Otázka:

...čím může být způsobeno, že okno s vnitřní žaluzií vychází hůře, než okno bez žaluzií?

První je jen se zasklením (g=0,41,ƬE=0,38) a druhé je se žaluziemi (g=0,31, ƬE=0,04).

Otázka:

... dávám si dohromady podklady pro PENB a mám takové menší dilema, které bych s Vámi rád zkonzultoval. Jedná se o 8 podlažní bodové domy ve dvojicích, které jsou horizontálně posunuty. Mezi domy je dilatační spára v šířce 15 cm. V dilataci by měla být vložena tepelná izolace (alespoň podle PD, ale já pochybuji, že tam nějaká vůbec je a pokud je, pak nikdo neví v jakém stavu). Tato dilatace bude upravena nově - dle doporučených systémových řešení. Jedná se mi o to, s jakou teplotou uvažovat v dilatační spáře. Obvodový plášť je ze struskopemzobetonových panelů, varianta Nový Jičín. V této části nebude plášť zateplen, pro výpočet součinitele prostupu tepla jsem uvažoval s Lambdou 0,70 W/mK, protože teoreticky předpokládaná objemová váha nebyla nikdy o těchto blokopanelů dodržena. Jedna z variant je teplota vnějšího vzduchu, tzn. že bych to uvažoval tak, že vedle žádný dům není, stěna v délce dilatační spáry zůstane původní - bylo by to na straně bezpečnosti. Druhou možností je uvažovat s teplotou 0 až - 5 stupňů, protože teplo z bytů bude tuto dilatační spáru vyhřívat a teplota s výškou bude stoupat. Tato úvaha je ovšem ryze teoretická. Rád bych Vás poprosil touto cestou o Váš názor, a to jak k uvedenému součiniteli tepelné vodivosti, tak k teplotě v dilataci.

Otázka:

...V čem přesně spočívá disproporce mezi výpočtem Uem podle TNI 73 0329 a ČSN 73 0540? Ve výsledku pro výpočet pasivního domu, který počítám se průměrný součinitel Uem liší o 0,01, tedy dle TNI 73 03 29 vychází 0,22 a podle 73 0540 vychází 0,23 (uvádí to protokol výpočtu). Zároveň bych chtěl z definice vědět, zda hodnota Uem = 0,22 (dle TNI) stačí pro parametr pasivního domu.

Otázka:

1. Kondenzace v konstrukci..

2. Lineární činitel prostupu tepla

3. Je L tepelná propustnost?

Otázka:

v programu Teplo 2009 po volbě typu konstrukce v úvodní masce - Skladba konstrukce (stěna, střecha, podlaha ) se ty to odpory při přestupu Rsi a Rse nastaví automaticky (na masce okrajové podmínky výpočtu a doplňující parametry ). Jen v případě víceplášťové konstrukce nutno zadat individuálně ? Pokud se jedná např. i o stěnu k sousedům s rozdílem teplot do 10°C tak jse Rse stále stejný dle ČSN EN ISO 6946 str. 8 a nebo nutno zadávat dle ČSN 730540-3 tabulka J.1 str. 83? Předem děkuji moc za potvrzení či vyvrácení mého názoru