tepelné čerpadlo pro vytápění, přípravu TV pak se získaná energie okolního prostředí započítává.