Otázka:

...Výpočty difúzně otevřených kcí dřevostaveb (bez parozábrany). V ČR to není až tak běžná kce, kterou by výrobci používali, nicméně občas se něco objevuje. V SRN a patrně i v dalších zemích je to relativně známý systém a je poměrně často používán (prvky STEICO, GUTEX, …). Obvyklá skladba obvodové kce je přibližně následující (z interiéru) – uvedu konkrétní příklad:

- sádrovláknitá deska 15 mm

- uzavřená vzduch. dutina 40 mm

- OSB deska 15 mm

- rámová kce vyplněná minerální vatou 140 mm

- dřevovláknitá lisovaná deska 60 mm

- lepidlo – s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca 20-30)

- konečná omítkovina – opět s co nejmenším faktorem difuzního odporu (mí cca

80-100)

Pokud provedu tepelně technický výpočet takové kce v programu Teplo 2008 (dle ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946 a ČSN 73 0540), vždy vychází samozřejmě kondenzace v takové kci. Co je však horší, množství zkondenzované vodní páry je cca 0,7 kg/m2rok, vypařené (vypařitelné) cca 5,0 kg/m2 rok.

Podmínka 0,1 kg/m2rok tedy není splněna. Rovněž tak podmínka, která je ještě přísnější a navazuje na plošnou hmotnost vrstvy s kondenzací. Řešení je samozřejmě vynechat lepidlo a konečnou omítku – byť mají velmi příznivý faktor difuzního odporu – a udělat kci odvětrávanou. Někteří dodavatelé touto cestou skutečně jdou a nabízejí toto řešení. Avšak v praxi se setkávám se i s řešením, které jsem uvedl výše, tedy s použitím relativně kvalitních lepidel a omítkovin. Ovšem pak nevychází podmínka pro množství zkondenzované vodní páry (ani podle ČSN EN ISO 6946 ani podle ČSN 73 0540). Za mých studií („doba Tepla 94“) jsem od Vás o difúzně otevřených kcí nic neslyšel, nyní jsem zkoušel hledat nějaké informace (např. jiná kriteria pro takové kce, způsob hodnocení), ale bezúspěšně. Dovedl bych si představit, že se „prohlásí“, že takovou kci nelze hodnotit podle výše uvedených norem a že funguje na základě nějakých praktických skutečností (bilance je aktivní), byť ne určitě dlouhodobých.

Otázka:

Při porovnávání protokolů výpočtů podle starších a novější verze jsem narazil na některé nesrovnalosti. Nepátral jsem proč došlo ke změnám, mohl by jste mi to vysvětlit ?

- ve starší verzi byl údaj měrný tok speciálními konstrukcemi dH v záporné hodnotě. Myslel jsem si, že docházelo ke korekci tepelných toků podlahovými konstrukcemi. Bylo to zobrazeno i v grafech.
- v nové verzi již tato korekce není
- průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy byl ve starší verzi nižší (v mém příkladu 0,42) než v nové verzi (0,44)
- měrné potřeby i spotřeby zůstaly stejné
Některé další náměty k výpočtu: 
- činitel redukce oken dle TNI 730329, TNI 730330
  Dle těchto norem se posuzují NeRD a PaRD většinou s okny v pasivním standardu U=0,8 a menší. V těchto případech bych bral, že b=1 . Ale pak by se měl provádět přesný výpočet lineární vazby vlivu osazení okenní výplně. Při vyhodnocování pro zelenou úsporám se však vyskytují okna podstatně horších vlastností U=2,5   U=1,3   U=1,2. V těchto případech by se mělo používat b=1,15. Osobně používám b=1,15 pro všechny varianty a vím, že jsem na straně bezpečné.
- k vlastnímu PENB
  e) energetická bilance pro standardní užívání neudává se celková dodaná elektrická energie jako ve výpočtech mimo TNI. V této tabulce by to chtělo uvádět ve všech variantách výpočtu celkové dodané energii, aby byly uváděny i celkové náklady. Podobně v barevném štítku dle TNI se neuvádějí celkové dodané energie, myslím si, že by tam měly být uváděny veškeré dodané energie.
- k Zelené úsporám
  hodnoty potřeb energie pro vytápění, které jsou potřebné k dokladování jsou uvedeny v protokolu výpočtu. Já tyto stránky zkopíruji, označím zvýrazňovačem a přiložím k tiskovému výstupu. Proto si myslí, že není nutné stále něco v programu přizpůsobovat Zelené úsporám, protože se sleduje jen dílčí část potřeby energie v objektu.
K ČSN EN ISO 13789 (02/2009)
Řešení soustavy rozměrů pro výpočty dle str. 15 Národní poznámkou  NP2) je velice zvláštní, když v předchozím platném znění nic takového nebylo. Je s podivem, že to v předchozích osmi letech nikomu nevadilo, další otázka je kolik lidí to přesně podle toho počítalo. (To je jen osobní povzdech nad přejímáním a zaváděním evropských norem a jejich bezproblémových úprav, oprav a změn.)...

Otázka:

...částečně podsklepený objekt převedu na model plně podsklepený s menší hloubkou, ale jak započitám podlahu a linearní činitele, které jsou rozdílné v místě stropní konstrukce a podlahy na terénu? A jak mám do výpočtu zahrnout stěny a jiné konstrukce (např. schodiště) oddělující sklepní nevytápěný prostor a vytápěnou část?

Otázky:

1/ V zóně RD jsem v popisu konstrukcí "Podlahy a suterén" zadal konstrukci podlahy ložnice nad spojeným nevytápěným prostorem garáže a dílny. Při vyplňování konstrukcí pro nevytápěný prostor zmíněné garáže a dílny je třeba v záložce "Konstrukce na styku s interiérem" rovněž vyplnit podlahu ložnice ( strop nad nevytápěným prostorem garže a dílny ), nebo nikoliv ?

Stejně tak je třeba zadat znovu dělicí stěnu mezi garáží s dílnou a interiérem RD ikdyž tato byla již zadána v popise konstrukcí "Stěny a střecha" rod. domu ?

2/ Strop ve 2 NP rod. domu nad nevytápěnou půdou je zadán v popise konstrukcí "Stěny a střecha" se zařazením v tabulce do kategorie "Střecha". Půda v tomto případě se nezařazuje jako nevytápěný prostor. Je to tak správně ?

Otázka:

...V pomocném výpočtu zadávám počet křídel, ale asi jsou uvažovány standardní tvary otvíravých křídel. Pokud mám nestandardní tvary:

Typ A	Typ B

 , pak bych měl asi vypočítat ručně délku spár a manuálně ji zadat. Bylo by to asi přesnější pro výpočet Uw. Jaký je na tento dotaz Váš názor?