Otázka:

Není mi jasné, co se přesně myslí větranou stěnou v programu Energie. Mají se na příslušný formulář zadávat dvouplášťové konstrukce s větranou dutinou?

Otázka:

Počítám prostup tepla střešních bodových světlíků dle nově platné ČSN EN 1873 (5/2015), která v příloze D předepisuje postup pro výpočet součinitele prostupu tepla. Dříve se postupovalo dle ČSN EN ISO 10077-1,2 a světlíky se počítaly ve svislé poloze. Pro výpočty používám Váš software AREA 2011 (ne zcela, používám okrajové podmínky +20 °C a 0 °C).

Potíž byla mj. zejména u světlíků s podstavcem a tak vznikl rozsáhlý postup popsaný ve výše zmíněné normě. Zásadní změnou je, že se mají světlíky počítat ve vodorovné poloze. Nechtěla jsem tomu věřit a nevím, zda nedělám nějakou chybu, ale pro srovnání je zhoršení vlivem vodorovné polohy asi toto:

Jen samotná prosklená výplň s hodnotou Ug=1,1 ve svislé poloze má ve vodorovné poloze Ug=1,6-1,7 W/m2.K. Je to možné? To pak samozřejmě ovlivní i další konečné hodnoty. Toto nezanedbatelné zhoršení má na svědomí hlavně plynový prostor. Podle nové normy se zahrnují do plochy rámu také jeho boční strany, které jsou v kontaktu s vnějším prostředím. Ne úplně celé, dle geometrie rámu, ale ke zhoršení hodnoty dochází i zde. Okrajové podmínky, které se zadávají na detailu, také počítají s tokem tepla nahoru, čili další zhoršení, ale ne tak výrazné.

Až potud mají výpočty nějakou logiku. Potíž je v tom, že požadavek uvedený v ČSN 730540-2 …U ≤ 1,4 W/m2.K je na reálnou hodnotu poněkud přísný. Řekla bych, že byl přísný proto, že uvažoval vypočtenou nebo změřenou hodnotu ve svislé poloze, ve které vycházely světlíky naopak lépe, než ve skutečnosti.

Můžete mi prosím poradit? Chystají se nějaké změny v požadavcích ? Nebo jsem měla dále postupovat podle ČSN EN ISO 10077, kde je psáno, že výpočet se provádí pro svislou polohu?

S potěšením dnes přinášíme důležitou zprávu pro všechny specialisty, kteří se zabývají energetickým a environmentálním hodnocením budov BREEAM:

Začátkem tohoto týdne byl program Energie ve verzích 2013 až 2015 schválen v BRE (Building Research Establishment) jako uznaný software pro ČR a SR pro systém energetického a environmentálního hodnocení budov BREEAM INT NC 2013.

Informace o certifikaci je dostupná všem certifikovaným assesorům systému BREEAM.

Za účinnou pomoc s certifikací programu bychom rádi poděkovali panu Ing. Markovi Horákovi ze společnosti OBERMEYER ALBIS - STAVOPLAN s.r.o. a Ing. P. Kotkovi, PhD. a Ing. J. Antonínovi, PhD. ze společnosti EnergySim.

Otázka:

Mám dotaz k zadávání akumulační nádrže na topnou vodu. V případě, že bude použita akumulační nádrž, která má vnořený zásobník na teplou vodu, je možné uvažovat měrnou tepelnou ztrátu vnořeného zásobníku nulovou?

Otázka:

Jde mi o zadání vytápěného suterénu částečně pod terénem.

Jelikož je vytápěný, rád bych, aby celá jeho ochlazovaná obálka šla do dotací (NZÚ). Proto jsem všechny vnější stěny zadal až k podlaze, tedy pod terén. A podlahu jsem zadal jako podlahu na terénu, což předpokládám, že bude bezpečný předpoklad. Pak mám všechny plochy ve výpočtu hezky dohledatelné a vše mi sedí s krycími listy.

Zkusil jsem ještě variantu vytápěný suterén, v tomto případě, jestli výpočet chápu správně, zadám podlahu stejně, zadám hloubku ale plochu stěn, kterou zadávám na kartě konstrukcí, musím snížit o plochu danou součinem exponovaného obvodu a hloubky podlahy suterénu pod okolním terénem? Pokud je to tak to správně, dostanu o něco málo příznivější výsledky, což je asi logické (trochu mi pomůže vliv zeminy). Problém pak je ale v tom že mi z konstrukcí jakoby opticky zmizelo 10 m2 plochy stěn, která se přesunula do tohoto výpočtu, neseděla by pak plocha mezi krycím listem a výpočtem.

Šlo by to asi celé zadat i poslední možností zcela či částečně nevytápěného suterénu, ale tam budu mít stejný problém s plochou stěn, které mi zmizí z karty konstrukcí.