Otázka:

Při výpočtu RD mám v obývacím pokoji jako zdroj tepla krb a otopnou soustavu s plynovým kotlem. Při účinnosti mi to počítá účinnost otopné soustavy i u druhého zdroje, tj krbu. Není to chyba?

Otázka:

Pokud mám objekt, kde tepelné mosty mezi konstrukcemi nebyly nijak řešeny, je korektní použít hodnotu 0,2 při výpočtu dle TNI730329? Nebo je dostačující hodnota 0,1? Při uvažování ploch pro výpočet vycházím z vnějších rozměrů. Pokud provedu zateplení pouze obvodových stěn, lze snížit vliv lineárních vazeb na hodnotu 0,05 nebo by byla korektnější hodnota vyšší?

Poslední letošní aktualizovaný program z naší nabídky - program Energie 2017 - prochází finálním testováním a brzy bude uvolněn do distribuce.

Energie 2017

Z pohledu většiny uživatelů bude asi nejvýraznější změnou v programu nový alternativní způsob zadávání obalových konstrukcí (průsvitných i neprůsvitných), ale i změny ve výpočtu energetické náročnosti budov jsou poměrně zásadní. Většina z nich totiž vznikla na základě přímé poptávky z praxe (opět velmi děkujeme za všechny náměty!) a přináší proto dosud chybějící - a přesto potřebné - možnosti modelování. Program tak nově umožňuje např. zohlednit jen sezónní využití určitého zdroje tepla, použít elektřinu z FV systému jako náhradu libovolného energonositele či uplatnit elektřinu z kogenerace i v zónách, kde není kogenerační jednotka.

Detailní popis všech novinek najdete dále...

Otázka:

Zajímalio by mě, jestli se dá zohlednit existence mikroventilační vrstvy při výpočtu prostupu tepla a vlhkosti konstrukcí ploché pochozí střechy s klasickým pořadím vrstev (ŽB deska,spádovaný EPS 150 S, geotextilie, mikroventilace, geotex.,fatrafol 810,geotex.,dlažba na terče) v programu Teplo 2010.

Napadlo mně pouze zmenšení faktoru difuzního odporu fatrafolu, ale nevím kolikrát.

Vlastně jisté snížení by se mělo do výpočtu zahrnout již kvůli realizaci hydroizolačního souvrství (cca 10x ?)

Když se o dodané energii na chlazení a energii odevzdané z budovy do okolí psalo na našem blogu poprvé, vzbudilo to tak malý ohlas (viz http://blog.kdata.cz/stavebni-fyzika/article/dodana-energie-na-chlazeni-a-energie-odevzdana-do-okolniho-prostredi/), že jsem si na ten dávný příspěvek ani nevzpomněl... a nezařadil tudíž tento příspěvek hned do správného volného seriálu. Téma se ovšem stalo postupně asi natolik kontroverzním, že po 3 letech vzbudilo mnohem vzrušenější debatu. Na jejím začátku byl dotaz:

Když nyní program Energie prochází revizí, tak mne tak napadá, zdali je správné, že Energie nehodnotí energii okolního prostředí získanou tepelným čerpadlem pro chlazení.

Např. Mám-li v budově tepelné čerpadlo pro chlazení, tedy pro chlazení získávám energii okolního prostředí, pak se započítává pouze energie do tepelného čerpadla vložená (vesměs elektřina), mám-li však v budově tepelné čerpadlo pro vytápění, přípravu TV pak se získaná energie okolního prostředí započítává.