Otázka:

Rád bych se zeptal na správné zadání akumulační nádoby v programu Energie 2014, v kterém se tyto hodnoty mohou zadávat na dvou místech.

V našem případě máme akumulační zásobník (např. 1000 ltr.) pro vytápění s vestavěným průtočným ohřevem teplé vody (nerezové trubky o objemu 35 l umístěné v zásobníku pro vytápění).

Je správné zadat hodnotu 1000 ltr. v kartě „Zdroje tepla“ – „Akum. nádrž“ a na kartě „Příprava teplé vody“ v části „Zásobník a rozvody“ uvést 35 ltr. s měrnou tepelnou ztrátou stejnou jako akum. zás. (zde však výrazné měrné tepelné ztráty zásobníku nevidím – spíše bych volil 0)?

Nebo by bylo přesnější zadat akum. zás. o objemu 1000 ltr. pouze na jednom místě – ve zdroji tepla?

Doplňuji, že není použita žádná cirkulace teplé vody, vše funguje pouze jako průtočný ohřev. V letním období se pak kvůli ohřevu teplé vody ohřívá jen horní cca 1/3 zásobníku.

Program Area 2014 EN je poslední z trojice programů přeložených do anglického jazyka.

Podobně jako u programů Energie EN a teplo EN byly i u programu Area EN přeloženy do angličtiny popisy na dialogových oknech, nápověda k zadávaným hodnotám, protokoly o výpočtu a grafické výstupy.

Area 2014 EN

Pro zahraniční studenty či pracovníky jsou tedy nyní k dispozi všechny nástroje nutné pro posouzení tepelně vlhkostního chování skladeb a detailů a energetického chování budovy jako celku.

Otázka:

Pokud mám RD, kde bude teplovzdušný krb a např. kotel na biomasu s akumulační nádrží, tak mám trochu problém se zadáním.

Když zadám v záložce Zdroje tepla akumulační nádrž u zdroje 1 (kotel), tak pro ten krb, což je v mém případě druhý zdroj, už akumulaci nezruším, respektive pokud to udělám, tak zmizí i u zdroje 2. Napadlo mne, jestli to pak nezadat na záložce zdroje jako vytápění vzduchotechnikou, ale pak jsi nejsem jist zadáváním parametrů jako účinnost sdílení, průměrná teplota vzduchu.

Ale i tak si nejsem jistý, jak se ten zadaný akumulační zásobník projeví do výpočtu.

Otázka:

Jsem studentem VŠ a píši diplomovou práci, do které potřebuji spočítat detaily základu (systém ELEGOHOUSE) a nejsem si jist hodnotou psí. Chtěl bych Vás velice poprosit o radu, zda to dělám dobře, protože nemohu nikde najít podobný případ.

Jako obvodový plášť mám použit KINGSPAN panel, tl. 200 mm, pak je 3 mm trapéz plech a pak mám vnitřní konstrukci (sádrokartonovou akustickou příčku). Jako podlaha je dlažba, pak dřevotříska. Zelený prvek je ocelová kostka kontejneru, stejně tak jako kovový rošt v podlaze, která je zateplena PUR pěnou. Pak už je pouze systém ELEGOHOUSE firmy CEMEX. Snažím se vypočítat psí, ale nejsem si jist, zda to mám správně.

Detail základu

Pro výše uvedený detail mi vyšly následující propustnosti. Pro prostředí s teplotou -13 C ... L=0,53926 W/mK, pro prostředí s teplotou 20 C ... L=0,15248 W/mK a L=0,38733 W/mK. Pro upravený detail bez stěny a základu mi vyšly propustnosti L=0,42685 W/mK (teplota -13 C) a L=0,42942 W/mK (teplota 20 C).

Udělal jsem tedy Psí=L - U.l - L2Dz, tedy Psí=0,53926 - 0,094*1 (U konstrukce je 0,094) - 0,42685 = 0,018.

Nejsem si však jist, zda používám správné L (je tam více hodnot), dále délka konstrukce nad podlahou je 1 m, ale nad terénem je 1,3 m (tak kolik zadat?) a dále co vše vymazat (základ a stěna), tak zda jsem to vymazal správně.

Otázka:

Rád bych si potvrdil, že chápu dobře výpočet dodané energie na chlazení. Při použití TČ na vytápění je energie okolního prostředí započítána do dodané energie. V reverzním chodu TČ na chlazení pak ne.

Je to bráno tak, že se nejedná o energii "dodanou do budovy" (ale odebranou) a přístup k chlazení je tedy odlišný (zvýšením EER mohu zlepšit zatřídění na dodané energie, ale zvýšením COP ne)?