Otázka:

Posuzujeme střechu nad nevytápěným objektem hromadných garáží. Ve stávajícím stavu je na stropní kci proveden škvárový násyp 0-350 mm + bet. mazanina bez sítě a bez dilatování tl. 50-100 mm. Střecha je ve velmi špatném stavu (bet. mazanina je v některých místech vzdutá až o 250 mm, pásy kolem atik utržené, ve škvárovém násypu byl zjištěn vysoký obsah vlhkosti).

Družstvo si nechalo vypracovat projekt, který navrhl vše odstranit a provést nově (spádové klíny z EPS + živičná hydroizolace). Návrh je v pořádku, ale problém je s financemi.

V případě ponechání vlhké škváry a provedení nové mazaniny + hydroizolace nebo použití škváry pro provedení škvárobetonu + bet. mazaniny bude v obou případech ve skladbě zabudována nějaká vlhkost.

Pokoušel jsem se tento stav prověřit v programu Teplo 2011 s uvažováním zabudované vlhkosti 10% se započtením redistribuce vlhkosti. Nyní se dostávám k dotazu:

Nevím jak je možné prověřit chování zabudované vlhkosti v konstrukci nevytápěného ani netemperovaného objektu. V základní nabídce jsou uvedeny jen stavby vytápěné, temperované s pevně danou okrajovou podmínkou pro interiér. Pokud si např. zvolím garáže chráněné proti mrazu průměrné měsíční teploty pro výpočet bilance dle ČSN 13788 tak mi automaticky se vyplní teplota Tai = 5°C (stejná pro všechny měsíce) a vlhkost Fii (např. v letních obdobích 100%).

Teploty Tii si  v jednotlivých měsících upravím dle odhadované možné teploty. 
Nevím zda takto postupuji správně, ale výpočty se mi nějak nezdají (porovnával jsem skladbu s finálním živičným pásem a mPVC).

Otázka:

V budově mám kombinaci teplovzdušného vytápění s klasickou teplovodní soustavou, přičemž každý systém má svůj zdroj tepla (plynový kotel, elektrický ohřívač). Odhaduji rozdělení dodávky tepla na zhruba polovinu na každý systém. Jakým způsobem mám tuto situaci zadat?

Otázka:

V souvislosti s problematikou posuzování ENB jsem narazil na (dle mého názoru) neřešený problém v metodice výpočtu, který vede k velkému rozptylu hodnot EN.

Podle přílohy 1 vyhlášky 78 se mají pro výpočet referenčního Uem,R použít požadované součinitele prostupu tepla konstrukcí podle ČSN 730540-2:2011. Pro běžné budovy / zóny v rozmezí převažujících teplot 18-22°C není problém. Ten nastává při posuzování zón s nižší převažující teplotou.

Příklad: mám technické zázemí objektu (např.sklad, garáž, kotelnu..) s temperační teplotou +8°C. Pro obvodovou zeď pak platí hodnota Un20*e1 - dle tab.3 v normě tedy 0,75*(16/(8-4)) =3W/m2K. A když tuto hodnotu použiji pro výpočet referenčního Uem,R, tak mi vyjde velmi vysoká hodnota.

Praktickým dopadem je, že pokud si jednoduchý objekt (příklad rodinného domu) vhodně prozónuji, pak se uměle "vylepší" hodnocení EN oproti stejnému objektu při jednozónovém hodnocení. Vylepšení vlastně spočívá ve zhoršení parametrů referenčního objektu vlivem použití součinitele e1. Dle mého názoru tady dochází k jakési duplicitě při zohlednění skutečné vnitřní teploty v zóně.

Otázka:

Zpracovávám PEN pro RD, u kterého je prováděna větší změna stavby. Při vyhodnocení vyberu i doporučenou variantu, kterou jsem zpracoval, ale v poslední tabulce ukazatel energetické náročnosti se mi nezobrazí energetická náročnost na větrání u doporučené varianty.

Když tuto variantu generuji samostatně, ne jako doporučenou, energie na větrání se v této tabulce zorbrazí tak jak má.

Otázka:

Provádím PENB panelového domu , který má dálkové zásobení teplem /výměníková stanice/ a TUV. Jak tyto parametry zadám v programu ENERGIE - zdroje tepla a zdroj TUV?