Otázka:

Chtěl bych se zeptat na správný způsob zahrnutí vlivu provětrávacích kanálků ve skladbě stávajícího střešního souvrství panelového domu. Souvrství na panelu je tvořeno spádovou vrstvou z keramzitu (tl. ~250mm), heraklitovými deskami (35mm), foalbitem, rohoží KSD 400 (50mm) a dále vrstvami živičných a foliových izolací (v ploše je to různé dle různých historických oprav).

Ve vrstvě heraklitu jsou provedeny mezi deskami provětrávací kanálky šířky 40mm (plocha kanálků tvoří cca 10% plochy střechy) s vyústěním do obvodového kanálu vedeného kolem atiky, který je odvětraný malými otvory skrz atiku (á 1200 mm, průměr 40mm, plocha je ještě zmenšená kovovou síťkou proti ptákům).

Plocha odvětrávacích otvorů vychází cca 225 mm2/m2 plochy střechy. Dle normy ČSN EN ISO 6946 (nic bližšího této problematice jsem nenašel) by se mělo jednat o nevětranou vzduchovou vrstvu (do 500 mm2 větracích otvorů/m2 střechy). Norma se sice týká celoplošné vzduchové vrstvy, ale tím, že se jedná pouze o kanálky, které představují mnohem větší odpor pro proudění vzduchu, by se měl vliv provětrávání logicky ještě výrazně snížit. Dle mého závěru by tedy mělo být zcela korektní při výpočtu v Teple pouze zohlednil vliv odvětrávacích kanálků pomocí ekvivalentní tepelné vodivosti vrstvy heraklitu nebo zjednodušeně pomocí přirážky Delta U (výpočet dle poměru plochy heraklitu a kanálků jako nevětraná vzduchová vrstva příslušné tloušťky). Je to takto správně?

Otázka:

Vždy jsem pro stav po zateplení počítal s novými, zvětšenými plochami obalových konstrukcí. Dle zkušeností mi pak výpočet vychází cca o 1-2kwh nepříznivěji, tedy na stranu bezpečnou. Setkal jsem se teď ale s názorem, že to není tak úplně korektní, mohu vědět proč?

Otázka:

SFŽP chce provést přepočet podlahové plochy u řadového RD. Stěnu k sousednímu RD máme zahrnutou do podlahové plochy, v duchu čl. 2.1.3., fond plochu požaduje bez této stěny.

Odpověď SFŽP: Změna TNI byla realizována proto, že původní ustanovení v TNI bylo v rozporu s ČSN EN ISO 13790. Plochu vnitřní oddělující stěny mezi objekty započtete do plochy pro výpočet měrné tepelné ztráty, neboť hranice zóny jde po "vnějším povrchu" konstrukcí tvořících obálku zóny. Do výpočtu potřeby energie na vytápění ale budete započítávat plochu mezi vnitřními povrchy konstrukcí tvořících obálku zóny, tudíž plochu stěny mezi dvojdomky či řadovými domy do plochy nezapočítáme. To samé platí pro stanovení podlahové plochy pro dotaci.

Požádám Vás o vyjádření.

Otázka:

Obr - tvarování střešního světlíku:

S jakým stínícím faktorem mohu uvažovat při takto tvarovaném světlíku při výpočtu letní stability posuzovaného prostoru (atrium) tj. jde mi o obdobný faktor jako je u svislých otvorových výplní v souvislosti s markýzou, bočním žebrem apod.

Další doplňující informace k uvažovanému provozu světlíku:

- letní období – předpokládá se automatické otvírání prosklené části v době slunečního svitu (odvedení tepelného zisku), dále se předpokládá, že se celý prostor v nočním období bude automaticky provětrávat (vychlazovat).

- zimní období – prostor pod světlíkem bude využíván pro odvod teplého vzduchu přes rekuperační výměníky VZT.

Otázka:

Chtěl jsem se zeptat, jak postupovat dle nové ČSN 730540-2 (dále jen "ČSN" ) při posuzování pasivních nebytových staveb v programu ENERGIE 2011. Konkrétně se mi jedná o administrativní budovu pro 40 osob (Ac dle TNI 586 m2) . V ČSN je na str. 41 napsáno že se mají použít "přiměřeně" informace z TNI 730330. 

Jedná se mi o to:

- zda použít výpočet dle TNI či dle vyhlášky o ENB 

- jak zadat klimadata, vntiřní zisky, intenzita osvětlení a větrání ... paušalně dle TNI či individuálně - volby výpočtu dle vyhlášky ENB s možností přiblížení se reálnému provozu  požadavkům např. hygieny atd. ?

- pokud by se postupovalo dle TNI (jak uvádí ČSN) tak pak nelze zadat chlazení, příprava TUV a pom. energie individuálně pro zhodnocení primární energie 

- s jakou podlahovou plochou uvažovat (dle TNI a nebo s nějakými redukcemi pdobně jako v PHPP)?

- jaké jsou požadavky na Uem (dle TNI ? alt. jen dle ČSN) 

- jaké možnosti výstupu z Energie (zatřízení a zhodnocení pasivity odbjetu dle ČSN ) je možné při výpočtu dle vyhl. je pak neaktivní zhodnocení en. náročnsoti (pasivity ) dle TNI. Při výpočtu dle TNI je objekt zatřízen mezi rodinné domy. 

P.S: Poznamenávám jen že administrativní budova je od obytných (modelovaných v TNI) odlišná zejména ve vnitřních ziscích (od PC, osob) a požadavcích na osvětlení  ... cvičně jsem budovu zadal dle TNI i dle vyhlášky .. výsledky se pak rozchází zejménma v měrné potřebě tepla na vytápění.

Podle TNI: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:     12 kWh/(m2.a)

Podle vyhlášky: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:  3 kWh/(m2.a)